Letos jste se dostala mezi finalisty oceněné v soutěži Manažer roku, a to v oboru státní správa. Jak byste sama charakterizovala svůj manažerský styl?

Osobně kombinuji styly vedení v závislosti na konkrétní situaci. Řadu záležitostí musím, ze své pozice, řešit direktivně - autoritativně, třeba když přiděluji přesně definované úkoly, rozhoduji, kontroluji. Snažím se však tento přístup, ve vhodných okamžicích, doplňovat demokratickým stylem, při kterém deleguji značnou část své autority a dávám svým kolegům i podřízeným prostor k vyjádření a diskusi, kterou vedeme, až do nějakého akceptovatelného závěru.

V byznysu posiluje to, že se ustupuje od direktivního řízení. Je to možné zavádět i ve vašem úřadu?

Osobně jsem přesvědčena, že manažerské praktiky, které jsou uplatňovány v soukromé sféře, pronikají i do oblasti řízení ve veřejné správě a že se rozdíly stírají. Pro mě je důležité využívat především znalostí a dovedností kolegů a podřízených, znát zpětnou vazbu a brát v úvahu jejich názory, návrhy a řešení. Ale při tom jsem si vědoma své vlastní zodpovědnosti.

Každý styl řízení a vedení je jiný, ale všechny musí směřovat k ovlivňování pracovního výkonu zaměstnanců. To je stejné jak v byznyse, tak i ve veřejné správě. A vhodně využívat jednotlivé styly je velmi složité. Je třeba je přizpůsobovat konkrétní situaci, závažnosti rozhodnutí, postojům podřízených, ale i osobním vlastnostem.

Vypracovala jste se na svou pozici odzdola. Jaké to má výhody pro vaši nynější práci?

Svoji pracovní kariéru jsem začínala jako podnikový právník. Do veřejné správy jsem nastupovala se znalostmi z oblasti pracovněprávních vztahů. Zásadní pak pro mě byl nástup na okresní úřad, kde jsem si rozšiřovala znalosti a zkušenosti z veřejné správy. Šlo například o vedení komunikace dovnitř i navenek, nastavování procesů, budování firemní kultury a dobrého jména úřadu. Všechny odborné znalosti a praktické zkušenosti jsem využila později při budování krajského úřadu, a to jak při výběru zaměstnanců, nastavování organizační struktury, tvorbě procesů nebo vnitřních předpisů. Zkrátka jsem byla u všeho, co souviselo s nelehkými začátky budování úřadu ve spojeném modelu státní správy a samosprávy.

Výhodou je tedy pro mě znalost problematiky od samotného začátku fungování úřadu, znalost lidí, procesů, letitá komunikace se zainteresovanými stranami, s občany, obcemi, příspěvkovými organizacemi, ale i politickou reprezentací kraje. Těch výhod je skutečně velmi mnoho a myslím si, že je využívám komplexně a tím správným směrem.

Absolvovala jste studium MPA. Tato studia donedávna pro veřejnou správu chyběla. V čem bylo toto další manažerské studium pro vás užitečné? Vždyť už jste byla právničkou s dlouholetou praxí.

Program MPA - Master of Public Administration - je vzdělávací program zaměřený na oblast veřejného sektoru. Je obdobou manažerského vzdělávacího programu MBA - Master of Business Administration, který připravuje na práci v soukromém sektoru. MPA je zaměřen na rozvoj znalostí a dovedností nezbytných pro pracovníky ve veřejné správě, zejména pak pro rozvoj řídicích i právních kompetencí. Máte pravdu, že mám dlouholetou praxi, ale možnost studia MPA jsem brala jako příležitost získat nový pohled na management a řízení v oblasti veřejné správy, rozšíření teoretických znalostí a praktických dovedností, nové zkušenosti při řešení odborné problematiky.

Jaký směr studia jste zvolila?

Právě proto, že právnické vzdělání a praxi v oboru mám, vybírala jsem si takovou vysokou školu, na které bych se mohla rozvíjet v oblastech více zaměřených na manažerské dovednosti, znalosti ekonomické a veřejné politiky. Zvolila jsem studijní program pro veřejnou správu a závěrečnou práci jsem zaměřila na moderní metody ve veřejné správě využívané na našem krajském úřadě, kterým se věnuji již řadu let. Byla to pro mě příležitost, jak představit a analyzovat moderní metody řízení v prostředí našeho krajského úřadu a navrhnout další postup aplikování moderních metod řízení.

