V dnešním světě je třeba počítat s jednou zásadní změnou, která ještě před 10 lety neexistovala, a tou je tzv. digitální stopa. Když jste dříve posílali své CV potenciálnímu zaměstnavateli, mohli jste si být vcelku jistí, že to, co do životopisu napíšete, bude v očích potenciálního zaměstnavatele tvořit vaši image a teprve na osobním pohovoru pak bude tento obraz zkoumán a porovnáván se skutečností. Dnes je situace zcela jiná.

Každý recruiter po obdržení životopisu nejdříve zkoumá, jestli je možné z veřejných zdrojů ověřit to, co je v něm napsáno. Porovnává, co máte na svém LinkedIn profilu, jak se shodují předchozí zaměstnavatelé a projekty s tím, co máte v životopisu. Zkoumá, jaký obraz o sobě vytváříte na Facebooku nebo Instagramu, a opět to porovnává s tím, co se snažíte o sobě tvrdit v zaslaném životopise. Pokud v něm například píšete o tom, jak jste spolehliví a dochvilní, a na Facebooku uveřejňujete spousty fotek z večírků a akcí, ještě lépe s komentáři typu "no co že je pondělí, hodim se marod a raději se vyspím, přeci se nepoženu do práce", pak vaše důvěryhodnost utrpí docela velké šrámy. Naopak pokud v životopise uvádíte, že hodně času věnujete neziskovým aktivitám a na vašem Facebooku či Instagramu se k tomuto tématu vztahuje řada příspěvků, pak jen zesilujete své tvrzení a posílíte svou image.

Co je to vlastně digitální stopa? Je to souhrn informací, které o sobě zanecháváte v digitálním prostoru, ať už je to internet, sociální sítě, státní úřady nebo fotobudka v zoologické zahradě.

Dala by se rozdělit na dvě velké skupiny. První je pasivní, což jsou všechny informace, které o sobě zanecháváte už jen tím, že používáte internet či počítač. Jsou to historie prohlížených stránek, IP adresy serverů, kam se připojujete, a místa, odkud se připojujete. Tato data o vás sice ještě neříkají nic konkrétního, ale velmi dobře mohou sloužit a většinou i slouží například k cílení internetové reklamy. Pokud jste se tak o víkendu koukali na novou sekačku na trávu, je velmi pravděpodobné, že vám v následujícím týdnu "vyskočí" reklama na zaručeně skvělý internetový e-shop se zahradní technikou.

Do skupiny aktivní digitální stopy patří všechny informace, které o sobě vědomě sdělujete. Příspěvky na Facebooku, profil na LinkedInu, profil na vašem Google účtu či fotografie na Instagramu. Jsou to ale i články na blogu, registrace v různých soutěžích či veřejné seznamy různých peticí. A právě tady máte ve své moci, co kam a jak o sobě napíšete.

Je také důležité si uvědomit, že digitální stopu nepoužívají jen pracovníci v HR, ale může být dokonce zneužita za účelem krádeží či obtěžování nebo vydírání.

Co tedy udělat pro to, aby vaše digitální stopa nepracovala proti vám? Zde je několik námětů:

1. Udělejte si revizi všech sociálních sítí, diskusních klubů a dalších registrací. Ty, které nevyužíváte, smažte, nemusíte se o ně pak nadále starat a nikdo je nezneužije.

2. U těch, které vám zůstanou, prověřte informace, jež o sobě sdělujete. Není nezbytně nutné mít v profilu rodné jméno své matky či soukromé telefonní číslo.

3. Zkuste o sobě najít na internetu informace. Uvidíte tak, co se o vás píše, a poskytne vám to vodítko k tomu, co případně smazat či upravit. Můžete například objevit staré e-mailové adresy u účtů, které již nepoužíváte.

4. Pokud některé registrace nejdou smazat a vy je nechcete využívat, změňte údaje na vymyšlené.

5. Udělejte si revizi všech příspěvků, které jste zveřejnili, a zeptejte se sami sebe, zda vás ukazují takového, jaký chcete být (jak chcete vypadat).

6. V neposlední řadě: vždy, když budete něco nového zveřejňovat, přemýšlejte o tom, že to může být ještě po mnoho let vaší vizitkou.

Související