Vytvořit si ucelený názor na africký kontinent není vůbec jednoduché. Jinak bude na Afriku nahlížet turista, jinak politik, jinak podnikatel. Zatímco jedni v ní mohou vidět kontinent sužovaný bídou a válkami, schopné podniky rozpoznaly, že v určitých regionech je obrovský a nedotčený potenciál a již dnes si připravují v Africe obchodní kanály, usilují o spojování s tamními firmami, vědomi si očekávaného růstu těchto regionů. Přes všechny problémy je současná Afrika oblast, která rozhodně stojí za pozornost. Důkazem je astronomicky rostoucí obchod s Čínou, kterého se tolik obávají jak Evropané tak i Američané.

Uspět v současné Africe znamená pochopit místní specifika, porozumět rozdílným mentalitám a kulturám zdejších lidí a pokusit se nahlížet na hodnoty a obchod jejich úhlem pohledu.

JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA

Spojuje-li si někdo Jihoafrickou republiku (JAR) s černošskými domorodci s ošatkami na hlavě, představami o tropickém horku, zlých bílých a hodných černých, hluboce se mýlí. Jižní Afrika není ani romantická, ani černá, ani tropická, ani zaostalá. Jižní Afrika je především velmi sebevědomá země, s vysokým stupněm smíšení obyvatelstva původních Afričanů s dobyvateli z Evropy, Ameriky nebo například Indie. Země s velmi složitými dějinami a problémy, jejichž podstatu není jednoduché pochopit, nepobýváme-li tam dlouhodobě. Jižní Afrika je země vyspělá, disponuje záviděníhodným nerostným bohatstvím, ekonomika má řád. Je to země nebezpečná a politicky nevyzpytatelná. Pro někoho adrenalinová, pro jiného nečitelná. Pro většinu Afričanů země zaslíbená, pro obchodníky, investory a podnikatele jednoznačně nejvýznamnější africká země, s netušenými možnostmi. I proto by neměla JAR chybět na listině potenciálních destinací středně velkých evropských podniků.

INVESTIČNÍ A OBCHODNÍ BOOM

Nenajdeme ve světě mnoho oblastí s takovým investičním růstem, jako je jihoafrický region Gauteng. Vnitrozemská oblast, které vévodí dvě velkoměsta Johannesburg a hlavní město Pretoria, vzdálená od sebe 50 km, generuje 40 % HDP Jihoafrické republiky a 10 % HDP celého afrického kontinentu! Nebývalý hospodářský rozmach vynesl Johannesburg do čela žebříčku nejintenzivněji rostoucích velkoměst světa poloviny 90. let minulého století, což je s ohledem na asijské konkurenty více než vypovídající popis stavu ekonomiky v tomto regionu. Johannesburg a Pretoria jsou z obchodního pohledu nejdůležitější destinace a jejich podnikatelská vyspělost je srovnatelná s americkými nebo evropskými metropolemi. Šestiproudé dálnice, luxusní sídla světových společností, obchodní parky v evropském stylu a velmi kosmopolitní styl života činí z Gautengu obchodní centrum celé Afriky. Kdo chce být v Jižní Africe úspěšný, musí zde být. Dalšími zajímavými oblastmi z podnikatelského pohledu jsou regiony Kapského města (kulturní metropole Afriky), Durbanu (významný přístav a současně tzv. indická zóna) a velmi se rozvíjející průmyslové zóny v okolí Port Elizabeth. Vzhledem k tomu, že rozvoj Jižní Afriky je velmi závislý na přílivu zahraničního kapitálu, existuje zde velké spektrum zajímavých investičních pobídek. Velmi podporovány jsou například obory automobilového průmyslu, zpracovatelského průmyslu a služeb. Malé a střední podniky čerpají značné dotace, zejména na proexportní aktivity. V JAR se vyrobí 50 % celkové energie celého afrického kontinentu, připadá na ni 60 % telefonních linek celé Afriky. Vyspělost korporátního prostředí dokresluje i fakt, že Johannesburská burza cenných papírů patří mezi dvacet největších burz na světě.

