K volbám, nebo na čundr? Odhodlání mladých voličů ještě neznamená, že skutečně všichni z nich k urnám dorazí.
K volbám, nebo na čundr? Odhodlání mladých voličů ještě neznamená, že skutečně všichni z nich k urnám dorazí.
autor: Archiv HN

Dvaadvacetiletý vysokoškolský student Tomáš Březina se k volbám určitě chystá. Rozmýšlel se, jestli dá hlas pirátům, nebo TOP 09. "Na pirátech se mi líbí, že jsou noví a cílí na mladé lidi, chtějí třeba řešit úřady přes internet. Nakonec jsem si ale vybral TOP 09, protože jí jde víc o to, abychom nebyli satelitem Ruska. Na tom mi hodně záleží," říká.

K volbám se příští týden chystá 78 procent lidí, kteří se hlásili na vysoké školy a půjdou volit poprvé. Ukázal to průzkum agentur PR.Konektor, NMS Market Research a společnosti Scio, která dotazníky mladým lidem rozdala. "Velké procento vysokoškoláků toužících jít k volbám může těšit především ODS, TOP 09, piráty či zelené, což jsou partaje, které vysokoškoláky tradičně lákají," míní Radek Vítek z PR.Konektoru.

Potvrzuje to i nový průzkum agentury Median, kde tyto strany získaly mezi voliči do 24 let mnohem větší podporu než v celkové populaci. Podobně se mladí hlásí k SPD, kterou se chystají volit lidé z učilišť a odborných škol.

"Prvovoliči se nebojí ztráty hlasu, ještě nemají k žádné straně vybudovanou loajalitu a často se rozhodují podle osobností a dílčích témat. Ty jim tyto menší strany nabízejí," vysvětluje Daniel Prokop z Medianu. Pro strany, které se pohybují kolem pětiprocentní hranice, budou podle něj letos mladí hodně důležití. "Mohou rozhodnout, zda se piráti, SPD či TOP 09 vůbec dostanou do sněmovny," míní Prokop.

Odhodlání dvacátníků ale neznamená, že skutečně všichni z nich k urnám dorazí. Při minulých sněmovních volbách přišla pouze polovina lidí do 29 let. "Větší disciplínu mají ti nejmladší, kteří ještě bydlí u rodičů a jdou s nimi volit společně," popisuje Prokop.

infografika: MLADÍ A VOLBY

Dříve mladé k účasti ve volbách vybízeli herci či zpěváci − ohlas měl například klip Marty Issové a Jiřího Mádla Přemluv bábu v roce 2010 − dnes na dvacátníky apelují youtubeři. K odevzdání hlasu nabádá například Kovy, který má téměř 600 tisíc sledujících a o politice ve videích mluví pravidelně. "Vliv na prvovoliče získávají lidé, kteří v předchozích volbách neměli prostor ani publikum, což na výsledky voleb také může mít vliv," míní Vítek z PR.Konektoru.

Na studenty funguje, když jim politiku přibližují vrstevníci. Nejviditelnější je Dominik Feri (TOP 09), který se stranickou kolegyní Markétou Pekarovou Adamovou letos připravil volební manuál ve stylu sociálních sítí. Mladým v něm radí, proč volit a jak "zasunout − hlasovací lístek do urny −, pokud to dělají poprvé". "Líbí se mi, že Feri přibližuje politiku i lidem, kteří se o ni jinak nezajímají. Má vtipné statusy a videa na YouTube. Uznávám, že i on možná moje rozhodnutí ovlivnil," přiznává student Březina.

Velké strany, které počítají s vyšším ziskem hlasů (třeba ANO či ČSSD), na mladé tolik nemyslí ani tematicky, ani způsobem, jakým se prezentují voličům. "Nepotřebují to. Daleko důležitější je pro ně přesvědčit skupinu 35−45 let, která má aktuálně v populaci největší zastoupení," vysvětluje Prokop z Medianu.

Přesto si myslí, že oproti minulým volbám se strany v komunikaci s mladými lidmi zlepšily. "Více se pohybují na sociálních sítích, v programech nabízejí i věci, které by mohly mladé zaujmout, a hlavně kandiduje více mladých lidí, s nimiž se mohou identifikovat," popisuje Prokop měnící se přístup stran.