Některé české firmy již databázi využívají, jmenujme například společnost Linet, většina však nikoliv. "Pokud mluvíme o technických řešeních, vyspělé firmy začínají vývoj obvykle tím, že si zjistí, kam se dostala konkurence v daném oboru. Databáze je na internetu volně dostupná," vysvětluje Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví, podle kterého podniky v Evropě každý rok vynaloží více než 20 miliard dolarů na výzkum a vývoj již vymyšlených řešení. Výmluvy, že není dost financí na provádění rešerší, jsou podle něj liché. "Databáze Espacenet se dá obsluhovat po zhruba tříhodinovém školení. Úřad průmyslového vlastnictví školí zadarmo," dodává.

Ve střední Evropě pak jako jediná nabízí bakalářské, magisterské a doktorské studium v oboru ochrany průmyslových práv Metropolitní univerzita Praha. Když firma v takovém programu získá experta, který se vyzná v ochraně průmyslových práv, tak hodně ušetří. Nemusí si pak najímat úplně na všechno konzultanty. Patentový zástupce postačí například jen pro sestavení přihlášky či zastupování ve světě. Všem firmám, které inovují a exportují, se vyplatí získat základní znalosti o systému průmyslové ochrany v zahraničí. Protože ať už si myslíte o patentech cokoliv - od toho, že brzdí trh a posilují monopoly, až po názor, že je třeba ochránit vložené investice a zaplatit vývoj - realita je jasná. Na světě se jen v roce 2015 přihlásilo k ochraně patentem 2 700 000 technických řešení.

A činnost Úřadu průmyslového vlastnictví může firmě ušetřit nemalé náklady i jinak. Když odmítne patentovou ochranu nějakému řešení, které nesplňuje zákonné podmínky, je to služba, která zamezí ve firmě zbytečnému plýtvání financí.

Činnost patentového úřadu

- Patentový úřad provozuje databázi všech průmyslových práv, která platí na území Česka.

- Jednou rešerší zjistíte např. všechny patenty, které na území ČR platí, ať byly uděleny Úřadem průmyslového vlastnictví nebo Evropským patentovým úřadem v Mnichově.

- Databáze jsou v češtině a orientace v nich je snadná.

- Je možné provádět i rešerše na ochranné známky a průmyslové vzory.

Jak hájit konkurenční postavení na trhu

V Čechách je řada vývojových center a pro firmy je užitečné používat databázi patentů, jako je Espacenet. Firmě se vyplatí provádět průmyslově-právní audit. V Česku je hojně využíván systém ochranných známek. Ten se nebývale rozvinul po roce 1990. Máme srovnatelný počet přihlášek na počet obyvatel s Německem. Hůře jsme na tom s ochranou technických řešení, i když máme po vzoru Německa zaveden systém užitného vzoru i patentu. Zejména ochranu technických inovací v zahraničí zatím dostatečně nevyužíváme.

"U patentové ochrany se nejčastěji zapomíná na to, že je teritoriálně omezená. Požádám-li o ochranu patentem či užitným vzorem v Česku, maximum, čeho se domohu, je, že získám patent nebo užitný vzor platný uvnitř hranic Česka a přitom své řešení zveřejním, tedy vyzradím všem na celém světě, kteří jej mohou vně Česka okamžitě volně využívat, protože když uplyne jeden rok od podání přihlášky, už nemám šanci jít dál do světa s prioritou. Takové řešení dáváme světu zadarmo," vysvětluje Josef Kratochvíl. Ve světě existují národní patentové systémy (v Německu, USA, Nizozemsku, Japonsku) podobné jako ten český. Existují i systémy regionální, například evropský nebo euroasijský...

Nejvíce se zapomíná, že sice neexistuje světový patent, ale existuje pomůcka, jak patent v řadě zemí získat efektivně. "Dříve měli přihlašovatelé jen 12 měsíců na to, aby se rozhodli, zda půjdou se svým řešením do zahraničí," říká Josef Kratochvíl. "Lhůta je to krátká. Není dost času na to, aby tvůrci řešení vyzkoušeli, aby zkontaktovali obchodní partnery, oslovili konkurenci."

Další čas je potřeba ke zjištění, zda má smysl investovat do vždy nákladné patentové ochrany v zahraničí. Proto byl Světovou organizací duševního vlastnictví navržen systém, který roční lhůtu za poplatek prodlouží o takřka dva roky. Jde o tzv. systém PCT (Patent Cooperation Treaty - Smlouva o patentové spolupráci). Přihlašovací poplatek je v Česku pouhých 1200 korun, pro fyzické osoby polovina, poplatek za rešerši a průzkum činí 3600 korun.

