Vážení a milí čtenáři,tématem tohoto měsíce je v souladu s edičním plánem
management znalostí a také manažerské vzdělávání. Není pochyb o tom, že to spolu úzce souvisí. Ale zatímco manažerské vzdělávání má ve světě dlouhou tradici ( první VŠ managementu byla založena, kde jinde než v Americe korporací, už na počátku minulého století) o managementu znalostí se začíná mluvit teprve v souvislosti s informační/ znalostní společností, na jejímž počátku stojíme. Je to disciplína některými považovaná jen za další módní téma, jinými úspěšně implementovaná v praxi řízení a rozhodování.
Ať už je váš názor na užitečnost knowledge managementu (KM) jakýkoliv, faktem je, že ho dnes zavádějí téměř všechny excelentní firmy z nejrůznějších oborů hospodářství. Zřizují též novou funkci ředitele znalostí (CKO), který odpovídá za realizaci KM.
Možná i vy potřebujete inspiraci pro projekt znalostního managementu. Najdete ji v článcích na s. 27 a 59. Nebo se jen můžete zamyslet nad vývojem a nedalekou budoucností této relativně nové disciplíny spolu s autorem článku Vademecum managementu znalostí na s. 11. Právě v něm narazíte na souvislost s manažerským vzděláváním, kterému je věnována samostatná
PŘÍLOHA na s. 39 až 54 a též náš rozhovor s předsedou České asociace MBA škol o
tolik diskutované kvalitě studia MBA v České republice na s. 8.
Tolik tedy k tématu měsíce. Ale pozornost si zaslouží i ostatní články v tomto čísle. Nepřehlédněte například titul Vést s odvahou na s. 72. O této téměř zapomenuté ctnosti manažerů hovořil na nedávném slavnostním vyhlášení vítězů soutěže MANAŽER ROKU 2002 (výsledky viz s. 4) ve svém projevu i premiér Vladimír Špidla.
Jaký je tedy ideál manažera a jeho klíč k úspěchu (krom znalostí považovaných dnes za hlavní konkurenční výhodu)? Jako všechno v tomto oboru i manažerské vzory se mění. Zatímco v 70. a 80. letech to byl manažer s vysokým IQ, s dobrým vzděláním a zkušenostmi z řídící praxe, v 90. letech nastala éra jiného ideálu - vysokoškolsky vzdělaného, kreativního a dynamického lídra s praxí, nejlépe zahraniční, s titulem MBA. Dnes jsou jich i u nás již stovky, ale přesto se nemůžeme chlubit vysokou úrovní managementu. Všichni známe vysoce vzdělané manažery s vysokým IQ, kteří však v podnikatelské praxi příliš neuspěli. A také ty méně vzdělané, možná i s nižším IQ, ale velmi úspěšné. Příčina může být i v rozdílné úrovni jejich emoční inteligence, jak dokazuje autorka závěrečného článku O úspěchu rozhoduje EQ na s. 80.
Přeji vám více takových spolupracovníků na cestě k úspěchu v práci i v životě.
Eva Motejzíkovášéfredaktorka