OTEVŘENOST ZEMĚ

Důvody vysoké vyspělosti a otevřenosti regionu je třeba hledat v pohnuté historii Jižní Afriky a v jejím postupném osídlování. V Jihoafrické republice žije dnes okolo 45 mil. obyvatel mnoha etnických skupin, jejichž rozepře a rasové konflikty byly v minulosti vždy mimořádně vyhraněné. Holandští, britští, portugalští a němečtí obchodníci a osadníci jsou doplněni velmi významnou enklávou indickou a přistěhovalci různých zemí kontinentu, zejména podrovníkové Afriky. Spolu s původními obyvateli představují jednu z nejrůznorodějších etnických skupin na světě. Je ovšem třeba připomenout, že bílí obyvatelé zde nejsou novými přistěhovalci v pravém slova smyslu. Žijí v Jižní Africe již více jak 400 let a právem ji považují za svojí původní vlast. Je také pravda, že jí zajistili prosperitu. Stejně tak je nezpochybnitelným faktem a černou skvrnou v historii Jihoafrické republiky diskriminace většinového černošského obyvatelstva ve druhé polovině 20. století, známá jako politika apartheidu.

V každém případě je JAR po pádu apartheidu v roce 1990 velmi otevřená, a to jak vůči světovým investorům, tak vůči vzájemnému obchodu. Angličtina je jedním z úředních jazyků, kterým mluví 15 % bílých obyvatel, držících pevně v rukou ekonomickou moc země. Právě složení obyvatelstva je z obchodního pohledu velkou výzvou. Jihoafričané dokáží tvrdě a účinně vyjednávat, využívat evropské obchodní školy, amerického sebevědomí, židovské obratnosti a indické klamavosti.

NEROSTY A KLIMA

To, že vzdálená Jižní Afrika byla osidlována evropskými obchodníky, nebylo úplnou náhodou. JAR byla v minulosti zlatokopeckým rájem, a to obrazně i doslova. Jižní Afrika má největší světové zásoby zlata, platiny, manganu a hliníkových silikátů. Je třetím největším producentem diamantů a druhým největším světovým vývozcem uhlí, má vlastní plovoucí plošiny pro těžbu ropy. Zpracování kovů a chemický průmysl tak patří společně s automobilovým průmyslem k tahounům domácí ekonomiky. Jihoafrická republika byla v minulosti oblastí, kde se dalo poměrně rychle zbohatnout. Dobrodružné povahy dobyvatelů tohoto regionu se promítají i v současné generaci. Místní podnikatelé, obchodníci a investoři jsou velmi flexibilní, současně poměrně tvrdí, vědomi si nadstandardního a v mnohých případech luxusního životního stylu, na který by v Evropě nedosáhli.

Jedním z obvyklých omylů je spojovat Jižní Afriku s tropickým prostředím. Jihoafrická republika má naopak jedno z nejmírnějších podnebí celé Afriky, což je dáno její klimatickou polohou, okolními oceány a nadmořskou výškou. I toto činí z Jižní Afriky velmi výhodnou lokalitu pro případné investice nebo pro dlouhodobý pobyt.

EKONOMICKO-POLITICKÁ (NE)VYVÁŽENOST

Bylo by chybou přehlížet přetrvávající etnický rozpor mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva. Jakkoliv je dnešní Jihoafrická republika vyspělou demokratickou zemí s pevným řádem a křehkou svobodou, stále je patrné, že si svojí pozici a cestu teprve hledá. Více než barva pleti začíná místní obyvatele zajímat propast mezi chudými a bohatými.

