Aleš Herman
Aleš Herman
autor: Lukáš Bíba

Aleš Herman vyhrál konkurz do IKEM v říjnu 2011 a letos získal za vedení této instituce ocenění Manažer roku. Nominaci mu psal sám profesor Jan Pirk a podle organizátorů soutěže šlo o popis jako na udělení Nobelovy ceny. Důvod? Herman řídí instituci s mezinárodním významem. Ve 24. ročníku soutěže získal hned tři ocenění. Zařadil se mezi 10 top manažerů České republiky. Zvítězil také v odvětví "Zdravotnictví" a získal i cenu "Za inovace pro udržitelný rozvoj", a to za dlouhodobou a soustavnou inovativní činnost s ekonomickým, sociálním i environmentálním přínosem. "Zavedli jsme spoustu nových programů, například nové způsoby transplantace jater, poprvé jsme v historii české medicíny provedli transplantaci tenkého střeva nebo dělohy. Implantujeme srdeční pumpy, zkoušíme léčbu kmenovými buňkami u diabetické nohy. Pokračujeme a zavádíme nové experimentální programy, zrekonstruovali jsme pavilony, postavili nový operační sál pro transplantační chirurgii a rekonstruovali další tři sály včetně zázemí a také recepci. Možná za to je ta cena," uvažuje Aleš Herman, který se v oboru vypracoval od píky.

Je pyšný na to, že vystudoval na stejném gymnáziu jako Karel Čapek. "Snažil jsem se po gymnáziu dostat na medicínu, ale nejdříve jsem musel dělat uklízeče v kuchyňce. (Nebylo mu dovoleno studovat, pozn. red.) Po celou dobu vysoké školy jsem sloužil jako sanitář. Zvládal jsem všechny manuální aplikace od injekcí po zavádění infuzí dříve, než jsem se stal doktorem. Když jsem na stejné klinice nastupoval jako doktor, šel jsem jako do svého," vtipkuje Aleš Herman, který později pracoval na 1. interní klinice v Hradci Králové.

"Po výměně vedení jsme se ale nemohli s přednostou shodnout, tak jsem odešel a vybudoval své soukromé kardiologické pracoviště a ve spolupráci s pardubickou nemocnicí jsme zřídili místní kardiocentrum," říká Herman. Pracoviště intervenční kardiologie Kardio-Troll byl po deseti letech nucen prodat. Přihlásil se na konkurz do IKEM. "Vybíralo se ze 14 uchazečů, což jsem bral jako výhodu, protože jsem si říkal, že pohořet mezi tolika uchazeči není taková ostuda," komentuje Herman, který vyhrál. "Řídím IKEM, jako by to byla moje společnost, to znamená, že chci, aby prosperoval, rozvíjel se a měl úspěch. K tomu mi pomáhají moje znalosti z předchozího působení jak ve své společnosti, tak v České lékařské komoře, byť se s ní v mnoha věcech neshodnu. Byl jsem deset let v představenstvu ČLK, pět let předseda vědecké rady. Tady jsem se hodně o fungování českého zdravotnictví naučil."

ZNALOST SYSTÉMU

"Po svém příchodu do IKEM jsem na první poradě vedení, kde bylo sedm náměstků a porada trvala tři hodiny, řekl, že se dvě věci nikdy v budoucnu nebudou opakovat. Nikdy se nesejdeme v této sestavě a už nikdy nebude porada trvat tři hodiny," vzpomíná Aleš Herman. "To se stalo, zeštíhlil jsem řízení na větev ekonomicko-technickou a medicínskou." Ti, kdo v IKEM pracují, se potkávají se špičkovou medicínou, což je pro většinu hlavní motor jejich práce. "Naši doktoři mají i slušné peníze a vynikající podmínky, protože neexistuje v Evropě větší a komplexnější transplantcentrum, než je IKEM. Dobře vědí, že když odejdou, nenajdou jinde tak komplexní program. A v zahraničí nebudou nikdy jedničky. Míním tím nejvyšší pozice na Harvardu, King's College London apod. Všichni kolegové tam byli - rok, dva a někteří déle. Takže dobře vědí, že je všude 'chleba o dvou kůrkách'. A vysoký výdělek v zahraničí je hrubý výdělek. Takže když byli naši chirurgové v Londýně, zdanění platu bylo 51 %. Pokud jste v zahraničí s rodinou, tak životní náklady jsou vyšší než v Česku."

