Rozhovor s Ing. Ivo Gajdošem, viceprezidentem České manažerské asociace pro zahraničí a hlavním organizátorem této pracovní cesty ČMA, přináší čerstvé a autentické poznatky o rozvoji podnikání a vzdělanosti v Číně a zejména o podmínkách a šancích našich firem uspět na tomto prudce se rozvíjejícím trhu.

Jaké hlavní poznatky jste si z cesty přivezli?

Především jsme všichni byli šokováni grandiózním rozmachem Číny. To překvapilo nejen ty, kteří tam byli poprvé, ale například i mne. Jezdím tam často a Čína se tak rychle mění, že je to až malý zázrak.

Z našich jednání s čínskými podnikatelskými kruhy vyplynuly dva zásadní poznatky: Není pravda, že by čínský trh, který je jeden z největších na světě, vstřebal úplně všechno. Některé naše firmy si myslí, že co se neprodá tady, dá se vyvézt do Číny. To už dávno neplatí, protože v Číně si dnes podávají kliky ty největší světové společnosti a nabízejí ty nejkvalitnější výrobky.

Dále, čínský trh je velice široký a akceptuje veškeré komodity. Češi tam mají z minulosti poměrně dobrou pověst a je tam stále zájem o tradiční české produkty, zejména o strojírenské výrobky jako například nákladní automobily či traktory. V obrovské konkurenci se tam ale neprosadilo naše sklo (všude vítězí Swarovski) a kupodivu ani naše pivo, které má úspěch všude jinde na světě.

Hodně se hovoří o rychlém rozvoji vzdělanosti v Číně. Jaké jsou vaše poznatky v tomto směru?

To na nás udělalo obrovský dojem. Oni o vzdělanostní společnosti nemluví jako naše vláda, oni ji prostě vytvořili. Mladí lidé vědí, že bez tvrdého studia se dnes neuplatní. A jejich hlad po znalostech je vidět všude (viz též článek Viděl jsem budoucnost Číny v MŘ č. 4/2005, s. 6 - 9). My jsme to konkrétně viděli na jedné z největších čínských univerzit Bei Da v Pekingu, kde na pěti fakultách studuje na 30 000 studentů a je tam špičkové vybavení. Studenti si ve většině případů své studium platí, a právě proto k němu přistupují s mnohem větší odpovědností než naši studenti. Navíc děti těch, kdo si to mohou dovolit, studují po celém světě, většinou na amerických nebo anglických univerzitách. Vzdělání se považuje za největší kapitál jaký mohou rodiče svým dětem poskytnout.

V Číně mají dnes velice moderní management, založený na zkušenostech opravdu z celého světa, protože i na čínských univerzitách učí renomovaní profesoři z celého světa. Z toho důvodu jsem zařadil na mezinárodní konferenci, kterou pořádáme v září ve Vysokých Tatrách k 15. výročí založení ČMA, také téma "Nové vzdělanostní a technologické centrum v Číně - je to hrozba nebo příležitost?". Protože tento jev tady je a nelze se mu vyhýbat.

Rád bych se ještě zmínil o tom, že Čína má jednu z nejvzdělanějších vlád na světě. Jsou v ní odborníci, kteří studovali na Západě a řídí zemi kombinací flexibilního centrálního plánování s jasnou vizí a nových metod řízení. Je to velice zajímavý systém řízení, který tam opravdu funguje a Čína tak podle mého názoru našla vlastně třetí cestu mezi kapitalismem a socialismem.

Navštívili jste některé české firmy v Číně?

Tady byl trochu problém. Při přípravě cesty jsme počítali s tím, že ukážeme našim manažerům úspěšné české podniky, nicméně jsme tam nenašli až tak úspěšnou českou firmu, která by tam působila dlouhodoběji. Jak jsem zjistil, většina českých výrobních firem se z čínského trhu stáhla, protože neuspěla.

Přesto jsme několik zajímavých firem navštívili. Například architektonickou kancelář manželů Bendových (Allied Architects Intl.), která se podílí na grandiózní výstavbě v Šanghaji i jinde. Realizují developerské projekty, kdy na rozlehlých plochách vznikají obrovské komplexy představující investice v řádu milionů a miliard dolarů. Navíc ve velmi krátkých termínech a ve špičkové kvalitě. Takový stavební boom jako v Číně neexistuje údajně nikde jinde na světě. Ten ovšem také naznačuje, že v Číně už vznikla silná vrstva milionářů a miliardářů. Jak nám ale bylo řečeno, ti neradi prezentují své bohatství na veřejnosti. Jsou to lidé skromní a své prostředky investují do dalších projektů.

Zastavili jsme rovněž ve zvláštní ekonomické zóně Šen-čen, kde je vůbec největší distribuční a servisní centrum automobilky Škoda v Asii. Nezaložila je však Škoda jako taková, ale bohatý Číňan, který získal dva špičkové techniky přímo z Mladé Boleslavi a zároveň má se Škodovkou gentlemen's agreement, že ho bude podporovat a zásobovat náhradními díly. Škodovky se prý v Číně dobře prodávají - a nebýt dovozních limitů, prodávaly by se ještě lépe.

Dále jsme se setkali se zástupci firmy AICTA (Asian Investment Consulting and Trading Agency), která pracuje v Číně už přes deset let. Zajišťuje pro české firmy právní služby, marketingový výzkum, pomohla založit mnoho společných podniků a věnuje se také poradenské činnosti přímo zde v České republice. Její zástupce pan dr. Liška si pro nás připravil velice zajímavou přednášku o tom, co by naše podniky měly vědět při vstupu na čínský trh.

