Úrovní HDP jsme se v roce 2010 ocitli zhruba tam, kde jsme byli před globální krizí v roce 2007, ovšem s poněkud změněnou strukturou poptávky. Soukromá i vládní spotřeba přesáhly výchozí stav zhruba o tři procenta. Tvorba kapitálu dramaticky poklesla a zůstává pod úrovní 2007 o téměř 14 %. Objem exportu ve stálých cenách však v roce 2010 převýšil úroveň 2007 již o 12 %, zatímco import posílil asi o 10 %. Rychleji rostoucí export než import přispěl téměř polovinou, neboli jedním procentním bodem, k loňskému růstu ekonomiky, který dosáhl 2,3 %.

Dynamický růst exportu zboží - podle přeshraničních statistik meziročně o 21,8 % v korunovém vyjádření a o téměř 29 % v přepočtu do eur - pokračoval i v letošním prvním čtvrtletí. Bezmála 93 % vykazovaného objemu směřovalo do zemí Evropské unie, i když je vysoce pravděpodobné, že jeho nezanedbatelná část byla posléze reexportována do třetích zemí. Chceme-li ale zjistit destinace nejrychleji rostoucí poptávky po tuzemském zboží, musíme upřít svůj pohled mimo EU, především na země bývalého Společenství nezávislých států.

EXPORT NA VÝCHOD: RAKETOVÝ VZESTUP

Vývoz do Ázerbájdžánu se letos v prvních třech měsících roku meziročně téměř zdvojapůlnásobil, do Běloruska export narostl o více než 80 %, zatímco do Ruské federace stoupl skoro o polovinu. Nadprůměrného tempa dosáhla i dynamika vývozu do Kazachstánu, takže z významnějších obchodních partnerů teritoria SNS jen u exportu na Ukrajinu meziroční přírůstek se svými 12 procenty zaostal za dynamikou do EU.

Solidní výsledky exportu do zemí bývalého SNS zapadají do makroekonomického kontextu. Jedná se o teritorium postižené výrazněji než střední Evropa ekonomickou recesí v letech 2008-2009, které však v součastnosti řadu problémů již překonalo a dostalo se nyní do fáze vzestupu. Pro Rusko a Ukrajinu, dva nejvýznamnější partnery českých exportérů na uvedeném území, předpovídá skupina UniCredit letos i v příštím roce růst HDP mezi čtyřmi a pěti procenty.

Rusko, jakožto ropná velmoc, bude i v budoucnu těžit z vysokých cen této komodity. Přebytky na běžném účtu platební bilance dovolí ruské ekonomice expanzi soukromé spotřeby i investic, aniž by se to odrazilo ve zhoršení parametrů její vnitřní či vnější rovnováhy. Ukrajinská ekonomika zaznamenala v minulých letech obzvlášť prudký propad investiční činnosti, takže má co dohánět. Meziroční tempa přírůstku v tvorbě fixního kapitálu čekáme v této ekonomice letos i příští rok kolem 15 %. Nejmenší jistotou se vyznačuje ekonomický výhled pro Bělorusko, které je třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem na straně českého vývozu. Bělorusko sice vykročilo směrem k tržní ekonomice nedávným uskutečněním devalvace své nadhodnocené měny, zemi ale ještě čeká proces stabilizace ekonomiky, který může být poznamenán bolestivým výpadkem poptávky.

STRUKTURA VÝVOZU

Co charakterizuje strukturu českého vývozu do Ruska? Zatímco v kumulovaném exportu za všechny země dominovaly v prvním kvartálu výrobky ve třídě SITC 7, tedy strojírenství a dopravních prostředků, podílem 54,5 %, u exportu do Ruska šlo dokonce o 65,5 %. Přitom vysokých 46 % celkového vývozu do Ruska se týkalo strojírenských výrobků, a nikoliv dopravních techniky, která je na mnoha jiných trzích nejdůležitějším artiklem českých vývozců. Významné byly dodávky elektrotechniky, čerpadel, strojů pro průmysl, zařízení pro ohřev a chlazení, motorů a mimo oblast strojírenství dále léčiv.

RUSKO A UKRAJINA NEJSOU TOTÉŽ

Struktura vývozu na Ukrajinu byla ve stejném období značně odlišná. V rámci dopravní techniky zaujímala větší podíl železniční doprava, podíl strojírenských výrobků bez dopravní techniky byl nižší (necelých 39 %). Ve strojírenském portfoliu se ve větší míře nežli v případě Ruské federace vyskytly stroje pro potravinářský průmysl a traktory. Zejména je ale pozoruhodností velká šíře spektra výrobků mimo strojírenství, které se na tomto trhu, byť v menších objemech, uplatnily. Výrobky zahrnovaly z velké části (ale nejen) polotovary chemického průmyslu a polotovary na bázi kovů. Zajímavostí byl mj. také objemově podstatný vývoz živých zvířat a krmiv pro ně. Tvrzení o širokém spektru uplatnitelných výrobků platí kromě Ukrajiny i pro Bělorusko, což je znakem nižšího stupně konkurence exportérů existujícího na mnoha východních trzích oproti vyspělým zemím. Je zřejmé, že pro uvedené dvě země se hodí více než jinde slogan, že není největším problémem zboží prodat, ale dostat za něj zaplaceno.

 

 

Chceme-li zjistit destinace nejrychleji rostoucí poptávky po tuzemském zboží, musíme upřít svůj pohled mimo EU, na země bývalého Společenství nezávislých států.

 

Pavel Sobíšek
hlavní ekonom UniCredit Bank

Související