ODBORNÝ RŮST TÝMŮ

Aleš Herman si zakládá na jedinečnosti svého institutu. "Podněcuji přednosty, aby přinášeli nápady a projekty. Mým úkolem je umožnit jejich realizaci. Je na nich, aby dělali dobrou medicínu, a ředitel má zařídit podmínky," říká Aleš Herman, který se osobně podílí na výběru klíčových zaměstnanců a každý měsíc vyhodnocuje hospodaření jednotlivých klinik.

"Naše jedinečnost spočívá v tom, že máme tři klinická a jedno experimentální centrum. Jsme zaměřeni na kardiovaskulární choroby, transplantace a diabetologii se všemi poruchami metabolismu, což znamená, že se ve zdravotnickém spektru úzce profilujeme. To má své výhody i nevýhody. Nevýhoda je to hlavně pro ekonomiku, protože stojíte na několika sloupech, a když se některý zachvěje, tak je obtížné to vybalancovat," říká Aleš Herman, který chce vybudovat další nové pavilony - pavilon G1, G2, což je dostavba IKEM na rohu Thomayerovy nemocnice. "Vláda přispěje 520 miliony a 250 milionů dáme ze svého rozpočtu a zahájili jsme stavební řízení. Třetí pavilon je vyprojektován ve studii. Měl by být klinický a napůl experimentální - bude se v něm dělat nukleární medicína," doplňuje Herman.

LÉKAŘI A VÝZKUM

"Kdo přijde do IKEM, musí tvrdě pracovat. A občas se stane, že přijde mladý chirurg a po třech měsících řekne - já to tady nezvládnu. Takoví lidé nemohou zůstat, protože v IKEM musí vydržet určité tempo, tlak na výkon a výsledky," říká Aleš Herman. "Pokud to ale vydrží, tak se dotknou světové medicíny a mají možnost se rychle rozvíjet." Mohou se přihlásit o grant, spolupracovat se staršími kolegy. V IKEM funguje vědecká rada, kde může přednést svůj nápad. "Pokud lékaři nápady nemají, stanou se rutinéry a pro tým jsou užiteční jako dobří kliničtí lékaři. Anebo odejdou jinam. Nezasahuji do personální politiky přednostů. Když chci někoho takzvaně 'koupit' a přednosta nechce, tak respektuji jeho přání," říká Herman.

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ

Úspěchů dosahuje IKEM díky špičkovým lidem v oboru. Ale například plat není v institutu prioritní motivací. "Jsme řízení zákonem o platu, což znamená, že máme mzdové tabulky a tarifní třídy," říká Aleš Herman. "Takže máme také problém se sestrami, což je systémový problém celého zdravotnictví. Doktoři ve zdravotnictví nejsou spíše z důvodu, že je moc nemocnic a jsou špatně koncentrované a standardizované," tvrdí Herman.

"Když ale lékař něco umí, tak může být v 35 letech slušně ohodnocen. Tedy pokud berete plat mezi 90 až 120 tisíci jako slušný," podotýká Herman. "Platy lékařů nejsou tak obrovský problém, jak se píše v médiích. Platy těch, kteří něco umí a dosáhnou funkčního postavení, nejsou tak nízké. Například plat lékaře ve Zlínském kraji a v jeho nemocnicích je i 137 tisíc. To je i proto, že mají jiný zákon a mohou odměňovat lékaře, jak chtějí. My máme platové tabulky."

Aleš Herman

Vystudoval v roce 1986 Karlovu univerzitu, lékařskou fakultu v Hradci Králové - všeobecné lékařství. Do roku 2001 vykonával lékařskou činnost na jednotce intenzivní péče, kardiologické a všeobecné ambulanci, na hemodialyzačním středisku a na zdravotnické záchranné a letecké službě v Hradci Králové. V letech 2001-2011 založil, vybudoval, řídil a vlastnil středisko intervenční kardiologie Kardio-Troll. Přitom se podílel na vybudování nového kardiocentra nemocnice v Pardubicích. Následně vyhrává konkurz na ředitele IKEM a od října 2011 institut řídí.