Co je pro ně největším úskalím?

Především roztříštěnost čínského práva - právě to je jeden z hlavních důvodů, proč tam tolik našich firem nepochodilo. Čínské právo je velice komplikované a nedokončené; existuje velké právní vakuum. Navíc každá provincie uplatňuje vlastní podzákonné normy. Když tam naše firmy pronikají, měly by mít poradce, který se v tomto právním systému vyzná a který má i potřebné kontakty, protože ty jsou v Číně nesmírně důležité.

Tady bych asi měl říci, že mezi námi byl i zástupce právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně prof. Vágner, který přijel s úmyslem pozvat k nim hostující profesory čínského práva a vytvořit na jejich univerzitě jakési "knowledge centre" čínského práva pro ČR , případně i další země.

Závěr vaší cesty patřil Hongkongu. Čím ten je specifický?

Hongkong je zvláštní město, je to stát ve státě. Setkali jsme se tam s naším konzulem panem Fürym a velice nás překvapil jeho pozitivní přístup. To bylo velmi rozdílné od setkání se zástupci naší ambasády v Šanghaji, kteří jsou orientováni politicky a o obchodních záležitostech nechtěli slyšet.

Jak nás informoval pan Füry, Hongkong je ideálním východiskem pro vstup na čínský trh především pro malé a střední firmy. Na rozdíl od kontinentální Číny, kde se uplatňují především velké podniky, Hongkong nabízí šanci těm malým a středním. Jeho předností je zabezpečený právní systém, takže podnikatel směřující odtud do Číny si může být jistý, že má platnou smlouvu a že dostane zaplaceno.

V Hongkongu jsme také byli hosty naší partnerské organizace - Hongkongské manažerské asociace. Ta existuje již 65 let, má na 13 tisíc členů a vydělává si svou rozsáhlou vzdělávací, poradenskou a vydavatelskou činností každý rok miliardy. HKMA vznikla v koloniální éře z potřeby hongkongských manažerů, kteří - pokud chtěli nahradit anglické manažery - museli být opravdu na úrovni. Umožňovala jim studovat buď v Hongkongu nebo v zahraničí a postupně založila i své vlastní školy, které dokážou velmi pružně reagovat na nové manažerské trendy. Dnes má HKMA velice propracovaný systém vzdělávání a certifikace manažerů, a to i pro neziskový sektor.

Jaké jsou výsledky vaší cesty?

Naše cesta přinesla hodně výsledků. Především v osvětě českých manažerů, protože my jsme se na tu cestu připravovali skoro rok. Zorganizoval jsem několik workshopů na toto téma, kde účastníci získali dopředu veškeré potřebné informace. A pokračujeme i po návratu, protože tu ve spolupráci s poradcem čínského premiéra panem Liu, s nímž jsme se setkali už v Číně, vzniká Čínsko-české obchodní centrum. To by mělo českým firmám, hlavně strojírenským, připravovat cestu ke společným podnikům. Podle pana Liu totiž nemá smysl dovážet do Číny zboží, mnohem lepší je zakládat tam společné podniky. Čína očekává, že my přineseme know-how, patenty, vynálezy a především obchodní značky, které jsou dnes už i značkami EU, zatímco oni vloží půdu, továrny a pracovní sílu.

Bohužel jsem ale dospěl k názoru, že mnoho našich podniků na to není vůbec připraveno. Nemají propracovanou strategii, nemají jasný projekt a business plán, který by se mohl ihned začít realizovat. České podniky neustále žijí v jakémsi vakuu a myslí si, že Číňané za nimi přijdou sami. Tak to ale není. Takže já se budu snažit kultivovat naše podniky a popostrkovat je na této cestě.

Pokud jde o konkrétní výsledky, za jeden z nejvýznamnějších považuji úspěch zalesňovacího projektu, s nímž tam jel představitel Mendelovy lesnické univerzity v Brně Ing. Martínek. Peking má totiž obrovský problém s postupující pouští Gobi a hledá způsob, jak zabránit jejímu dalšímu šíření a ekologizovat celý prostor. Proto čínskou stranu tento projekt - s nímž už jsou dobré zkušenosti z Jižní Ameriky - velmi zaujal. Navíc nepůjde jen o zalesňování, ale i o dovoz vyspělé lesnické techniky a vzdělávání čínských lesnických odborníků u nás.

Uspěl také jeden mladý manažer, který podniká v oblasti realit. Společně jsme připravili projekt incomingu pro čínské investory, jimž můžeme poskytnout komplexní služby - nabídku realit, právní pomoc, založení firem, tipy kam investovat a veškerou konzultantskou a poradenskou činnost.

Potom tam byly menší firmy, které by chtěly vyrábět v Číně např. zdravotnickou techniku a přístroje, techniku pro tzv. body care a další produkty. I ty navázaly potřebné kontakty.

Myslím si, že na rozdíl od "spanilých jízd" některých našich politiků výsledky naší cesty jsou jasné, měřitelné, hmatatelné, a proto ji považuji za úspěšnou.

Samozřejmě mě těší, že v poslední době i naši politici seznali, že Čína je zajímavá země a pokud rychle nezareagujeme na to, co se tam děje, nemáme do budoucna šanci. Na závěr bych chtěl podtrhnout, že - jak již někdo chytrý řekl - proti Číně se nedá bojovat, s Čínou se dá jedině spolupracovat.

Děkuji za rozhovor
Související