Za určující indikátor kvality dodavatelských služeb je často považována výkonnost, resp. spolehlivost dodavatelů, kterou lze hodnotit z různých hledisek: 1. kvality předmětu dodávek, 2. plnění dodacích termínů a 3. dodržování objednávaného množství. Dále popsané přístupy k měření a hodnocení úrovně dodavatelských služeb jsou založeny na agregaci těchto tří kritérií s cílem získat efektivní způsob hodnocení výkonnosti a spolehlivosti dodavatelů.

K HODNOCENÍ A VÝBĚRU DODAVATELŮ

Jedna z nejdůležitějších činností v logistice zásobování je výběr z řady potenciálních dodavatelů, kteří jsou schopni poskytnout požadovaný materiál či službu. Výběrem pověřený tým musí zvažovat řadu faktorů, například celkovou dobu dodání, dodržení termínů, schopnost urychlit dodávky, cenu, poprodejní podporu, speciální požadavky odběratele aj. Při hodnocení konkrétního dodavatele patří k nejdůležitějším aspektům jeho výkonnost nejen v zásobování, ale i výkonnost celého podniku dodavatele. Proto je užitečné pro účely výběru dodavatelů disponovat kromě všeobecných informací i specifickými údaji o výkonnosti dodavatelského podniku.

Protože hodnoty použitých kritérií (viz tab. č. 1) se často vyznačují rozdílným vyjádřením (jedno kladné, jiné záporné), při agregovaném způsobu hodnocení několika ukazatelů je nevyhnutelná jejich společná základna. Po splnění této podmínky se podle stupně významnosti přiřazují jednotlivým kritériím individuální váhy a bodové hodnoty podle možných stavů jejich plnění. Příklad bodového ohodnocení plnění dodávek je uveden v tab. č. 1.

Celkové hodnocení podle tab. č. 1 lze získat například takto:

- Individuální dodávka se vyhodnotí jako součet násobků bodů a vah u jednotlivých kritérií. Celková hodnota vah v případě tří hodnotících kritérií a přidělených bodů podle tabulky č. 1 ať je rovna 20, pak maximální ohodnocení jednotlivé dodávky bude rovno hodnotě 100.

- Souhrnný ukazatel spolehlivosti dodavatele se vypočítá jako průměr hodnot jednotlivých dodávek; na základě toho bude dodavatel zařazen do výkonnostní skupiny A, B, C podle předem stanoveného rozsahu hodnot.

Při komplexním hodnocení a výběru dodavatele je účelné vycházet ze všech dostupných nástrojů optimalizace zásobování, což zahrnuje zejména tyto komponenty:

- rozhodování o cenách a podmínkách zásobování,

- rozhodování o množství zásob pro plánované období,

- opatření k zabezpečení kvality výrobků,

- charakter dodavatelů z hlediska jejich počtu a rozmístění,

- politiku reklamy a propagace.

Firmy přistupují k hodnocení dodavatelů především podle důležitosti zásobování a specifických požadavků na dodavatelský servis.

ALTERNATIVNÍ ZPŮSOB

Alternativní postup agregovaného hodnocení dodavatelů z hlediska kvality předmětu dodávek, plnění dodacích termínů a dodržování objednávaného množství je založen na aplikaci jiné metriky než té, která byla použita v předcházejícím příkladu (v tab. 1).

Hodnocení dodavatelů z hlediska kvality předmětu dodávek je často praktikované vyhodnocováním počtu zmetků na milion dodaných kusů. Tato metoda je známa pod zkratkou PPM (Parts Per Million) a podrobněji se jí zabývají například autoři Hahn a kol.*) Základem aplikace postupu PPM metody v agregovaném hodnocení dodavatelů je zařazení dodávek do tříd, kterým jsou přiřazeny hodnotící faktory. Faktory jsou odstupňované v celých číslech zpravidla od 1 do 10. Následuje výpočet tzv. čísla kvality "QN" podle vztahu

QN = 101 - ØF,

kde ØF představuje průměrnou hodnotu hodnotících faktorů za jednotlivé dodávky hodnoceného dodavatele za sledované období. Na základě QN je pak dodavatel zařazen do jedné ze tří výkonnostních skupin (A, B, C). Hodnotové rozsahy pro jednotlivé kategorie A, B a C jsou uvedeny v tab. č. 5.