Faktem je, že chudých bílých v Jižní Africe mnoho není. Svobodné volby jsou již od 90. let předpokladem úspěchu Afrického národního kongresu, čímž je vyjádřeno, že politická moc je v rukou zejména černého obyvatelstva. Naopak ekonomická moc je zcela pod kontrolou bílé 15 % menšiny. To přerůstá ve svém důsledku do velmi křehkého vztahu, sice prozatím funkčního, nicméně velmi zranitelného. I přes optimismus obchodních partnerů, převážně bílých, není možné nepostřehnout jejich vysokou míru ostražitosti vůči jakýmkoliv místním změnám nebo novým politickým aktivitám. Někteří podnikatelé přirovnávají svou situaci k životu ve zlaté kleci. Luxusní sídla firem, krásné domy a auta jsou většinou izolovány od okolního světa vysokými ploty, ostnatými dráty a všudypřítomnou policií.

KRIMINALITA

Země kontrastů - tak bývá nazývána JAR, stejně jako například Indie nebo Brazílie. Propastné rozdíly mezi jednotlivým vrstvami obyvatelstva, etnické konflikty, drogy. To jsou hlavní faktory vysoké míry kriminality v Jižní Africe. Městské chudinské čtvrti , tzv. townships, jsou epicentrem kriminality, přičemž jedna z nejhorších situaci je v Johannesburgu. Pro obchodníky z toho vyplývají podobná pravidla jako ve výše zmíněných zemích. Respektovat doporučení místních partnerů, vybírat si pouze prověřené hotely, používat hotelové nebo letištní taxi, zcela vyloučit přepravu v hromadné dopravě. Místní obyvatelé se naučili v tomto prostředí existovat pouze za cenu vysoké izolovanosti. Žijí v chráněných osadách a domech, pracují v bezpečných a střežených zónách, nakupují v luxusních obchodních centrech, jezdí se zataženými okénky u aut. Zločinnost nepřispívá k dobré pověsti Jihoafrické republiky a mnozí podnikatelé ji právě z tohoto důvodu předem diskvalifikují. Může to být chybou, protože situace není natolik dramatická, dodržuji-li se určitá pravidla.

IZOLOVANOST ZEMĚ

Problémem Jižní Afriky není pouze vzájemná izolovanost určitých společenských a sociálních skupin, ale i její geografická poloha. To, že je ze tří stran obklopena oceány, ze severu pak velmi specifickými a nebezpečnými zeměmi podrovníkové Afriky, ke stabilitě nepřispívá. Politicky komplikovaná Zimbabwe, HIV virem zcela zmítaná Botswana, Namibie, Mosambik - všechny tyto země vnímají JAR jako zemi zaslíbenou a tamní lidé se snaží udělat vše proto, aby se v ní uchytili, většinou jako nelegální přistěhovalci. Důsledkem je šířící se AIDS, zvýšená kriminalita, zvyšování nezaměstnanosti (některé odhady uvádějí až 40 %), prohlubování společenských rozdílů, šířící se nejistota a etnické napětí. Navzdory všem romantickým představám o podrovníkové Africe, jedinečné přírodní scenérii a obětavých domorodcích se jedná o jeden z nejkomplikovanějších světových regionů, s vysokou politickou nestabilitou, mimořádnou mírou chudoby a nejvyšším výskytem AIDS. Jihoafrická republika je v tomto regionu opěrným pilířem, ekonomickým motorem, s relativně stabilním politickým prostředím. Bohatství Jihoafrické republiky ostře koresponduje s absolutní chudobou okolních zemí. To je pro Jižní Afriku velmi nebezpečná pozice a staví ji jako územní celek do situace, kde je zapotřebí nejvyšší možné ostražitosti.

Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
generální ředitel SINDAT a děkan Fakulty ekonomických studií VŠFS

Článek je součástí autorovy připravované monografie Jak dobýt svět aneb Byznys napříč kulturami, která vyjde v nakladatelství Eupress.

Politikové zemí rozvíjejícího se světa tak pravděpodobně zpomalí tempo deregulací a budou uvažovat spíše o vytvoření sociálního státu evropského typu.