Zatímco ještě do nedávné doby byly za nejdůležitější faktory společenského a hospodářského růstu považovány suroviny a ekonomické zdroje, dnes jsou to informace a znalosti. Pro podnikání však nestačí pouhé informace a fakta. Pro firemní managementy je životně důležité zachytit zejména trendy v oblastech, ve kterých podnikají. Proto je při práci s informacemi nezbytné trvale používat synteticko-analytickou činnost a zacházet s nimi nikoliv jenom "počítačově", ale inženýrsky. Vzniká tak nová disciplína - informační inženýrství, vyvolaná mimo jiné také určitými negativními důsledky plynoucími z předimenzovaného používání počítačů v oblasti informatiky.

Přesto, že žijeme v éře počítačů, nelze jednoznačně tvrdit, že všechny informace jsou vhodné pro počítačové zpracování, které by mělo záviset především na charakteru úlohy nebo problému. Je potřeba si stále uvědomovat, že počítače zpracovávají data a uchovávají informace, které však (zatím) umí hodnotit pouze člověk. Ale jak má zvládnout informační explozi, tj. explozi prostředků záznamu a šíření informací i explozi infrastruktury?

V poslední době si vědečtí a informační pracovníci uvědomují problémy s nadbytečnými daty a informacemi, tedy s jakýmsi informačním odpadem, pro který americký politik Al Gore navrhl termín "exformace". V této souvislosti uvádí: "...s postupem času se zvýšila naše závislost na všech formách informací, ale přitom si téměř nikdy neklademe otázku, zda je tato závislost prospěšná a zda nemohou mít informace i negativní účinek na náš život. Hrozí totiž úniky ,toxických' informací (např. návody na výrobu jaderných zbraní, otravných látek, drog apod.), rozvíjí se průmyslová špionáž aj.".

V souvislosti s informační explozí je pozoruhodný i tento Goreův názor: "...když generujeme data v mnohem větších kvantech než kdy předtím, začínáme narušovat proces, v němž se informace posléze mění v poznání. Pokud tomuto procesu umožníme, aby probíhal svou normální cestou, podobá se spíše fermentaci: z informace se nejprve destilací stává poznání, a to se pak (někdy) fermentací mění na moudrost. Dnes se však shromažďuje informací o tolik více než dříve, že je pomalý proces jejich konverze na znalosti doslova zavalen lavinou nových údajů".

Al Gore také zdůrazňuje: "Není náhodou, že právě v době přemíry informací nastává krize vzdělávání. Její podstatou je totiž recyklace znalostí - dnes je pro nás snazší generovat nová fakta, než uchovat a používat znalosti, které už máme. Jestliže se ocitneme před problémem neznalosti, začneme okamžitě vytvářet nové a nové informace, aniž bychom si při tom uvědomovali, že ani hodnotné informace nemohou nahradit skutečné poznání, natož moudrost."

- tes -

Související