Horší je to podle Aleše Hermana právě u platů sester. U nich je složité překročit nízké tarifní mzdy na začátku kariéry v oboru. "Zdravotní sestry nemáme vinou špatného zákona, který je opsaný ještě ze socialistické éry. Nyní musíme začít s jejich odměňováním na tabulkovém tarifním platu 18 tisíc, což je opravdu nízký nástupní plat. Nepomáhá ani to, že nabízíme různé benefity, například ubytovnu zdarma. Chyba je prostě v tarifních tabulkách."

Přesto v IKEM může i sestra kariérně růst. Zná také přesný vývoj své platové budoucnosti. Vidí, jak roste výdělek, pokud pracuje v parametrech, které má nastaveny. "Když nepočítáme staniční a vrchní sestry, které jsou na úrovni středního managementu a zkreslují celkový pohled, tak plat sestry je 39 tisíc korun," říká Herman a dodává: "Mzda by se měla vyplácet za to, že někdo něco umí. Tvrdím ale, že pokud jste v Česku pracovití a věnujete se své práci se zapálením a máte pro to vlohy, manuální i mentální (nejlépe obé), tak se dopracujete na místo, které je dobře ohodnoceno. Neznám primáře okresního oddělení z velkých oborů, o malých oborech nemám přehled, který má pod sto tisíc," uvádí Aleš Herman.

ŘÍZENÍ "CASH FLOW"

Hospodaření a "finanční zdraví" je v IKEM základ profesionálního managementu. "Striktně hlídáme přednosty a rozpočty," dává nahlédnout do své "kuchyně" Aleš Herman. "Rozpočet je stanoven v prosinci, podepsán v průběhu ledna oběma stranami a vedením. Přednosta je zodpovědný za jeho dodržení. Poté běží obecné instrukce pro chování té kliniky v prvním čtvrtletí, pak přijde vyhodnocení. Následují pravidelné měsíční rozbory hospodaření u každé kliniky," říká Herman. "Každá klinika má svého hospodáře, což je ekonomicky vzdělaný člověk, který má za úkol hlídat všechny komodity rozpočtu, materiálu, léků, výkonnosti. Ten neustále poskytuje data přednostovi, který je odpovědný za dodržení všech parametrů. U překročení je nutné podat vysvětlení. Řídíme náklady, ale i rezervy pro medicínské vybočení a překročením rozpočtu, ale to musí být vždy odůvodněno. Dohodli jsme se, že to může být 10 až 15 procent," říká Herman.

TRANSPARENTNOST

Aleš Herman prosazuje transparentnost veřejných zakázek. Finance institutu jsou pod kontrolou vnitřního auditu a musí se dodržovat nejvyšší pracovní standardy jak zdravotnické, tak i výzkumné. "Často se mě lidé ptají, jak se mohou dostat do IKEM. Může se do něj dostat každý, je-li k tomu vhodná jeho diagnóza. Jde-li o nějaké těžké, hůře řešitelné či neřešitelné onemocnění, které vyžaduje nasazení superspecializované péče," říká Aleš Herman.

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM)

 

IKEM tvoří čtyři odborná centra, osm klinik a 15 odborných pracovišť, základen a laboratoří. Celkem je k dispozici 315 lůžek, 111 je na jednotkách intenzivní péče. Ročně se zde provede 1300 kardiochirurgických operací, 1000 katetrizačních ablací, 1200 angioplastik a přes 800 implantací ICD a kardiostimulátorů. Je zde prováděno přes 60 % všech orgánových transplantací ČR. IKEM zajišťuje 100 % všech transplantací tkání produkujících inzulin, jako jediné centrum v ČR provádí transplantace dělohy a multiviscerální transplantace včetně transplantace tenkého střeva. Unikátní jsou programy párových výměn ledvin, život zachraňujících transplantací jater metodou split, a to včetně transplantací u nejmenších dětí. Jedinečný je program péče o nemocné s tzv. diabetickou nohou. Jako jediné centrum ČR se IKEM podílí na vývoji a implantacích mechanických srdečních podpor HeartMate.

Přitom jde na lůžka o poměrně malou nemocnici. Mají 315 lůžek. Výjimečnost zařízení spočívá v tom, že každé třetí lůžko je "resové" (tzn. resuscitace) nebo intenzivní. Zaměstnávají 1600 pracovníků, na které připadá 1700 úvazků. Z toho je 300 lékařů a 600 všeobecných sester," říká Herman.

