Manažeři by tomuto trendu měli přizpůsobit svoje postoje a myšlení. Po celou historii vývoje lidstva mnohé hodnotné inovace nevznikly jako iniciativa jednotlivce, který začal pracovat v garáži nebo v laboratoři na nějakém svém nápadu, pro který se nadchl. Vznikly jako výsledek kolektivního úsilí celého týmu lidí. Jednotlivci v takové skupině jsou motivováni jednak zaujetím pro určitou myšlenku a jednak zaujetím pro proces spolupráce na realizaci sdíleného, společného cíle. Lidé v takové skupině často nemyslí na finanční zisk, ale spíše na vyřešení problému nebo zvládnutí určité výzvy. Spolupráce, která takto vzniká, přináší užitek všem zúčastněným a někdy i celé lidské společnosti.

Rojení včel je archetypem tohoto přístupu k inovacím. Včely nepotřebují centrální řízení, samovolně organizují práce na budování hnízda, na krmení a péči o potomstvo, na získávání potravy, dokonce se samovolně rozhodují, která z nich bude příští královnou. Podobné rojení nastává v lidských skupinách, které vznikají ke společnému účelu. V takových skupinách se postupně vyvíjí silný týmový duch, který uvolňuje kreativitu a stává se životadárným prostředím pro vzrušující hodnotné inovace.

KLASICKÉ PŘÍKLADY IR

Známým příkladem inovačního rojení je vývoj internetu (World Wide Web). Tim Berners-Lee, který je považován za otce internetu, a bezpočet dalších lidí, kteří na vývoji webu pracovali, byli poháněni silnou vnitřní motivací zvládnout technologickou výzvu. Pokud někdo chtěl realizovat nějakou myšlenku na rozšíření možností internetu - například zahrnout do systému vyhledávače a servery - roj novátorů ho přijal a začal jeho myšlenku podporovat. Mezi těmito lidmi neexistovala žádná manažerská hierarchie, neexistovalo soukromé vlastnictví myšlenek. Každý z této skupiny lidí se hluboce zajímal a staral se o pokrok v dané věci, nikoli o svůj výdělek a zisk nebo o svůj titul a postavení ve skupině. Všichni chtěli úkol uskutečnit a to se jim podařilo. S touto inovací změnili svět.

Vývoj internetu názorně ukazuje, že nesobecké chování je často motorem, který pohání uskutečňování velkých myšlenek. V tomto smyslu altruismus (nezištný zájem, vztah, láska k lidem) prostupuje mnohými úspěšnými inovacemi. Účastníci inovačního rojení zpravidla odmítají princip tvorby akcionářské hodnoty jako základu pro jejich rozhodování a jednání. Místo toho vyvíjejí svoje úsilí v kolektivním zájmu všech zainteresovaných skupin (stakeholders), což jsou všechni lidé, kteří mohou danou věc ovlivnit nebo být ovlivněni danou inovací, mít z ní užitek. Z podnikatelského hlediska to zahrnuje nejen akcionáře, ale i zaměstnance, zákazníky, dodavatele, partnery a dokonce i konkurenty.

Zajímavé na tom je, že internet, který je sám o sobě produktem kreativního inovačního rojení, exponenciálně zvětšil schopnost lidí angažovat se v kreativním rojení. Na internetu lze okamžitě vytvořit inovační roj z jedinců rozmístěných po celé zeměkouli, přes geopolitické i kulturní hranice, a začít tvořivě spolupracovat. Kromě toho v každé velké společnosti se s využitím internetu tvoří sítě tvořivé spolupráce, které fungují na principu samořízení a sdružují zaměstnance z nejrůznějších částí společnosti bez ohledu na hierarchické či útvarové začlenění. To znamená lidi, kteří jsou vnitřně motivováni zkoumat, ověřovat a vyvíjet určité myšlenky. Pro tyto sítě se používá akronym COIN (collaborative innovation network).

