Nedávné výzkumné studie ukazují, že když lidé pracují s pozitivním postojem, výkonnost téměř na všech úrovních (produktivita, kreativita, angažovanost) se zlepšuje. Nicméně, jak píše Shawn Achor v časopise Harvard Business Review (1), pocit štěstí a spokojenosti při práci patří k nejméně pochopeným motivátorům výkonnosti.

Většina lidí například věří, že teprve po úspěchu vzniká vnitřní stav, v němž se cítíme šťastní. Například: "Jakmile budu povýšen, budu šťasten." Nebo: "Jakmile se mi podaří splnit prodejní cíl, budu se cítit skvěle." Úspěch je však pohyblivý cíl. Jakmile splníte jeden cíl, laťka dalších cílů se zvedne. Pocit štěstí odvozený ze splnění cíle je proto pomíjivý.

Ve skutečnosti vše funguje jinak. Zdá se to jako paradox, ale lidé, kteří posilují a kultivují pozitivní postoj a pocit štěstí, pracují lépe, když jsou konfrontováni s novými výzvami. Tomuto jevu se říká "výhoda pocitu štěstí". Výsledky se po všech stránkách zlepšují, když lidé pracují s pozitivním postojem, když jsou pozitivně naladěni.

Další rozšířený předsudek říká, že to, jak jsme šťastní, předurčují genetika a vliv prostředí - nebo jejich kombinace. Skutečnost je taková, že oba tyto faktory mají svůj vliv, náš pocit štěstí a pohody je však překvapivě tvárný. Na pocit štěstí a spokojenosti mohou mít vliv tři další faktory: návyky, které kultivujeme, způsob, jak jednáme se spolupracovníky, a způsob, jak vnímáme stres. Všechny tyto tři faktory můžeme začít uvědoměle řídit a zvýšit tím jak pocit štěstí, tak i své šance na úspěch.

OSVOJTE SI NOVÉ NÁVYKY

Cvičit mozek, aby myslel pozitivně, není až tak odlišné od cvičení svalů ve fitcentru. Nedávné vědecké výzkumy se týkaly neuroplasticity - připravenosti mozku ke změně, a to i u dospělých osob. Podle těchto výzkumů platí, že jakmile si člověk osvojí nové návyky, jeho mozek se tím "předrátuje", nově se propojí.

Stačí jedno krátké pozitivní cvičení každý den po dobu pouhých tří týdnů. Takové cvičení může mít trvalý účinek. Experiment, který autor citovaného článku uskutečnil v poradenské firmě KPMG, spočíval v tom, že daňoví manažeři byli požádáni, aby si vybrali jednu z těchto pěti možných aktivit, které korelují s pozitivní změnou:

- Poznamenat si tři věci, za které můžeme být vděční.

- Napsat pozitivní zprávu někomu ze své sociální sítě.

- Meditace u pracovního stolu po dobu dvou minut.

- Fyzické cvičení po dobu 10 minut.

- Během dvou minut si napsat do svého deníku svoji nejsmysluplnější zkušenost za uplynulých 24 hodin.

Účastníci experimentu praktikovali tyto aktivity každý den po dobu tří týdnů. Několik dní po skončení experimentu se hodnotily výsledky skupiny účastníků experimentu a kontrolní skupiny, která nepraktikovala nic. Cílem hodnocení bylo zjistit, jak se změnil pocit štěstí a pohody (well-being) i jejich angažovanost. Ve všech ukazatelích použitých pro hodnocení byly výsledky experimentující skupiny podstatně lepší než u kontrolní skupiny. Po čtyřech měsících se uskutečnilo nové hodnocení obou skupin a opět byly výsledky experimentující skupiny podstatně lepší než skupiny kontrolní.

Je to nejvýš pozoruhodné poznání: Stačí jedno malé, časově nenáročné cvičení každý den a jen to může u lidí podstatně zvýšit pocit štěstí a spokojenosti. Čím to? Pocit štěstí se stal návykem.

POMÁHEJTE SVÝM SPOLUPRACOVNÍKŮM

Z uvedených návyků mohou být nejefektivnější ty, které spočívají v pozitivní angažovanosti člověka s lidmi v jeho osobní sociální síti. Z toho totiž vyplývá silná sociální podpora, kterou člověk dostává ze své sítě. A tato podpora koreluje s určitými parametry pracovních výsledků. Jedna výzkumná studie například ukázala souvislost mezi vysokou úrovní sociální podpory člověka s jeho délkou života. Sociální podpora, jak se zjistilo, je pro délku života stejně důležitá jako pravidelná pohybová aktivita. Naopak nízká sociální podpora je stejně zničující jako vysoký krevní tlak.