Nedávno jste s týmem pracovala na nové strategii, aby jí zaměstnanci lépe rozuměli a mohli ji vzít za svou...

Snažili jsme se k revizi Strategie krajského úřadu přistoupit tak, aby byla pro veřejnost a zaměstnance co nejjednodušší. Při aktualizaci jsme se řídili heslem: zpřesnit, zpřehlednit, zjednodušit a tím - ale potenciálně - zvýšit míru porozumění a zapamatovatelnost.

Co všechno zahrnuje takový strategický dokument?

Revidované 2. vydání koncepčního dokumentu našeho úřadu, Strategie Krajského úřadu Jihomoravského kraje, vnímám jako nástroj pro vlastní proces strategického řízení. To znamená pro plánování, realizaci, vyhodnocování a případné úpravy činností a projektů vedoucích k dosažení cílů rozvoje našeho úřadu. Svým obsahem se neliší od obdobných rozvojových dokumentů jiných organizací, ať již veřejného nebo soukromého sektoru. Naleznete v něm vizi a hodnoty, které při práci ctíme, aktualizované strategické cíle pro období do roku 2020. Dále v něm najdeme například i popis přínosů stanovených strategických cílů, finanční rámec, komunikační plán a analýzu zainteresovaných stran.

Státní správa je z podstaty konzervativní. Je možné do ní přilákat odborníky, kteří zde najdou zajímavé profesní výzvy?

Otázka směřuje ke státní správě, ale tu chápeme jako součást veřejné správy, protože kraje a obce jsou samospráva, nikoliv státní správa. A úřady obcí a krajů pak vykonávají agendu státní správy a samosprávy, proto spojený model. Ale určitě ano. Pravdu máte v tom, že systém veřejné správy je stále komplikovaný, mnohdy málo přehledný, což samo o sobě zhoršuje efektivnost veřejné správy. U obcí i krajů existuje mnohem větší vázanost právem, z čehož vyplývá větší omezenost v rozhodování. Je nutné respektovat a plnit povinnosti a zásady veřejné správy, respektovat volené orgány. Ale konzervativní, to ne. Na našem úřadě pracuje 73 procent vysokoškoláků a pro mě a moje nejbližší spolupracovníky je důležité, aby všichni vykonávali smysluplnou práci. Abychom využívali jejich potenciál v plné míře, aby na jednotlivých pracovních místech byli zařazení odborníci, kteří chtějí "dělat správné věci správně".

Je ale třeba dostatek finančních prostředků na další vzdělání úředníků ve veřejné správě? Je to srovnatelné s prostředím v byznysu?

Ve veřejné správě je situace stejná jako v soukromém sektoru. Jde hlavně o to, jaké si zvolíte priority a jak vyhodnotíte, kde je třeba investovat, aby byly finanční prostředky vynaloženy nejen účelně, ale měly do budoucna přínos pro organizaci jako takovou. Investice do lidí, zejména těch klíčových, se vyplatí vždy. Je pravda, že ve veřejném sektoru díky investicím do lidí nemůžeme získat konkurenční výhodu, ale získáváme lidský kapitál, který je nezbytný pro poskytnutí služeb občanům na vysoké úrovni. I proto jsme v porovnání mezi krajskými úřady vždy patřili mezi ty úřady, které na vzdělávání úředníků vyčleňovaly dostatečné množství finančních prostředků. Tedy nejen abychom naplnili zákonné minimum, ale abychom umožnili našim zaměstnancům rozvíjet se tak, aby byli schopni profesionálně zvládat zvyšující se požadavky na jejich pracovní pozice.

Veřejnost v Česku často kritizuje byrokracii, ale neuvědomuje si, že na řadě referentských pozic sedí experti, byť často špatně ohodnocení. Jak dbáte na to, aby neutíkali do byznysu?

Pro činnost úřadu jsou zaměstnanci zásadní. Kvalitní a profesionální, vstřícní a loajální zaměstnanci, schopní se učit a reagovat na měnící se legislativu a podmínky jsou klíčem k úspěchu. Podstatné je nejen tyto zaměstnance najít, ale také je udržet ve veřejném sektoru. Z tohoto hlediska pak stále máme před sebou spoustu nekončící práce. Mluvíte-li o špatném ohodnocení, toto vyjádření není přesné. Jedna otázka je odměňování podle platné legislativy, druhá pak ohodnocení formou řady benefitů, ať již finančních či nefinančních.

