reklama
MODERNIRIZENI.IHNED.CZ  1. 4. 2003  00:00  (aktualizováno: 31. 3. 2003  19:37)

Božská pohoda nebo nátlak?

reklama
MODERNÍ ŘÍZENÍ, Strategie  
ČR: cesty k vyšší výkonnosti - část 1.

Poznatky z vyspělého světa jsou sice inspirativní, ale náš problém nízké produktivity a výkonnosti nevyřeší. Kde je zakopaný pes? Autor navrhuje obecně přijatelné řešení.

Ukazatel produktivity chápaný jako objem produkce za hodinu práce je motorem ekonomiky. A právě v tomto ukazateli zaostává sjednocená Evropa za Spojeným státy americkými. Tato skutečnost se obvykle vysvětluje špatným tržním prostředím s přehnanou regulací, nepružností trhu práce apod.

Podle studie McKinsey Global Institute vývoj produktivity v Německu a Francii v posledních osmi letech v porovnání s USA zaostává. Začátkem 50. let tento ukazatel v Německu a Francii činil asi 40 % americké úrovně. Dalších 40 let oba tyto státy doháněly USA, takže začátkem 90. let se přibližovaly jejich úrovni. Nyní produktivita západoevropských států začíná opět povážlivě zaostávat. V Německu v roce 2000 představovala již jen 85 % americké úrovně. (Některé prameny uvádějí pouze 80 %.)

Zmíněná studie to vysvětluje špatným tržním prostředím s přehnanou regulací, nepružností trhu práce, rozsáhlým státním vlastnictvím a roztříštěností řady odvětví. V pozadí těchto faktorů nepochybně stojí úroveň podnikového managementu a jeho reálné možnosti efektivně řídit podniky. Je to vážné varování. "Evropské" metody managementu zřejmě zajišťují menší výkonnost, než metody "americké". Snažme se z uvedených skutečností poučit. Ukažme si nejprve jak to vypadá u nás.

Božská pohoda?

V naší společnosti převažuje tendence nevyžadovat na lidech, aby akceptovali změny probíhající ve světě, měnili dosavadní návyky a metody práce a dosahovali vyšší výkonnosti. Pod líbivou záminkou "nestresovat děti a poskytnout jim šanci" se tyto tendence projevují v základním školství. Snahy odstranit známkování dětí, spojit výuku nadaných s méně nadanými nebo dokonce mentálně nedostačivými, však nemohou vést ke zvýšení úrovně těch horších. Povedou spíše k nevyužití schopností těch nejnadanějších a k omezení nebo k úplné likvidaci soutěživosti, která je jednou z hlavních hybných sil rozvoje. Jak by asi vypadal sport, kdyby výkony každého jednotlivce a jejich skupin nebyly přísně hodnoceny podle exaktně stanovených kritérií a dosahování maximálních výkonů by nebylo silně stimulováno? A v ekonomice jde o více než ve sportu.

Ani nástup absolventů škol do prvního zaměstnání neposkytuje příliš radostný obraz. Podle zpráv úřadů práce "přibývá mladých lidí, kteří odmítají bez závažných důvodů nabídku zaměstnání...absolventům se nechce pracovat." Kde jsou ideje našeho supergénia managementu Tomáše Bati I., který požadoval, aby každý začínal tvrdou prací "od píky", osvojil si základní pracovní návyky, aby potom mohl být dobrým "šéfem". Je tedy naše mládež připravována na život v tvrdé, globální společnosti a konkurenci? Je připravována na dobu, kdy podle J. Welche "vstupujeme do etapy zaťatých pěstí a odřených kloubů...bude to brutální".

A jak to vypadá ve sféře dospělých? U zaměstnaných absence z "nemocnosti" dosahuje astronomické výše. Nepomáhají ani takové stimuly, jako poskytování odměn za "měsíc bez absence". Podnikavý český člověk je jeden měsíc zdravý, inkasuje odměnu za "beznemocnost" a potom je další celý měsíc "nemocný".