Některé společnosti začaly využívat kolaborativní inovační sítě na podporu spolupráce mezi zákazníky a firemními vývojáři nových produktů. Příkladem je bavorská automobilka BMW. Velká část inovací vzniká v její divizi M, která ročně přizpůsobuje asi 20 000 vozů specifickým požadavkům těch nejnáročnějších zákazníků. Mnohé z těchto úprav navržených samotnými zákazníky si pak nacházejí cestu do hromadné výroby vozů. Zároveň BMW vypisuje na svých webových stránkách celou řadu inženýrských výzev, které se stávají podnětem pro kreativní inovační rojení, v němž se volně zapojují zákazníci, vývojáři i další zaměstnanci firmy a dohromady spolupracují na řešení.

V BMW také nedávno vznikl softwarový nástroj, který je nyní prostřednictvím internetu k dispozici zákazníkům, a který slouží ke shromažďování a zpracování podnětů a návrhů pro auta budoucnosti. Tímto způsobem firma BMW získala už tisíce podnětů, některé z nich se už realizují. Ačkoli v BMW je stále ještě hodně tradičního myšlení, firma projevila značnou schopnost využít myšlenku inovačního rojení a využít kolektivní inteligenci a tvořivost jak svých zaměstnanců, tak i zákazníků, uživatelů aut BMW.

ŠIRŠÍ VYUŽITÍ MYŠLENKY IR

Myšlenka inovačního rojení se nyní rozšiřuje z oblasti navrhování inovací a vývoje produktů až k samé podstatě podnikatelské aktivity. Některé společnosti založily svůj podnikatelský model na využití sítí tvořivé spolupráce. Tyto firmy často začínají tam, kde skončily internetové firmy, ale s jedním podstatným rozdílem. Internetové firmy (e-businesses) se přednostně soustřeďovaly na počet očních kontaktů zájemců (snaha dosáhnout toho, aby co nejvíc uživatelů internetu navštívilo určitou webovou stránku). Naproti tomu firmy využívající myšlenku inovačního rojení usilují o vytvoření reálné hodnoty pro celý roj.

Příkladem může být firma Flickr, digitální foto servis online. Prostřednictvím této firmy může kdokoli uchovávat a sdílet svoje fotografie buď jen s určeným okruhem rodiny či přátel nebo s celou veřejností. Tato služba umožňuje lidem zadávat k fotografiím záhlaví a zápatí, to znamená titulky, krátké informace a komentáře. Uživatelé této služby pak mohou procházet internetovým fotodepozitářem, prohlížet, vybírat a stahovat vybrané fotografie.

Amazon.com umožňuje zájemcům sdílet svoje zkušenosti s kvalitou a používáním určitých výrobků a služeb a získávat z databáze informace tohoto druhu. Snad nejznámějším příkladem inovačního rojení je internetová encyklopedie Wikipedia, kterou vytvořila, aktualizuje, kontroluje a doplňuje obrovská síť zájemců.

Využití myšlenky inovačního rojení nemusí být jen doménou firem vzniklých na internetu. Zajímavý je příklad švýcarské maloobchodní firmy Migros založené v roce 1925. Nyní je to největší síť supermarketů ve Švýcarsku. Je to družstevní podnik, který byl založen s cílem prodávat zboží za ceny vyšší než velkoobchodní a nižší než maloobchodní. Z více než sedmi milionů obyvatel žijících ve Švýcarsku jsou dva miliony členy tohoto družstevního podniku. Migros je vlastně samoorganizující se celek sestávající z deseti místních jednotek se širokou autonomií. Migros je řízen jednak správní radou a jednak shromážděním delegátů demokraticky zvolených členy družstva, to znamená zákazníky. I když je zde generální ředitel, má mnohem méně pravomoci než v typické korporaci. I když řídící struktura vypadá těžkopádně, umožnila tomuto družstvu stát se velkým a neustálým inovátorem. Migros vděčí za větší část svého úspěchu svému roji angažovaných zákazníků, kteří této firmě pomohli expandovat na řadu dalších trhů; jde například o bankovní a pojišťovací služby, cestovní kanceláře, benzinové pumpy. Migros používá principy inovačního rojení již desítky let a díky tomu se stal jednou z největších společností ve Švýcarsku.

