Uvařit večeři, uložit děti do postele, vzít na sebe uniformu, vyrazit na letiště, odletět noční let, k ránu přijít domů, sundat uniformu a zase se přepnout do role matky. Takhle nějak může vypadat běžný den pilotek, které k práci v kokpitu zvládají ještě péči o svou rodinu. Někdy to pro ně nemusí být lehké. Mají nepravidelnou pracovní dobu, několikrát do měsíce mohou mít dvoudenní pobyt v destinaci a často létají v noci.

I přestože se do převážně mužského povolání dostává více a více žen, je jich stále menšina. Například v tuzemských aerolinkách Travel Service mají ze stovek zaměstnaných pilotů pouze 17 žen.

Zeptali jsme se dvou pilotek, Hany Babčanové a Jitky Možné, jak zvládaly nebo ještě zvládají svou kariéru a k tomu výchovu dětí. Obě se ve svých začátcích setkávaly s nepříjemnými poznámkami, jako že "ženy patří na letiště až po západu slunce". I přesto se ale mezi muži obě prosadily. Jedna z nich už k létání na dopravních i malých letadlech zvládá roli "hlídací babičky". Druhá pracuje v zahraničí a volný čas jí zaplní aktivity s jejími dětmi. Bylo pro ně obtížné sehnat práci v oboru? A jak ji poté skloubily s rodinným životem?

Radši teplé večeře než kapitánské čtyři pruhy

"Můj otec byl náčelníkem na letišti v Jindřichově Hradci a vždycky hlásal, že ženy na letiště patří až po západu slunce. Ale já jsem se v pubertě rozhodla, že se mu tam budu strkat. Chvíli to trvalo, ale později jsme na to vzpomínali jako na krásný boj a já si své místo na letišti vydobyla," vzpomíná pilotka Hana Babčanová.

Ve svých 15 letech začala létat na větroních a postupem času přešla k letecké akrobacii. S tou se následně dostala do tehdejší státní reprezentace, v níž závodila pět let. "Byla to moje hlavní náplň života. Měli jsme 14 dní soustředění a 14 dní jsme byli doma. Takhle to šlo od února do října. Pak jsme měli volno a jeli jsme na lyže nebo do lázní. Žili jsme si jako vrcholoví sportovci," popisuje osmapadesátiletá pilotka.

Největším úspěchem pro ni bylo druhé místo na mistrovství České republiky, kde soutěžila v kategorii společně s muži. "Prokousat se mezi chlapy bylo těžké. Ze začátku jsme byly jen dvě ženy v manšaftu osmi mužů," popisuje Babčanová, která ještě ke konci akrobatické kariéry byla sedmá na mistrovství Evropy.

Vedle létání v reprezentačním družstvu ještě studovala na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině, kde se potkala se svým budoucím manželem Stanislavem Babčanem, dnešním kapitánem Airbusu 320.

Dětská postýlka místo letadel

Po letech strávených s akrobacií se Babčanová rozhodla na nějakou dobu vyměnit krásu výšek za dětskou postýlku. Odešla za svým budoucím manželem do Bratislavy a založili spolu rodinu. "Než jsem nastoupila do střediska vrcholového sportu, létaly tam dvě ženy. Měly děti a nějak to s nimi vždycky zvládly. Takže jsem nad tím moc nepřemýšlela a taky do toho šla," komentuje. "Můj muž mi říkal, že se k akrobacii samozřejmě potom vrátím. Ale když mi dali dítě do ruky, tak jsem pochopila, že už se k ní opravdu vracet nebudu. Neviděla jsem důvod, proč bych to dělala. A od té doby ji nelétám," dodává.

Zanedlouho poté se rozhodli pro další dítě. Po něm se k aktivnímu létání po nějakou dobu nevrátila. V branži nicméně zůstala. Pracovala jako manažerka na českých letištích a posléze měli s manželem ještě třetí dítě.

Často se kvůli manželovu zaměstnání museli stěhovat. Vystřídali Bratislavu, Zlín nebo Kladno. "Když se manžel stěhoval za prací, já jsem s dětmi pořád byla v závěsu. On byl na Moravě, my pořád v Bratislavě. Když jsme se přestěhovali do Zlína, tak on už byl v Ostravě. Nám to šlo nějak pomalu," říká.

S dětmi tak bývala často sama. "Nejhorší doba byla, když manžel létal ještě v našich začátcích s poštou z Bratislavy do Prahy. Takže ve čtyři ráno vstával, naložil poštu, letěl do Prahy, celý den tam čekal a pak letěl zpátky. Přišel někdy v deset, doma se vyspal a ráno zase šel. To dělal šest dní v týdnu," komentuje Babčanová. "Vždycky jsem seděla u dětí, četla si Exupéryho Kurýra na jih a čekala, až s letadlem sedne a zavolá mi," dodává.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.