Jen čtvrtina lidí se vzdělávat nechce

Více než 60 procent zaměstnanců se v posledním roce vůbec nevzdělávalo. Málo času, málo peněz, hodně jiných aktivit, tři nejčastější výmluvy, proč se v posledním roce zaměstnanci, kterých se na to ptal portál Seduo.cz, nevzdělávají. Ale jen 26 procent vzdělávání skutečně nezajímá.

Mají mí zaměstnanci na vzdělávání čas?

V roce 2019 budou tvořit 80 procent obsahu na internetu videa. Největší část si ukousne zábavný obsah, ale i tak se dá čekat, že videa související se vzděláváním budou stále populárnější. Když máte jen pár minut denně, raději zhlédnete krátké video, než abyste louskali patnáctistránkovou studii. Videokurzy na tento trend reagují, protože bývají složené z krátkých, na sebe navazujících lekcí. Člověk si může pustit celý kurz nebo jen vybrané lekce. Navíc se může k jednotlivým částem podle svých potřeb kdykoliv vracet.

Neodejdou mi, když budu dbát na jejich rozvoj?

Češi se chtějí zdokonalit a odvádět v práci lepší výkon. Investice do firemního vzdělávání je tedy investicí do vyšší výkonnosti firmy. Lidé ale také chtějí zůstat konkurenceschopní, pokud by současné zaměstnání ztratili.

Které kurzy chtějí?

Zaměstnanci ocení hlavně kurzy, jež jim přinesou praktické tipy. Rádi se inspirují od zkušenějších z oboru. On-line kurzy tak mohou být levnější alternativou k mentoringu a předávání seniornějších zkušeností. Boduje třeba "manažerský" videokurz generála Andora Šándora, který popisuje, co se mu během kariéry v tajných službách vyplatilo při řízení lidí. Populární jsou i videokurzy o komunikaci či vyjednávání.

Chtějí se lidé vzdělávat?

Třicet osm procent lidí je zvyklých se vzdělávat. Většina z nich to dělá dobrovolně a ráda, protože ve vzdělávání vidí příležitost se profesně a osobnostně posouvat. Část z nich se ale v ničem neškolí a přiznávají, že chyba je i na jejich straně − schází jim disciplína a vytrvalost. A chtějí se vzdělávat. Pro pětinu Čechů jsou větší možnosti vzdělávání a kariérního rozvoje velmi silným motivem pro změnu zaměstnání. A u těch, kteří v současné práci vnímají tyto možnosti jako nedostatečné, jde o jeden z nejsilnějších důvodů rostoucí nespokojenosti − a výhledově odchodu za lepším. Zdaleka nejvíce to platí pro mladé do 34 let. Možnost odborného růstu je pro ně druhým nejdůležitějším kritériem při výběru práce − zatímco samotná výše mzdy je až na páté příčce, zjistil loňský průzkum portálu Jobs.cz.

Infografika: Firemní vzdělávání: Co na to Češi

Zvětšit přes celé okno

Proč vzdělávání prozatím nefunguje dobře?

Dlouhodobý rozvoj zaměstnanců, ideálně přímo každému na míru, je jednou z nejsložitějších disciplín v rámci HR. Personalisté jsou navíc doslova zavaleni požadavky na větší podporu ve všech činnostech, kterým se věnují. Najít si v tom prostor pro kvalitní návrh a prosazení zásadních změn konceptu vzdělávání není jen tak. Často je lákavé "ještě chvíli" zůstat u nástrojů, jež se používaly poslední roky, například povinná školení pro větší skupiny lidí. Ta však zaměstnancům často nevyhovují. Jsou zdlouhavá, nebaví je, tematicky se s podstatnou částí z nich míjejí. On-line formy umožňují elegantní, poměrně snadnou a rychlou změnu. Třeba individuální plány, možnost rozvržení studia podle svých potřeb v čase či zopakování jednotlivých částí kurzů, když si to situace žádá. Pocit důvěry a možnosti autonomie jsou pro lidi mimořádně důležité nejen ve vztahu k práci, ale i v rámci vlastního rozvoje.

Kde mohu využít on-line vzdělávání a kde je stále ještě tradiční off-line?

Zatímco v roce 2010 nakupovalo potraviny on-line jen jedno procento lidí, loni to bylo už 11 procent. Podle průzkumu vzdělávacího portálu Seduo.cz z přelomu let 2016/2017 preferuje 35 procent lidí možnost vzdělávat se on-line (čtvrtá příčka ze všech uváděných možností). Vzdělávání do budoucna půjde jen těžko oddělit od moderních technologií. Už proto, jak řada lidí doslova "srůstá" se svým smartphonem.

Já jim klidně kurzy zařídím, ale budou o ně stát?

Přes 35 procent lidí považuje vzdělávání za přínosné, ale nevěnují se mu. Buď jim schází čas, nebo peníze. Přiznávají i chybu na své straně − chybí jim disciplína a vytrvalost. Ale není zase tak těžké je rozhýbat. Mnohem horší pořízení je s lidmi, kteří se nevzdělávají a ani o to nestojí. Podle průzkumu jich však je menšina − 26 procent. Patří sem převážně lidé pracující na nízko kvalifikovaných pozicích.

Mohu dát každému kurzy na míru?

Nahnat všechny zaměstnance na jednotnou sérii povinných kurzů nebude fungovat, i kdyby byly nejlepší a nejdražší na trhu. Lidé mají o vzdělávání různé představy, a to nejen o náplni, ale také o jeho průběhu. Někomu vyhovují kurzy, kde se potkají naživo s lektorem, jiní dávají přednost videokurzům nebo podcastům, které si pustí, když mají čas. Třeba v mobilu.

Související
Zobrazit