Z několika možných způsobů hodnocení dodavatelů podle plnění dodacích termínů je dále uveden postup vycházející z tzv. určujícího čísla "UČ". Metoda je založena na přísnějším hodnocení odchylek pozdějších dodávek od odchylek dřívějších dodávek vůči stanoveným termínům. Pro stanovení UČ se odděleně vypočítají výsledné hodnoty dřívějších dodávek včetně dodávek včas (VHvd) a výsledné hodnoty pozdějších dodávek (VHpd) ze všech dodávek za stanovené období ze vztahů:

VHvd = 101 - PHvd; VHpd = 100 - Phpd,

kde PHvd = průměrná hodnota hodnotících faktorů dřívějších a včasných dodávek

PHpd = průměrná hodnota hodnotících faktorů pozdějších dodávek.

Hodnoty hodnotících faktorů získáme z tabulky č. 2, avšak ty je třeba přizpůsobit podle specifických požadavků na dodržování termínů dodávek.

Na základě nižší hodnoty z výsledných hodnot pozdějších a dřívějších dodávek se stanoví určující číslo ze vztahu

UČ = min(VHvd; VHpd),

podle kterého se zařadí dodavatel do jedné ze tří kategorií podle tab. 5

Při rozhodování o zavedení hodnocení dodavatelů z hlediska dodržování objednávaného množství je užitečné analyzovat problémy, které firmě vznikají když dodavatel dodá menší nebo větší množství než bylo objednané. Riziko z dodání menšího množství je ve firmě aktuální zejména v případě, když jsou dodavatelé z větších vzdáleností. Při nedodání přesně stanoveného množství napoprvé (zpravidla ekonomicky výhodnou dopravou), je nutné dodatečně dovézt materiál ekonomicky nákladnějším způsobem. V případě překročení objednaného množství v takové míře, že firma nemůže nadbytek materiálu zahrnout do pojistných zásob, je zpravidla třeba materiál odeslat dodavatelovi. Tak vznikají dodatečné náklady oběma zainteresovaným stranám. Když je míra překročení nízká a firma se rozhodne akceptovat překročení objednaného množství, je povinna vystavit dodatečně vynucenou objednávku, což způsobuje nárůst (i když v relativně malé míře) administrativních nákladů na danou operaci. Navíc se zbytečně zvýší objem vázaných finančních prostředků v zásobách.

Při hodnocení spolehlivosti dodavatelů z hlediska dodávaného množství lze vycházet z evidence o množství objednaného materiálu a o množství dodaného materiálu, což je ve zjednodušené podobě znázorněno v tab. č. 3.

Hodnoty koeficientů přesnosti jsou přiřazovány na základě pravidel uvedených v tab. č. 4.

MR0307s38c.jpg

Na základě hodnoty aritmetického průměru koeficientů přesnosti je dodavatel zařazen do skupiny A (koeficient 1 - 1,4,) , B (koeficient 1,41 - 2) nebo C (koeficient 2,1 - 5).

CELKOVÉ HODNOCENÍ DODAVATELŮ

Výsledky parciálních hodnocení daného dodavatele spolu s celkovým hodnocením je účelné zahrnout v podobě formuláře, který je uveden v tab. č. 5.

K jednoznačnému stanovení celkového výsledku se použijí kritéria na základě konečné množiny kombinací parciálních výsledků a stanovených kombinatorických pravidel podle závažnosti hodnotících aspektů zkoumaného druhu dodávek. Příklad kombinatorických pravidel je uveden v tab. č. 6.

MR0307s38e.jpg

ZÁVĚR

Jedním z cílů hodnocení dodavatelů je vytvářet větší tlak na kvalitu dodávek. Efekty ze zvyšování disciplinovanosti dodavatelů se projevují též vyšší schopností pružně reagovat na požadavky zákazníků, menším množstvím reklamací, snížením počtu pracovníků na vstupní kontrole, snížením celkových nákladů na kvalitu a úsporou transportních nákladů. Vzhledem k tomu, že neexistuje univerzální způsob hodnocení dodavatelů, je při koncipování vlastního způsobu hodnocení dodavatelů důležitý zejména výběr vhodné kombinace hodnotících kritérií.

doc. Ing. Vladimír Modrák, CSc.
Fakulta výrobních technologií, TU v Košicích

*) Hahn, G.J., Doganaksoy, N., Stanard, Ch.: "Statistical Tools for Six Sigma", Quality Progress, September 2001.