Co tedy můžete nabídnout kromě tabulkových platů?

Odměňování podle takzvaných tabulek závisí vždy na druhu vykonávané práce, na dosaženém stupni vzdělání a délce praxe. Ale osobní příplatek a odměny za mimořádné a významné úkoly jsou pak další složkou odměňování, která závisí na obou stranách. Jak na zaměstnavateli - dostatek finančních prostředků, tak zaměstnanci - dosahování velmi dobrých pracovních výsledků, plnění většího množství úkolů než ostatní nebo aktivní přístup k plnění mimořádných a významných úkolů. Získávat podporu vedení kraje k zajištění finančních prostředků se daří, stejně tak získávat finanční prostředky ze zdrojů Evropské unie. A mí kolegové, vedoucí odborů, pak správně motivují zaměstnance, aby dosahovali co nejlepších výsledků. Meziročně dochází k nárůstu průměrných platů.

Zaměstnanci v soukromé sféře jsou benefity mnohdy až rozmazlováni. Jaké moderní formy benefitů poskytujete na krajském úřadu?

Atraktivitu zaměstnání podporujeme dalšími významnými benefity například v podobě pružné pracovní doby nebo takzvaných sick days. Dále rodičům slouží firemní mateřská školka a pořádáme také řadu neformálních akcí - dětský den, setkání se seniory... Jeden z našich důležitých projektů se jmenuje Snadný návrat po rodičovské dovolené a strategie rovných příležitostí na krajském úřadu. Opakovaně se například umísťujeme na předních místech v soutěži Úřad roku Půl na půl - respekt k rovným příležitostem.

Trendem doby je využívat benefitů šitých na míru různým věkovým skupinám. Reagujete na to nějak?

Zaměstnanci mohou čerpat finanční prostředky ze sociálního fondu například formou příspěvku na stravování, penzijní připojištění, kulturní a sportovní akce, vše podle svých preferencí.

A co další vzdělávání a kariérní rozvoj?

Využíváme odborníky z řad zaměstnanců kraje pro vzdělávání ostatních zaměstnanců obcí i krajů ve specifických oblastech, a to i formou akreditovaných vzdělávacích programů. Stejně tak umožňujeme jazykové vzdělávání těm zaměstnancům, kteří potřebují cizí jazyk k výkonu práce. Samozřejmostí je i vzdělávání v tzv. měkkých dovednostech. Zaměstnanci jsou dokonce vzděláváni například ve znakové řeči a v poskytování první pomoci.

To jsou opravdu nadstandardní služby. Co dále děláte pro to, aby váš úřad byl moderním pracovištěm?

Abychom drželi krok s dobou, měnícími se podmínkami, technologiemi a zároveň mohli být příkladem pro ostatní úřady či organizace veřejné správy, necháváme se inspirovat dobrými praxemi organizací soukromého sektoru. Inspirujeme se v moderních metodách řízení kvality, které se uplatňují především v organizacích ziskových. Jsme například certifikovaní na systém managementu kvality dle ISO 9001, bezpečnost informací dle ISO 27001, ale i třeba společenské odpovědnosti podle Národního programu posuzování shody managementu společenské odpovědnosti.

Vyhledáváte tedy aktivně sami příklady dobré praxe a nové náměty...

Stejně jako firmy mapujeme a optimalizujeme procesy nebo využíváme sebehodnotící rámec EFQM, který ve veřejné správě není ještě příliš rozšířen. Pokud se týká inovací v oblasti personálního řízení, vyhodnotili jsme jako přínosné poskytovat zaměstnancům tzv. sick days - dny zdravotního volna, aniž by museli svou zdravotní indispozici prokazovat lékařem ověřeným dokladem.

Jaké další inovace jste v posledních třech letech zavedli v personální oblasti, která je vaší specializací?

Další inovací je zavedení adaptačního procesu při nástupu nového zaměstnance či při návratu maminek a tatínků z rodičovských dovolených. Každý takový zaměstnanec dostává na první tři měsíce od svého nástupu na úřad svého mentora - průvodce, který mu pomáhá v bezproblémové a rychlé adaptaci v novém zaměstnání.

