Už na začátku roku podle mnohých pracovníků v jejich firmě chyběly talenty a jejich předpokladem je, že se v budoucnu tento problém ještě výrazněji prohloubí.

Mnoho společností se díky příznivějším ekonomickým podmínkám rozrostlo a rozšířilo své podnikání. V rozvoji jim brání jediná, ale zato podstatná věc - nedostatek schopných lidí. Konkurenční boj o pracovníky se proto každým dnem přiostřuje a klesající nezaměstnanost spolu se zvyšujícím se nedostatkem kvalitních kandidátů se logicky začíná promítat i do rostoucích požadavků lidí na jejich ohodnocení.

Ještě loni se společnostem dařilo získat dobré zaměstnance, aniž by musely sahat hluboko do kapsy. Různé formy benefitů a výhod, které nabídly navíc, dokázaly kandidáty přesvědčit. Letos se ale ti, kdo si chtějí schopné lidi udržet, určitě vyšším výdajům nevyhnou. Vynaložení těchto prostředků může paradoxně mnohým firmám v současné situaci pomoci i ušetřit. Ztráta šikovného specialisty zaměstnavatele častokrát stojí v důsledku víc než navýšení jeho mzdy či benefitů. A talentovaní lidé v dnešní době se změnou zaměstnavatele příliš neváhají, pokud se jim naskytne lepší příležitost jinde. To platí zejména pro nejmladší ročníky, které mění práci nejčastěji.

JAKÁ JE NEJMLADŠÍ GENERACE EKONOMICKY AKTIVNÍCH ČECHŮ?

Mladí zaměstnanci většinou teprve zjišťují, co by se jim líbilo dělat. Často přijmou startovací pozici, která ani nemusí souviset s jejich vzděláním nebo zájmy, a průběžně hledají další příležitosti pro svůj růst. Pokud dostanou jinde lepší nabídku, hned ji využijí. Oproti starší generaci mají výhodu, že nemusí každou změnu a z ní plynoucí nejistoty tolik zvažovat, protože obvykle nejsou zatíženi půjčkami a nemají děti.

Svou roli v jejich touze po změnách hraje i zvídavost, chuť riskovat a zkoušet nové věcí, která je pro mladé přirozená. To ovšem nejsou ty jediné důvody, proč se změny zaměstnavatele nebojí. Dnešní mladí lidé si mnohem více věří a právě vyšší sebevědomí je určitě jednou z nejzásadnějších věcí, kterými se nová generace nastupujících pracovníků liší od svých rodičů. Oproti nim má i mnohem více možností a chce je maximálně využívat. Mladí dnes požadují vyšší životní úroveň, na své uplatnění kladou velký důraz, ale zároveň si velmi cení osobního života, kterého se kvůli kariéře nehodlají vzdát. Jedním z nejlákavějších benefitů je tak pro ně flexibilní pracovní doba a možnost organizovat si práci po svém.

Současná situace se ale zdaleka netýká jen mladých pracovníků. Zásoba volných míst se rozšiřuje a s ní i možnosti uplatnění. Lidé už tolik nelpí na své práci, a pokud jim nevyhovuje, najdou snáze odvahu ji změnit. Na trhu momentálně chybí specialisté a odborníci napříč obory a vzděláním. Největší nedostatek odborníků se projevuje ve všech technických oborech, ale talentová krize se dotýká i mnohem nižších pozic. Výrobní, logistické a automotive společnosti výrazně navýšily produkci a mají neustálou potřebu nových zaměstnanců, nouzí o vhodné lidi trpí zejména v lokalitách, kde se soustřeďují firmy s podobným výrobním programem.

CO ČEKÁ TRH PRÁCE V BUDOUCNU?

S raketovým rozvojem moderních technologií se začaly rychle vyvíjet a měnit všechny aspekty našeho života, svět práce nevyjímaje. Není tomu tak dávno, co telefonní přístroj byl jen součástí kanceláří, nyní si jeho miniverzi nosí všichni v kapse a díky mobilnímu internetu jsou v neustálém propojení s celým světem. Za jízdy v autobuse pročteme zprávy, vyřídíme pracovní poštu nebo si najdeme nové zaměstnání. Není divu, že pracovní trh je nyní mnohem turbulentnější, různorodější a nabízí více možností uspět, ale i selhat.

Technologie nám pomáhá a ulehčuje životy, ale již se ozývají i hlasy, podle kterých může zapříčinit velkou krizi v budoucnu. Předpokládají, že velkou část manuální práce vykonávanou lidmi převezmou stroje a nastane vysoká nezaměstnanost zejména na základních dělnických pozicích.

V průzkumu Randstad Workmonitor z roku 2014 projevilo 15 procent českých zaměstnanců obavy, že kvůli vývoji nových technologií jejich pracovní pozice časem úplně zanikne. Většina se ale k technickému pokroku stavěla pozitivně a naopak v něm viděla nové příležitosti. Čtyřiašedesát procent dotazovaných ve stejném průzkumu prohlásilo, že technologie mají zásadní dopad na jejich práci. Více než dvě třetiny lidí ale tento rostoucí vliv nepovažují za hrozbu, vidí v něm naopak svou šanci do budoucna.