Pracují u nás desetitisíce nebo snad statisíce cizinců, ale máme přes půl milionu "nezaměstnaných". Mnoho z nich bez vlastního zavinění. Těm budiž poskytnuta pomoc a podpora, umožňující jim lidsky důstojnou existenci a opětovné začlenění do pracovního procesu. Ale kolik je těch, kteří by pracovat mohli a nechtějí?

Zkrátka, chováme se tak, jakoby nám ze země tryskaly proudy ropy nebo jako bychom stále ještě očekávali příchod bohatých strýčků. Při nízké produktivitě práce je stále vyvíjen tlak na zvyšování mezd. Jistě bychom všichni chtěli být bohatí. Nezapomínejme však na realitu. Příliv zahraničních investic a export výrobků je umožněn především nízkými mzdami. Nezvýšíme-li výrazně produktivitu, zahraniční investoři se rychle posunou dále na Východ. První symptomy se již projevují. Také zboží vyrobené za vysoké náklady bude neprodejné.

Úkol pro management

Zvýšit podstatně výkonnost české ekonomiky je životně důležitý úkol zejména pro podnikový management.

Jedním ze základních rysů "nové ekonomiky" je rychlost, pružnost (speed management). Počítače dokážou bleskovou rychlostí přepracovat plány výroby a nákupu, logistické systémy umí rychle a levně přesunout produkty kamkoliv na zeměkouli. Ale naše zákony stále více omezují možnost managementu pružně reagovat na probíhající změny na trhu.

Značných chyb se dopouští i sám management mnoha firem. V mnoha podnicích málo vede pracovníky k tomu, aby plně využívali své mozky a své tvůrčí schopnosti k rozvoji firmy. Byly opuštěny i ty metody, které byly s určitými efekty využívány v systému centrálního plánování (zlepšovací návrhy, výrobní porady) a které jsou úspěšně s velkými efekty využívány v nejrozvinutějších státech. Největšími odpůrci těchto metod jsou obvykle nejslabší a nejpohodlnější pracovníci, kteří pod rouškou "ideologického" odsouzení "starých, překonaných" metod touží zůstat v klidu a švejkovské pohodě. Ohrožují tak existenci firmy a tím i své spolupracovníky.

Není pochyb o tom, že základem úspěchu jsou kvalifikovaní, nadšení, motivovaní pracovníci, ochotní angažovat se pro úspěch své firmy. Pro toto angažování však musí mít dostatek svobody, možnost vyjadřovat své názory, kritizovat současný stav, navrhovat nová, často netradiční až "šílená" řešení, iniciovat změny. Současně musí být na pracovníky vyvíjen určitý nátlak. Míra svobody a nátlaku je však v různých oblastech řízení rozdílná.

Sféry svobody a nátlaku při realizaci strategie

Formulace strategie, strategických cílů a "hodnot" firmy je převážně záležitostí top managementu a vlastníků firmy. Jde o specifickou činnost. Vyžaduje vysokou odbornost, přístup k celosvětovým informacím, interdisciplinární znalosti. Závisí také na majetkových možnostech vlastníků a jejich ochotě podstoupit určitou míru rizika. V současné globální superkonkurenci musí strategie firmy nezbytně obsahovat vysoce náročné úkoly. Nelze reálně očekávat, že si je navrhnou zaměstnanci sami. Nejlepší manažer uplynulých dvaceti let, Jack Welch, např. vyžadoval nárůst roční produktivity o 8 až 9 %, každé čtvrtletí růst zisku a některá další kritéria, jejichž splnění se i v podmínkách USA na první pohled zdálo pracovníkům GE nereálné, ba nemožné.

Odpor ke změnám a náročným úkolům je normální, změny mají obvykle málo přívrženců. Každá změna vyžaduje osvojení nových znalostí, vyvolává obavy z jejich nezvládnutí, "staré dobré časy" se plynutím času zdají stále lepší. Motivace je proto naprosto nezbytná, ale sama o sobě nestačí.