Dále jsme upravili systém hodnocení zaměstnanců tak, aby obsahoval moderní prvky, ale současně odpovídal potřebám nejen veřejné správy, ale přímo našeho krajského úřadu. Rovněž se snažíme rozvíjet schopnosti našich zaměstnanců coby interních lektorů v oblastech, ve kterých jsou skutečnými odborníky. Díky tomu máme vysoké odborné zázemí i k jednání s ostatními odborníky v příslušných oborech, které chceme rozvíjet. Aby se nám v oblasti řízení lidí dařilo, přistoupili jsme také k inovování příslušných interních procesů týkající se ekonomické stránky personálního řízení. Hodně dbáme na časté neformální setkávání zaměstnanců. To zvyšuje motivaci, buduje a zlepšuje vztahy - nejen pracovní, ale obecně mezilidské, a zkvalitňuje komunikaci.

Hodně se jako zástupkyně Krajského úřadu angažujete v oblasti CSR. Zajímavý je váš přístup, že nečekáte, co nařídí legislativa, ale jste hodně aktivní.

Máte pravdu, společenská odpovědnost je pro nás téma, které se snažíme prostřednictvím našeho přístupu spíše oživit. Domnívám se, stejně jako mí kolegové, že společenská odpovědnost k organizacím veřejné správy neodmyslitelně patří. Nechci zde vypichovat jednotlivé aktivity, kterými by se mohly inspirovat ostatní kraje, věřím totiž, že všechny organizace veřejné správy dělají něco nad rámec legislativy, co přináší celospolečenské benefity.

Iniciovali jste třeba akci, která reaguje na prostředí, v němž pracujete. Mám na mysli soutěž o ekologicky nejpříznivější provoz úřadu/instituce v Jihomoravském kraji. Jak se projektu daří?

Pracujeme na inovaci této soutěže, aby obce měly nový impulz a chtěly se se svými ekologickými projekty pochlubit a dát tak inspiraci ostatním. Krajský úřad chystá vyhlášení dalšího ročníku a obnovu soutěže pro rok 2017. Soutěž se v posledních dvou letech, v roce 2015 a 2016, z důvodů nedostatku účastníků - aktivních obcí, nekonala. Přesto poslední ročník, devátý, který jsme vyhlásili v roce 2014, byl plný zajímavých projektů. Například systém sběru, úpravy a využití bioodpadů v Hustopečích, založení biocenter a prvků územního systému ekologické stability v Pohořelicích či povedené dopravní kampaně ve městě Boskovice. Vzpomenu-li na ročníky předchozí, dovolím si zmínit komunitní sad ve Křtinách či zařízení biologického zpracování odpadu a optimalizace provozu sběrného dvora odpadů v Ratíškovicích.

Nenecháváte věci náhodě. Pracujete se zpětnou vazbou zaměstnanců. Jak jsou spokojeni?

Zpětná vazba je pro mě důležitá. Z dotazníkových šetření spokojenosti zaměstnanců vyplývá, že považují zaměstnanci Jihomoravský kraj za stabilního zaměstnavatele, který vytváří příznivé pracovní prostředí, že jsou spokojeni se způsobem odměňování. Jihomoravský kraj podporuje rozvoj kvalifikace zaměstnanců, využívání moderních nástrojů a metod v komunikaci, procesech, IT oblasti. Zaměstnanci mají také možnost se spolupodílet na budování dobrého jména úřadu.

Věra Vojáčková

Působí ve funkci ředitelky Krajského úřadu Jihomoravského kraje od února 2011. Byla do ní jmenována na základě výběrového řízení, v němž zúročila své znalosti práce úřadu, který v roce 2001 spoluzakládala a kde od té doby působila jako vedoucí odboru kancelář ředitele. Před studiem práv v Brně absolvovala Střední průmyslovou školu strojnickou v Jedovnicích, pracovala v ČKD Blansko, na tamním úřadu práce a okresním úřadu. Ve volném čase se věnuje svým dvěma vnukům, četbě a nordic walkingu. Letos byla Věra Vojáčková mezi nejlepšími finalisty manažery, v oblasti veřejné správy se stala manažerem odvětví.

Foto: KÚ Brno

Související