Aktuální číslo časopisu Ekonom
Lenka PetrášováV manželství se zlatá svatba slaví po padesáti letech společného života. A statisticky se jí dožije jen několik procent manželství. Dnes se totiž věrnost moc nenosí, a pokud jde o firmy, tak už vůbec ne. Zdá se, že nikdy nebyla fluktuace ve firmách vyšší než právě v loňském roce. Přesto existují společnosti, které si umí loajální zaměstnance udržet. A benefity typu jazyková výuka na Maledivách nebo nahrávací studio přímo na patře vedle kanceláře v tom nehrají roli. Spíš chytré detaily.
I proto v Bohemia Sektu ve Starém Plzenci pracují celé generace rodin. A jsou tu hlavně lidé, kteří tu před mnoha lety nastoupili hned po škole. Dnes sem už přicházejí pracovat jejich děti. Zaměstnanci odtud totiž sami neodcházejí, pokud nejdou rovnou do důchodu nebo se z rodinných či třeba zdravotních důvodů nestěhují na jiný konec republiky. Naopak na uvolnění místa se tu čeká. A kvůli platům nebo deputátu v podobě lahví sektu za čtyři sta korun měsíčně dle vlastního výběru, jenž je jedním ze zdejších benefitů stejně jako třeba someliérské kursy, to není. Navíc Plzeň s řadou lepších pracovních možností je hned za kopcem. I přesto tu zdejší HR manažerka Markéta Králová za šest let ve funkci zažila jen pár odchodů lidí − a to jsou firma dohromady i s vinaři na Moravě o 250 pracovnících.
Čím to je? Zaměstnanci sami vyprávějí. Nejdřív ve zkratce příběhy některých z nich.
Tak třeba Josef Švéda, vedoucí výroby v Bohemia Sektu, sem přišel pracovat hned po škole a už neodešel. Letos oslaví osmadvacet let s firmou. Renata Papežová, technoložka výroby, do firmy nastoupila jen o dva roky později a také už zůstala, takže letos oslaví šestadvacáté výročí s firmou. Během práce si mimochodem stihla dodělat i maturitu v oboru. Vratislav Uherek původně nastoupil jako učeň, nyní je mistrem výroby a ve firmě je osmnáct let. Na Miroslava Spáčila, zdejšího řidiče, ovšem žádný z nich nemá: ten totiž absolvoval první den v podniku v roce 1985, taky hned po škole, a pracuje tu tak bezmála pětatřicet let. Nikdo z nich přitom ani na chvíli nepomyslel na to, že by mohli odejít jinam.
"Nastoupil jsem, ještě když se to tady jmenovalo České vinařské závody. Mohl jsem si vybrat, jestli půjdu do sklepa, do výroby nebo za volant. Těšil jsem se na kamion, ale ukecali mě, abych šel dělat šoféra generálnímu řediteli, protože mu zrovna odešel řidič. No neberte to, když leštíte kliku u šestsettřináctky, že… A u toho už jsem zůstal. Až po šestadvaceti letech jsem se obloukem vrátil k tomu, co jsem chtěl ve firmě dělat původně, a zavážím obchody," vypráví Spáčil.
Co jej přimělo zůstat? "Fajn lidé. Když děláte v takovém kolektivu, tak se vám nechce odcházet. Každý tu máme respekt k tomu druhému a k jeho práci," říká původně vyučený zámečník.
Pamatuje ještě dobu, kdy se do lahví dodávaly plastové špunty a kdy bylo pracovníků v kanceláři ve Starém Plzenci asi tři desítky, kdežto ve výrobě na linkách dělaly tři stovky zaměstnanců. Dnes je poměr obrácený, protože chytré stroje během let při výrobě sektu významně ulehčily práci. "Už to není tolik o ruční práci, protože přibylo kontrol, certifikátů, povolení, administrativy. Ať už ale proběhly jakékoliv změny, a že byly velké, podstatné je, že to víno se pořád dělá s láskou," doplňuje jej mistr výroby Vratislav Uherek.
Nejhezčí pocit je, že děláme něco, co má smysl
"Pracovala tu moje máma a já jsem sem chodila každé prázdniny na brigádu. Takže bylo docela jasné, že jsem šla na školu na technologa výroby. Jen jsem tehdy měla zájem o výrobu piva," směje se Renata Papežová. Její prací je připravovat odkalování sektu − tedy proces, kdy se z rodícího se sektu dostanou pryč kvasinky. Nebo například chystá likér, jímž se sekt dolaďuje co do cukernatosti, když zastupuje svého kolegu Vratislava Uherka. Ten měl původně namířeno někam do IT oboru, ale zaujala ho práce rukama, kdy za člověkem něco hmatatelného zůstává.
"Je to týmová práce. Vlastně máme s Renčou na starosti sklep. Musíme si předem naplánovat všechny suroviny, zajistit, aby nám je včas dodali, abychom pak my mohli dodat obchodníkům sekty taky včas, všechno propočítat a ještě dohlédnout na stáčecí linku," vyjmenovává mistr. Oba se shodují, že je i po těch letech práce stále baví, protože každý den je jiný, byť všechny začínají plánovací poradou. "Je hezké, když vidíte, jak z toho původního vína, kdy se musí všechen proces hlídat, vzniká pod rukama týmu sekt," říká.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