Prospěšnost sociální podpory člověka se netýká jen jeho fyzického zdraví. Další studie ukázala, že sociální podpora silně predikuje udržení pocitu štěstí v obdobích silného stresu.

Sociální podpora je však dvojí. Jednak ta, kterou dostáváme od svých bližních, a jednak ta, kterou poskytujeme. Další studie totiž ukázala, že pro udržitelný pocit štěstí a angažovanosti je dokonce důležitější ta druhá, tedy ta, kterou poskytujeme. Tu lze zjistit otázkami tohoto druhu:

- Jak často pomáháte druhým lidem, když se dostanou do stresu?

- Jak často pomáháte druhým v osobních problémech?

- Jak často iniciujete sociální interakce při práci?

Lidé poskytující sociální podporu se s desetkrát větší pravděpodobností angažují při práci a je u nich o 40 % větší pravděpodobnost, že dostanou povýšení.

Ve firmě Ochsner Health System (poskytovatel zdravotní péče) používají metodu nazvanou "10/5 Way" ke zvýšení sociální podpory poskytované zaměstnanci firmy pacientům. Celkem asi 11 000 zaměstnanců, vedoucích a lékařů bylo informováno o významu sociální podpory a požádáno, aby podle této metody upravilo svoje chování. Jakmile se zaměstnanec dostane do blízkosti 10 stop od další osoby, má povinnost navázat oční kontakt a povzbudivě se usmát. Když se zaměstnanec přiblíží k jiné osobě na vzdálenost 5 stop, má povinnost pozdravit. Výsledky využití této jednoduché metody ukázaly, že poskytování sociální podpory vede nejen k růstu pocitu štěstí a spokojenosti zaměstnanců, ale také k větší spokojenosti klientů.

ZMĚŇTE SVŮJ POSTOJ KE STRESU

Stres je další z klíčových faktorů ovlivňujících spokojenost lidí při práci. Mnohé organizace nabízejí zaměstnancům výcvik zaměřený na zmírnění pociťované stresové zátěže. Soustřeďují se přitom na negativní účinky stresu. Problém je v tom, že lidé jsou díky tomu vystresováni už jen tím, že jsou údajně ve stresu.

Je důležité si připomenout, že stres má i svou lepší tvář. Skupina top manažerů dostala za úkol, aby si každý napsal pět zkušeností, které nejvíc přispěly k tomu, jací jsou dnes. Téměř všechny takto zaznamenané zkušenosti zahrnovaly vysokou míru stresu. Je to logické. Jen málokdo roste tím, že odjede na dovolenou nebo že nemá co na práci. Když sáhnete po kterékoli autobiografii některé známé osobnosti, zjistíte totéž: stres je nejen překážkou osobního vzestupu, ale může se stejně dobře stát energií a motivací růstu.

Váš postoj ke stresu může výrazně změnit způsob, jak na vás stres působí. Bylo to prokázáno vědeckým experimentem s dvěma skupinami manažerů. Ti, kteří začali vnímat stres pozitivně jako stimulující faktor, zaznamenali podstatný pokles zdravotních problémů a podstatný růst pocitu uspokojení z práce.

Stres je nevyhnutelná součást práce. Příště, až budete zavaleni stresujícím vlivy, můžete zkusit malé cvičení: Udělejte si seznam všeho, co vás aktuálně stresuje. Pak seznam rozdělte na dvě skupiny: to, co máte pod kontrolou (například projekt, na kterém pracujete, nebo práce s emaily), a to, co pod kontrolou nemáte (například ceny akcií). Pak si vyberte jeden ze stresujících faktorů první skupiny, navrhněte si jedno konkrétní opatření na omezení tohoto stresu a začněte ho uskutečňovat. Tímto jednoduchým postupem můžete obnovit produktivní, pozitivní postoj k práci i k sobě.

Ze všeho, co bylo uvedeno, je zřejmé, že to, co zvyšuje váš pocit štěstí a pohody, zároveň zvyšuje vaše šance na úspěch. Osvojení si nových každodenních návyků, podpora lidí kolem vás a pozitivní postoj ke stresu - to jsou dobré způsoby, jak na to.

(1) Shawn Achor: Positive Intelligence, Harvard Business Review leden/únor 2012