Úřad průmyslového vlastnictví vydává kolem devátého měsíce rešeršní zprávu, která pomůže s rozhodnutím, zda má smysl jít s inovací do zahraničí, např. cestou PCT. "Patenty v celém světě jsou drahé," vysvětluje Josef Kratochvíl. Nemluvě o drahých soudech. Třeba světový inovátor Elon Musk si o nich myslí: "Když jsem začínal se svojí první firmou Zip2, myslel jsem si, že patenty jsou dobrá věc, a dost tvrdě jsem pracoval na tom, abych je získal. Po Zip2 jsem si uvědomil, že získání patentu se rovná výhře lístku na zaručený soudní spor a od té doby jsem se jim vyhýbal všude, kde se to dalo."

Jeho firma Tesla šokovala svět a uvolnila patenty na elektromobily. Do takové praxe má ale svět daleko. Když firma investuje do vývoje, chce, aby se jí náklady vrátily. I třeba vesmírná agentura NASA chce podpořit výzkum a vývoj. Uvolnila proto 1200 svých patentů v 15 různých kategoriích, aby podpořila americké společnosti ve vývoji nových technologií. Má to však háček, nulová cena je po omezenou dobu.

Espacenet - nedoceněná technická databáze

Tato databáze patentů patří Evropskému patentovému úřadu. Podle Josefa Kratochvíla je jediná na světě, kde lze nalézt nejvíce technických řešení, aniž o tom většina firem v Česku a v regionu visegrádské čtyřky tuší. Tato nevědomost odráží i to, že nedokážeme dostatečně rychle zlepšovat naši konkurenceschopnost. Například Rakousko vyprodukuje ročně téměř desetkrát více patentových přihlášek podaných do systému PCT, a to i přesto, že počet domácích přihlášek technických řešení je s námi srovnatelný.

Do zahraničí podáme jen desetinu doma přihlášených technických řešení, zhruba 150 - 200 případů. Ročně podle Josefa Kratochvíla zkušenosti ukazují, že jen zhruba pět procent z nich se podaří dobře prodat. A pět procent z 1300 rakouských a pět procent ze 160 českých je rozdíl. Dohromady získáváme z nehmotného vlastnictví (za licenční poplatky) 1,7 miliardy korun ročně, z toho 1,3 miliardy korun vydělává patent profesora Antonína Holého. Na zbytek firem a institucí připadá 400 milionů korun ročně, což není mnoho. Například Nizozemsko umí vyprodukovat na nehmotném vlastnictví tolik, co pro Česko představuje celý státní rozpočet. Je to dáno samozřejmě i tím, že tam sídlí zahraniční firmy.

České firmy ignorují konkurenci

"Celá řada technických řešení se na trh nedostane, není ani v učebnicích, nikdo je nikdy neviděl na výstavě. Jen byly uloženy v patentových úřadech po světě, a 99 procent z nich je dnes volně k dispozici," podotýká Josef Kratochvíl a zdůrazňuje, že zatím nejsme schopni je dostatečně vytěžit. Naopak například německé firmy jsou schopné řešení převzít ihned. V Německu platí 600 tisíc patentů.

Vozit do Německa cokoliv bez patentové rešerše nelze, protože tam platí vše, co je patentováno v Evropě. Konkurenti z Japonska a Koreje patentují také vše v Německu a hodně v Nizozemsku, Británii a severských státech.

Firmy jsou schopny se poučit, a pokud by něco patentováno nebylo, ihned by to začaly vyrábět. Česko patří spíše ke zbytku necivilizovaného světa a nedokážeme 20 let využít dostupné databáze.

Jak snadno hledat v databázi

Pro první orientaci lze zadat jméno firmy nebo klíčové slovo technického řešení. Patentové třídění rozděluje veškerou techniku do 250 tisíc podoborů. Každý má svoji podskupinu. Firma si může hlídat jen několik podskupin. "Technik by podle patentu měl být schopen reprodukovat ochráněné řešení, pokud ne, není popis sestaven správně, a patent by měl být zrušen," říká Josef Kratochvíl.

Když chce třeba společnost Linet prorazit na americký trh, nemůže převzít patentované řešení svých konkurentů. Musí ale vědět, jak technický problém jejich konkurent řešil. "Je lepší řešení znát, vývoj pak stojí méně času a peněz," říká Josef Kratochvíl. Firmy si také musí dát pozor na průmyslovou špionáž.