Jak ukazují zkušenosti z celého světa, určité formy nátlaku směřující k realizaci strategie a strategických cílů jsou nezbytné. Bez nich se neprosadí náročná strategie a s ní související změny vedoucí k dosažení a udržení celosvětové konkurenceschopnosti.

O obsahu strategie, strategických cílů a o "hodnotách" firmy management se zaměstnanci diskutuje. Diskuse však nesmí směřovat k změkčení cílů. Formulace strategie, strategických cílů a "hodnot" firmy je tedy v podstatě "velitelským" rozhodnutím majitelů a top managementu. Účast pracovníků, zejména "rychlých koňů" *) je vítána, ale má obvykle spíše okrajový charakter. Top management musí vyvolat takové klima, aby stanovené cíle vyvolaly u pracovníků nadšení. Ale i nátlak na přijetí a plnění těchto úkolů zde hraje významnou roli.

Zcela jinak je tomu ve sféře hledání a navrhování cest, jak strategii realizovat, jak splnit strategické cíle a dodržovat "hodnoty" firmy. V této oblasti, tj. k formulaci strategických operací má být zaměstnancům poskytnuta plná svoboda pro jejich návrhy a náměty. Některé operace navrhuje samozřejmě top management. Musí však usilovat o to, aby si co největší podíl navrhli pracovníci sami. To má velký morální a motivační význam.

Podíl operací autonomně navržených pracovníky a top managementem závisí na mnoha faktorech - identifikaci zaměstnanců se strategií firmy, motivačních nástrojích, kvalifikaci a kulturních hodnotách zaměstnanců a dalších. Stejně tomu je s určením času předpokládaného k plnění strategických operací, finančních nároků atd.

Praxe ukázala, že nejen u strategických operací, určených managementem, ale i u těch z nich, které byly navrženy samotnými zaměstnanci, je nutné zavést určitý kontrolní a (nepopulárně řečeno) donucovací mechanismus. Je tomu tak z jednoduchého důvodu. Jde o náročné úkoly přinášející spíše dlouhodobý než krátkodobý efekt. Pracovníci však mají přirozenou tendenci preferovat operativní úkoly, které jsou jednodušší, zdánlivě reálnější a přinášejí okamžité, viditelné efekty. Proto musí být na jedné straně vytvořena silná motivace pracovníků pro akceptování těchto strategických cílů a pro realizaci strategických operací (viz článek Projekt "barák" nebo "padák" v MŘ č. 4/2002, s. 4 - 8). Současně však musí být vytvořeny určité nástroje nátlaku směřující k dosažení stanovených cílů. Ale o tom až příště.

Prof. Dr. Zdeněk Souček, DrSc., Management Focus Int.

Dokončení v příštím čísle MŘ

Jde o existenci národa, jeho životní úroveň, jeho začlenění mezi nejvyspělejší státy světa. Cestou k průměrnosti nebo dokonce podprůměrnosti toho zcela určitě nedosáhneme.

*) "Rychlí koně" a "líné želvy". Lidé nejsou stejní. Někteří jsou "rychlí koně", jiní naopak "líné želvy". "Rychlí koně" jsou ti, kteří stále touží po změně, přicházejí s novými nápady. Nebývají příliš oblíbeni, protože vyrušují z klidu, mění zažité zvyky, ukazují na nedostatky. "Líné želvy" naproti tomu dělají jen to, co musí, co je jim přikázáno, snaží se zachovat současný stav, brání se změnám. Jejich postoje jsou pochopitelné. Vždyť většina změn bolí a lidé se bolesti přirozeně brání. Brání se také nadměrnému opotřebení své pracovní síly.

MODERNIRIZENI.IHNED.CZ
Autor/ři: 

Uložit a sdílet článek
skrýt
Uložte si či sdílejte článek v sociální síti (po registraci zdarma)
Kontextové odkazy ETARGET
Názory čtenářů
Není vložen žádný názor.

Přidat názor

Autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoli užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno.
reklama
reklama
reklama
reklama
 
reklama