PRINCIPY INOVAČNÍHO ROJENÍ

Podniky, které úspěšně využívají myšlenku inovačního rojení, používají tři základní principy.

Princip 1: Získejte moc tím, že se jí budete zbavovat

Tento princip se na první pohled zdá být nesmyslným, ale není tomu tak. MySpace.com se stal jednou z nejúspěšnějších společenských sítí na internetu. MySpace umožňuje uživatelům vytvářet si na internetu svoji vlastní osobní identitu způsobem zcela podle své volby. Tato volnost pro uživatele se stala hlavním faktorem úspěšnosti této internetové firmy, která byla nedávno prodána Rupertu Murdochovi za 580 milionů dolarů. Její rival, Friendster Inc. ze San Franciska, byl zpočátku rychle rostoucím internetovým portálem, který však stanovoval uživatelům pravidla a omezení, jak mají při sestavování svého internetového profilu postupovat. Rozdíl mezi oběma rivaly byl v tom, že Friendster se snažil mít své uživatele pod kontrolou, kdežto Myspace získal moc a vedoucí postavení na trhu tím, že zmocnil uživatele, dal jim svobodu volby a vytváření.

Princip 2: Sdílejte myšlenky s rojem

Firmy, které neustále jen berou ze svého roje (informace, návrhy, podněty, myšlenky) a nic nedávají, se brzy dostanou v podnikání do potíží. Není to ale tak, že účastníci inovačního roje jsou hlavně motivováni penězi a uznáním. Ve skutečnosti jsou zpravidla poháněni do tvořivé aktivity vědomím obecně prospěšného účelu a nemusí mít nutně materiální odměnu za svoje příspěvky. Nicméně firma, která chce využít myšlenku inovačního rojení, se musí sama stát aktivním přispěvatelem něčeho užitečného pro ostatní, ne jen pasivním příjemcem nápadů a myšlenek.

Firma IBM se kdysi spoléhala na svůj patentově chráněný operační systém. Když však v 90. letech ztratila podíl na trhu ve prospěch systémů Windows NT a Unix, rozhodla se dát svoji podporu systému Linux, volně přístupnému operačnímu systému, který byl vyvíjen konsorciem na principu open source. IBM nyní vynakládá asi 100 milionů dolarů ročně na vývoj Linuxu, což může znít jako značná investice, ale ve skutečnosti to je jen zlomek toho, co kdysi vydávala na vývoj patentově chráněného systému. IBM se tak stala nejen vedoucí korporací sponzorující Linux, ale nadto ještě uvolnila 500 svých softwarových patentů pro volné použití komunitou vyvíjející programy typu open source (volně přístupné). Tyto a další akce nejsou projevem čisté ušlechtilosti ze strany IBM. Je za tím naděje, že se tím posílí celý inovační roj firem a jednotlivců vyvíjejících programy pro budoucnost a IBM tak získá nové příležitosti k růstu - k prodeji svých produktů a služeb. Z toho je zřejmé, že členství v inovačním roji je obousměrná ulice.

Princip 3: Soustřeďte se na inovační roj, nikoli na vydělávání peněz

V podnikání s využitím inovačního rojení podniky nemusí vydělávat peníze tam, kde si myslí, že je vydělají. Místo toho příjmy podniku přicházejí z nečekaných míst a překvapujícími způsoby. Proto, když se firma rozhodne začít budovat inovační roj, neměla by se příliš starat o to, jak z tohoto záměru bude profitovat. Měla by držet pod kontrolou každou předjímanou myšlenku o způsobu nabytí zisku v rámci svého podnikatelského modelu a místo toho se soustředit na inovační roj. To se samozřejmě snadněji řekne než udělá v praxi, protože každý normální manažer bude mít snahu vyhnout se každému záměru, který nemá předvídatelný pozitivní vliv na návratnost investice. Nicméně jednoduchá zkušenost říká, že podnik musí nejprve vytvořit hodnotu pro inovační roj. Teprve potom je možné objevit podnikatelský model, který povede k zisku.