Levnější cesta k patentům

Nejlevnější cestou k patentům v zahraničí je smlouva o patentové spolupráci, která dává čas, aby firma udělala testy, zapracovala na marketingu a ukázala světu, že je schopna řešení zablokovat, pokud by za něj konkurence nebyla ochotna zaplatit již ve stadiu přihlášky. Systém se vyplatí použít, poplatky činí méně než 3000 Eur včetně poplatku za rešerši.

Přihlašovatel se může pokusit řešení také prodat (např. když nemá výrobní nebo laboratorní kapacity), již ve stadiu přihlášky. Zejména po zveřejnění mezinárodní rešerše v rámci systému PCT může získat značné finanční prostředky, pokud je rešerše negativní a ukazuje na patentovatelné řešení.

Evropský patent můžeme validovat až v 38 státech, podle toho, jaké má firma s patentem záměry. "Češi nyní získávají asi 50 evropských patentů ročně, což je nízké číslo," říká Josef Kratochvíl.

Globální patentová válka

Patentovou politikou mezi USA a Evropou může v budoucnu zamíchat Čína, která na svém území úspěšně zavedla patentový systém podle německého vzoru. V Číně si v roce 2013 domácí firmy přihlásily již 700 000 patentů. "Nárůst počtu patentových přihlášek v Číně je nevídaný, stále pokračuje, Čína je největším přihlašovatelem na světě. Vzniká tak obrovský potenciál technických řešení," podotýká Josef Kratochvíl.

Evropa se zatím utápí v diskuzích kolem jednotného patentového systému. Jednání probíhají nepřetržitě od roku 2010, a to nezdůrazňujeme tři dekády diskuzí nad dřívějšími návrhy. Dokončen zatím není ani strojový překladač, který měla původně financovat Evropská komise, ale později od tohoto záměru z finančních důvodů odstoupila. Nyní na něm pracuje Evropský patentový úřad ve spolupráci s firmou Google. Kvalita překladů zejména do slovanských jazyků je stále ale nedostatečná.

Americký patentový trh je naopak mnohem otevřenější. Patentové spory firmy často řeší mimosoudně, protože soudy jsou extrémně drahé. Podle patentových odborníků jsou také na tamním trhu četné firmy, které nic nevyrábějí, jen skupují duševní vlastnictví a vymáhají poplatky za licence. Silnější a větší firmy mohou proto z trhu vytlačit ty, které nemohou v této oblasti tolik investovat.

Ve sporech jde vždy hlavně o peníze

V Evropě se připravuje Jednotný patentový soud. Každý stát si může zřídit lokální komoru první instance. Centrální komora bude sídlit v Paříži, s pobočkami v Mnichově a Londýně. Nakonec odvolací soud bude v Lucemburku.

Když firma v současnosti požádá o zrušení patentu konkurenta v Česku, poplatek činí 2000 korun. U patentového soudu na evropské úrovni by měl být poplatek 11 - 20 tisíc eur. Proti tomu protestuje Svaz průmyslu a dopravy a řada dalších subjektů. Podle Josefa Kratochvíla jsou ještě hrozbou náklady na zastupování vítězné protistrany, které by naše firma musela hradit, pokud by porušila patent v držení konkurence. V roce 2015 se podařilo zřídit Visegrádský patentový institut, který jazykově i finančně usnadní firmám vstup do systému PCT. Služby začne nabízet od července 2016.

 

V patentech jsou ukryty velké peníze!

Přes 455 milionů dolarů vydělala do roku 1996 na svých patentech firma Hitachi od doby, co v roce 1970 otevřela oddělení pro technologický výzkum a vývoj. Patenty se staly základem celé její korporátní strategie.

Espacenet - databáze patentů

- volně dostupný

- obsahuje 90 milionů zveřejněných technických řešení

- z toho 30 tisíc chráněno na území České republiky

- Najdete na stránkách www.upv.cz

 

Výzkumy z roku 2004 ukázaly, že více než 125 milionů lidí používá kontaktní čočky.

Jejich vynálezce, český vědec Otto Wichterle, již od počátku tušil, že jeho objev má velký potenciál. V roce 1965 podepsal licenční smlouvu s National Patent Development Corporation z USA. Když bylo v roce 1971 vydáno povolení pro uvedení kontaktních čoček na americký trh, akcie firmy Bausch & Lomb, vlastníka licence, vzrostly přes noc o neuvěřitelných 250 milionů dolarů.
Foto: Wikipedie

Související