SESTRY V AMBULANTNÍM A SMĚNNÉM PROVOZU

Problém je podle Aleše Hermana zejména se směnnými sestrami, obsadit místa ambulantních sester není tak velký problém. Nedostatek sester není jen v jejich platech, náročnosti práce, ale také ve vzdělávacím systému. V současnosti je nabídka středních škol bohatá, populační ročníky jsou slabší než v minulosti. Do středních zdravotních škol nastupuje ročně kolem 1800 studentů, za socialismu to bylo běžně kolem 7000. Nůžky se rozevírají, protože také populace stárne a sester ubývá. Sestry také tuto vysilující práci nevydrží dělat dlouhodobě, zejména ty ve směnném režimu. Praxe ukazuje, že když začnou ve 22 letech, vydrží fyzický i psychický zápřah kolem osmi až deseti let. "To nás limituje, protože do směnného provozu nepůjde starší žena, která náročný rytmus už méně zvládá, a nárůst financí není takový, aby ji to motivovalo."

HODNOTY V IKEM

"Vždy říkám, že jsou špatné nemocnice, dobré a IKEM. Mám rád anglosaskou kulturu, která respektuje lidi, předchůdce, kteří před vámi v oboru něco dokázali. Chci se ke starším kolegům chovat tak, jak bych chtěl, aby se následovníci chovali ke mně, až budu starý. Takže všichni předchozí ředitelé jsou zaměstnáni za velmi dobrých podmínek. Nevyžaduji od nich extrémní výkon. Myslím si, že starý lékař je nezbytný doplněk lékařského týmu, byť na krátký úvazek, protože jako doyen sboru ukazuje správný způsob chování mladým lékařům a sestrám," uvažuje Aleš Herman. "Může ze své pozice vytknout mladšímu kolegovi něco, co dělá špatně." V případě, že ten reaguje nepřiměřeně, v IKEM nezůstane. "Přednostové a ředitelé takové chování musí vyžadovat. Jsem denně v práci, denně chodím na hlášení klinik, kromě pátku, kdy operuji na sále, abych se jako lékař udržoval v kondici. Ze všech služeb dostávám detailní přehledy, co se stalo - každý sporný případ mi musí kolegové vysvětlit. A každé úmrtí na sále mi musí přijít operatér osobně zdůvodnit."

OHLÉDNUTÍ ZA KARIÉROU

"Za všechny prohry v životě děkuji. Pomohly mi odpíchnout se dál. Kdybych nemusel odejít z kliniky, nikdy bych neměl své soukromé centrum. Kdybych jej nemusel prodat, tak bych nikdy nevedl IKEM," uvažuje Aleš Herman. "Spokojeně bych dělal 'instalatéřinu' koronárních tepen. Kdybych nepoznal, že se něco občas nepovede, tak bych nesehnal peníze a neuděl to později lépe. Protože když jsem nastoupil do IKEM, tak například transplantace střev nikdo nechtěl dělat a všichni říkali, že je to hloupost. Tak jsem to zvrátil a udělali jsme jich nakonec šest, ačkoli se obvykle dělají dvě. Byl jsem skeptický, když jeden docent chtěl dělat transplantaci dělohy a nyní je z toho perspektivní program. Jsme ve spojení se švédskými kolegy, kteří udělali první transplantaci na světě. Povedlo se jim to, že ze sedmi transplantovaných děloh se narodilo pět dětí, z toho dvě jedné matce. Každá prohra je v životě lekcí. Ale já si po prohře zapálím dýmku, celou věc přehodnotím a začnu se učit znova," říká Aleš Herman a dává nahlédnout do svých plánů ohledně budoucnosti: "Kolem roku 2020 by chtěl IKEM předat. Až to všechno udělám, tak chci přestřihnout pásku, ještě rok setrvat ve své pracovně a užívat si své jediné neřesti ve svém věku, a to je kouření dýmky. Chtěl bych vidět, jestli má práce nese plody a pak půjdu do předčasného důchodu," uzavírá Aleš Herman. Uvědomuje si, že životní čas každého člověka je limitován. Chce se proto věnovat i rodině a výchově dvou synů.

Autoři: Hana Kejhová