I když některé pozice časem kompletně zaniknou, dají zase prostor jiným, které je nahradí. Dá se předpokládat, že budou vznikat zejména pozice specialistů zabývajících se vývojem technologií. Ani ta nejchytřejší automatizovaná továrna se ale bez lidské pracovní síly neobejde a bude potřebovat personál, který se postará například o údržbu či obsluhu strojů.

Ani odborníci se nedokážou shodnout, zda nás doopravdy čeká nová průmyslová, tentokrát digitální revoluce. To v tuto chvíli nikdo nepotvrdí ani nevyvrátí. Jedno je ale jisté, technologie hrají a budou jistě hrát čím dál větší roli v našich soukromých i pracovních životech. Je proto nutné takzvaně neusnout na vavřínech a snažit se vždy držet krok s dobou, nelpět na starých metodách, ale vzdělávat se a zkoušet nové věci. Ten, kdo se vývoji dokáže přizpůsobit, bude vždy o krok napřed a získá lepší příležitosti.

ODHODLAT SE KE ZMĚNĚ TRVÁ

Právě ten pověstný krok kupředu může ale představovat pro mnohé zaměstnance problém. Češi k vývoji kariéry obecně zaujímají spíše konzervativní postoj. Věří, že první zaměstnání předurčuje celou naši pracovní budoucnost, a na velké změny pohlíží spíše skepticky. Ty ale budou časem nevyhnutelné, což si již nyní sami zaměstnanci dobře uvědomují. Podle zjištění společnosti Randstad jsou Češi v tomto směru zodpovědní a aktivně dbají na rozšiřování svých kompetencí.

Více než tři čtvrtiny Čechů pociťují nutnost alespoň každých pět let oživit své schopnosti a znalosti, aby obstáli v konkurenci a měli své místo ve světě práce jistější. Osm z deseti pracujících je přesvědčeno, že neustálé sebevzdělávání je v dnešní době naprosto nezbytné, a to bez ohledu na věk. Převážná většina sice uznala, že zejména pro starší lidi je učení se novým věcem určitě mnohem náročnější, ale i přesto ho považují za nutnost.

Na co by se tedy měli zaměřit mladí, kteří se o svém budoucím povolání teprve rozhodují, aby si zajistili místo na pracovním trhu budoucnosti? Již nyní poptávka po technických expertech výrazně převyšuje nabídku. Lidé s technickým vzděláním a zkušenostmi jsou a nadále budou velmi žádané zboží a dá se předpokládat, že s nastupující digitalizací se jejich možnosti uplatnění jen rozšíří. Co se týká výše ohodnocení, ani žebříček platově nejatraktivnějších oborů se s lety příliš nezmění: sázkou na jistotu jsou stále IT a technické obory spojené se znalostí cizích jazyků a také oblast obchodu, zejména v FMCG.

Alžběta Honsová, společnost RANDSTAD Česká republika

 

BENEFITY - MAGNET PRO ZÍSKÁNÍ DOBRÝCH KANDIDÁTŮ

Mnoho společností se začalo více zaměřovat na podporu rozvoje talentu svých lidí a jejich profesní růst. Většina firem se snaží zvýšit svou atraktivitu pomocí nejrůznějších benefitů. Jaké jsou ty nejčastější?

Top nefinanční benefity:
dovolená navíc (1-2 týdny), home-office, pružná pracovní doba, vzdělávání, sick days.

Bonusy a odměny:
za docházku - za produktivitu - za přesčasy - na základě hospodářského výsledku - za pracovní výročí u firmy - za "beznemocnost" - 13. a 14. plat.

Příspěvky a zvýhodnění:
na dovolené, dětské tábory - na dopravu, ubytování - dotované stravování - náborový příspěvek - slevy na nákup výrobků: auto, telefon k soukromým účelům - nadstandardní zdravotní péče.

Dárky a poukázky:
flexi passy, stravenky - vstupy na kulturní aktivity - sportovní aktivity - zdravotní balíčky (vitaminy, léky) - dárky za životní jubilea - zvýhodněné pojištění - vánoční dárky.


JAK ČASTO MĚNÍ ČEŠI PRÁCI

Podle průzkumu pracovního portálu Profesia.cz Češi nejčastěji zůstávají u jednoho zaměstnavatele rok anebo šest let. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu největší podíl lidí (10,75 procenta) pracuje v jedné firmě rok. Je to totiž právě jeden rok, který je ideální dobou k tomu, aby si zaměstnavatel či zaměstnanec uvědomili, zda si vzájemně vyhovují. K tomu často nemusí stačit zkušební doba, která je stanovena ze zákona na tři měsíce. Podle průzkumu pracovního portálu Profesia.cz mění nejčastěji práci lidé okolo jedenadvaceti let věku a pak ve svých 26 letech. Jedná se většinou o čerstvé absolventy škol, kteří teprve hledají, která práce pro ně bude ta pravá. Není tak divu, že v tomto věku změní práci až polovina lidí.

Druhou nejčastější dobou strávenou u jednoho zaměstnavatele je podle údajů ČSÚ šest let (10,64 procenta). Celou pětinu zaměstnaných Čechů tvoří ti, kteří mají jedno zaměstnání dlouhodobě. "Skupina pracovníků zaměstnaných déle než 15 let tvoří 20 procent," upozorňuje Petra Báčová, mluvčí ČSÚ. Patří do ní třeba sládkové v pivovarech.

Související