Povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání ukládá zaměstnavateli zákoník práce v § 313 odst. 1, dle kterého při skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm a) údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání, b) druh konaných prací, c) dosaženou kvalifikaci, d) zda byl pracovněprávní vztah zaměstnavatelem skončen z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, e) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby, f) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky, g) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.

Nesplní-li zaměstnavatel tuto svou povinnost vůči zaměstnanci při skončení pracovního poměru potvrzení, může se zaměstnanec splnění této povinnosti domáhat žalobou podle § 80 písm. b) občanského soudního řádu u soudu.

Lhůta pro uplatnění tohoto práva u soudu není v zákoníku práce stanovena, proto bude nutné uplatnit právo u soudu v obecné tříleté promlčecí lhůtě (běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé § 329 odst. 1, zákoníku práce ve spojení s § 101 občanského zákoníku). Zaměstnanec se svým právem na vydání potvrzení o zaměstnání může poprvé na soud obrátit tehdy, kdy zaměstnavateli uplyne lhůta, ve které je povinen potvrzení o zaměstnání vydat (nejzazším termínem pro splnění této povinnosti je den skončení pracovního poměru).

Předpokládám, že když svému bývalému zaměstnavateli vylíčíte jeho povinnosti a následky jejich nesplnění, ve snaze se vyhnout soudnímu sporu Vám potvrzení vydá.