Skeptik namítne, že něco podobného si může dovolit pouze malá soukromá firma, která nemá za zády netrpělivé akcionáře. Pravda je ale taková, že i velké firmy jsou s to přijmout a uplatnit tento třetí princip.

V roce 1996 vznikla švýcarská firma Novartis fúzí dvou společností: Sandoz a Ciba-Geigy. Následovalo masivní propouštění, které ohrozilo zaměstnanost tisíců lidí. Nová společnost Novartis však vytvořila velký fond rizikového kapitálu pro podnikání a vybídla výzkumníky a inženýry z obou společností, aby si založili svoji firmu a využili k tomu zdrojů z tohoto fondu. V prvních čtyřech letech své existence fond pomohl na svět 83 novým firmám, které vytvořily asi tisíc nových pracovních míst. Záměr s vytvořením rizikového fondu se ukázal jako vysoce ziskový.

TŘI PRINCIPY V AKCI

Snad nejpoučnějším příkladem konceptu IR je zmíněná maloobchodní firma Migros. Na rozdíl od jiných firem založených na principu družstva jsou vlastníky této firmy jak vlastní zaměstnanci, tak zákazníci. Zakladatel firmy, vizionář Gottlieb Duttweiler, dal svým zákazníkům moc odvolat ho z funkce generálního ředitele, pokud by byli nespokojeni s jeho výkonem. To se ale nikdy nestalo a Duttweiler byl ve funkci až do své smrti v roce 1962. Ve skutečnosti tímto krokem Duttweiler získal obrovskou autoritu, protože byl nikoliv jmenován, ale volen. Takže získal moc tím, že ji vložil do rukou inovačního roje. Migros nyní vydává 1 % svých výnosů na projekty, kterými profituje celá švýcarská společnost. I to je svým způsobem podpora inovačního rojení. V rámci toho Migros sponzoruje např. kurzy golfu, které jsou otevřené každému, nejen elitě bohatých. Migros také sponzoruje systém učňovských škol, které jsou rozmístěny po celé zemi, a stal se tak vedle státu největší vzdělávací institucí v zemi. A navíc zákazníci/vlastníci Migrosu, v zájmu ochrany zdraví švýcarské společnosti, odmítli prodej alkoholu a tabákových výrobků. Toto omezení stále trvá již od dob založení firmy.

BUDOUCNOST INOVAČNÍHO ROJENÍ

Dá se očekávat, že v budoucích letech schopnost podniků využívat potenciál inovačního rojení se stane ještě významnějším faktorem diferenciace od konkurentů a indikátorem úspěšnosti, než tomu je dnes. V této nové aréně mohou podniky slavit úspěchy tím, že budou vyhledávat a podporovat kolaborativní inovační sítě, a to jak v rámci podnikové globální struktury, tak i mimo hranice podniku. Podniky se naučí vnímat inovační roje jako zainteresovanou skupinu (stakeholders), která se specifickým způsobem podílí na podnikatelské aktivitě firmy a jejíž zájmy se pro firmu stanou důležitějšími než zájmy akcionářů.

Podniky využívající inovační rojení jsou rostoucí realitou a manažeři udělají dobře, když tomuto trendu přizpůsobí svoje postoje a svoje myšlení. Konec konců když se technologie, inovace a myšlenky začínají volně sdílet a když konkurenti stále častěji dávají své produkty k volnému využití uživatelům je třeba se ptát: Jak dlouho ještě mohou být úspěšné firmy s tradičním soustředěním na krátkodobé zisky a rychlé zbohatnutí?


Gloor, P. A., Cooper S. M.: The New Principles of a Swarm Business. MIT SLOAN MANAGEMENT REVIEW jaro 2007, s. 81 - 84; výtah

- ná -

Související