Jste jednou z mála českých textilních firem, které se podařilo ustát nápor levného textilního zboží z Asie. Jak se vám to podařilo?

Tím, že jsme se rozhodli jít cestou strategického partnerství, turbulentní období let 1994-2000 nás lehce minulo. Náš strategický partner Schiesser tady investoval a firma se dobře rozvíjela. Ostatní podniky, které šly cestou manažerské privatizace, nebyly finančně dost silné a nedokázaly zvládnout situaci, která tady vznikla.

Český stát tehdy otevřel hranice a uvolnil trh až příliš, proto je tu dnes levné asijské zboží. Přitom bych chtěl zdůraznit, že je to otázka naší politiky. Asie za to nemůže. Asijské zboží je levné pro všechny a to, že my tady máme nejvíce asijského textilu z celé Evropy, je dané tím, co jsme dovolili. Vláda tenkrát rozhodla, že textilní průmysl, který mimochodem na konci osmdesátých let živil asi 480 000 lidí, není prioritou. Dnes textilní továrny zaměstnávají 50-60 tisíc lidí.

Na druhou stranu, Asie vyrábí i pro západní Evropu. Rozdíl je ale v tom, že firmy ze západní Evropy, pokud v Asii nakupují, vyžadují určitou kvalitu. Stejnou jako od nás, stejnou, jako od výrobců ve svých zemích. A potom, když se trvá na kvalitě, už cenové diference nejsou nijak extrémní: když se připočte doprava z Asie, představuje najednou rozdíl pouhých 3-5 %. Pak už je to normální hospodářská soutěž: něco umějí vyrobit lépe v Asii, něco umíme lépe my.

Říkáte, že západní firmy daleko více hlídají kvalitu, ale roli hraje i zákazník a jeho požadavky. Mění se český vztah ke kvalitě?

Jednoznačně. Donedávna český zákazník kupoval úplně všechno. V posledních letech si ale začíná vybírat. Vidíte to v obchodech, lidé se stále častěji dívají na zemi původu. Na druhou stranu, tento proces probíhá pomalu. Cena pořád hraje velkou roli.

O důležitosti kvality v případě potravin asi není třeba nikoho přesvědčovat, ale pokud jde o textil, tady je osvěta v plenkách. Rozhodně zatím kvalitu textilu nikdo masově neřeší...

Pochopitelně, protože je tu otázka, kdo by to měl dělat. Firma, která šetrný textil vyrábí? Stát, který by se měl starat o své občany? Ekologická hnutí? Teď možná narazím, ale ekology nezajímají lidi, ekologické aktivity se zabývají přírodou, vlivem člověka na přírodu. Neexistuje ekologická aktivita na obranu člověka.

Osobně se domnívám, že se jedná o zdravotnickou osvětu a mělo by se jí tudíž věnovat Ministerstvo zdravotnictví, případně Ministerstvo práce a sociálních věcí. Myslím, že výrobní firma tady není od toho, aby prováděla celoplošně osvětu.

V čem je tedy riziko nekvalitního prádla?

Na to je těžká odpověď. Je to stejné, jako když se zeptáte, jaké hrozí riziko, když budete jíst hodně tučného nebo pít hodně alkoholu.

Samozřejmě, že když si vezmete takové prádlo párkrát za život, nic se nestane - to je stejné, jako když budete jednorázově vystaveni nepatrnému množství radiace. Jednou to nevadí, ale dlouhodobá expozice znamená, že se škodlivé vlivy nakumulují a jednou se projeví. Jistě, každý má hranici někde jinde a také na nás nepůsobí jenom nekvalitní textil, ale i nekvalitní jídlo, znečištěné ovzduší a řada dalších faktorů.

Co je na nekvalitním textilu nejvíc škodlivé?

Chemické barvení úpletů. Čím je barvivo agresivnější, tím je barva zářivější, hezčí a paradoxně i levnější. Když barvíte textil šetrně, certifikovanými chemikáliemi, musí být proces delší a stejně tak musí být delší proces praní a čištění.

...pokračujte na nekrácenou verzi článku...

Nekrácenou verzi článku si přečtete v aktuálním vydání měsíčníku Moderní řízení. Předplatné objednávejte na adrese predplatne.economia.cz.

Celé znění článku též naleznete v elektronickém archivu časopisu Moderní řízení. Předplatitelé mají přístup do elektronického archivu ZDARMA.

Přístup do elektronického archivu si lze objednat či
aktivovat na adrese os.ihned.cz.

 

 


Petr Nobst (1966)

finanční ředitel PLEAS a.s. Petr Nobst pochází z Chomutova. Je absolventem ČVUT (obor Technická kybernetika na Fakultě elektrotechniky).

Začínal jako technik ve výpočetním středisku elektrárny Tušimice II, poté pracoval jako vedoucí IT a telekomunikací v Chotěbořských strojírnách. V roce 1996 nastoupil jako vedoucí IT do podniku PLEAS a.s. Havlíčkův Brod; od roku 2007 byl CIO Schiesser Group a zároveň členem představenstva PLEAS a.s.. Finančním ředitelem společnosti PLEAS a.s. je od roku 2008. Ovládá němčinu a angličtinu.

Je ženatý, má tři děti.

 

foto: archiv PLEAS a.s.

Související