Ivan Baťka
Ivan Baťka

Ivan Baťka se novinářům spíše vyhýbá. Říká, že za firmu hovoří výsledky. Společnost Fosfa je velkým podnikem, který letos bude mít obrat přesahující tři miliardy korun a pracuje v něm 350 zaměstnanců v Česku, 70 v Německu a 20 v Kazachstánu (ve společném podniku). Zajímavé na této firmě je, že ačkoli nikde nedeklaruje svou společenskou odpovědnost, ta proniká hluboko jak do DNA toho, co firma dělá, tak do přístupu k zaměstnancům i vztahu k přírodě. Ptám se na symbol, který prostupuje firmou. V koutě haly je kniha od Miroslava Sanigy popisující ptáčka zedníčka skalního, který se objevuje jak na firemním webu, tak ve stylizované podobě na dekorativní stěně v hale.

Tento ptáček přežije v mrazivém nehostinném skalním biotopu. A když mu nefunguje jedna schopnost v určitém prostředí, třeba ptačí zpěv ve vichru, vyvine jinou. Třeba akrobatický let. Jeho chování se podobá Fosfě v tom, že tento podnik stále vylepšuje své modely podnikání, hledá nové příležitosti, a to s největším respektem k přírodě a širší komunitě.

PODNIKÁNÍ JE PRO NEZLOMNÉ CHARAKTERY

Nejsilnější motivací pro Ivana Baťku byl jeho dědeček. "Měl jsem štěstí, že jsem s ním strávil velkou část dětství. Byl podnikatel, ale v době komunismu se dostal do vězení a do dolů," vypráví. "Měl všechny důvody k tomu, aby zahořkl. Přesto byl fantastický a nikdy neztratil víru v člověka a v to, že se věci dají měnit. Pro vlastní děti a potomky napsal knihu a jedním z mott bylo, že člověk musí mít každý den odvahu začít nový život. To mě provází podnikáním," říká Baťka. Podle něj je podnikání plné pádů, kotrmelců a proher. Ale pokud nezažijete prohry, tak si nevychutnáte ani vítězství. Důležité je, kolikrát se dokážeme zvednout a jít dál.

BÝT VIZIONÁŘEM NESTAČÍ, ZA ÚSPĚCHEM JE TVRDÁ DŘINA

Výroba ve Fosfě v Břeclavi sahá k roku 1884, kdy pražská firma Adolf Schram v nejproduktivnější oblasti Rakouska vybudovala chemický závod na výrobu kyseliny sírové a supersfosfátu. Lokalita byla vybrána, protože tudy vedla železniční trať, která zajišťovala vývoz produkce na jižní Moravu, do Dolního Rakouska a Horních Uher.

V roce 1990 byl státní podnik Fosfa transformován na akciovou společnost. Privatizace vedla k útlumu výroby na jeden výrobní program. Mezi lety 1997 a 2001 to byla výroba krmných fosfátů. Po převzetí továrny Baťkou došlo k okamžité obnově výroby kyseliny fosforečné termické, fosforečných solí a čisticích prostředků a pracích prášků. Ročně vyrobí 43 tisíc tun potravinářských fosfátů. To Fosfu řadí k největším výrobcům potravinářských fosfátů na světě.

Dnes podnik není jen chemičkou, vyrábí a distribuuje elektřinu a v blízké budoucnosti i plyn. Plánuje vybudovat na svých pozemcích i vertikální biofarmu na pěstování biozeleniny. "Chceme být firmou ekologicky zodpovědnou s respektem k přírodě a vybudovat Fosfa kulturu, na kterou každý zaměstnanec bude hrdý," říká Ivan Baťka. "Jezdíme společně s rodinami spolupracovníků do hor. Třeba moje děti jsou úplně nadšené, že mohou jet za panem Miroslavem Sanigou a ostatní děti také. Celý rok se těší. Pan Saniga je mně i celému týmu velkou inspirací, vysvětluje nám, jak věci fungují v přírodě," vyznává se Baťka, kterého příroda inspiruje.

Největším překvapením pro zaměstnance bylo, když přišel do firmy s tím, že nebudou spotřebovávat žádnou energii z cizích zdrojů. Okolí si myslelo, zda nepřišel nějaký blázen z Prahy. "Dneska nenakupujeme téměř žádnou elektřinu. Cílem je při výrobě produktů neprodukovat žádný odpad," říká Baťka, který překládá vlastní logickou paralelu. "Řekněte mi jediný příklad, kdy příroda produkuje odpad. Postupně vytváříme výrobky a produkty, které jsou navázány na ty předchozí." Je to výhodné i proto, že taková výroba je těžko zkopírovatelná konkurencí. "To by konkurent musel mít také tu surovinu a stejný proces, aby na ní mohl postavit budoucnost a strategii své firmy," vysvětluje Baťka.

FIRMA UŽ JE NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTÍ

Firma v současnosti vyváží téměř do celého světa. K aktivitám v zahraničí patří podnik KAZFOS v Kazachstánu se společností Kazphosphate. "My jsme asi nejvýznamnější český partner v Kazachstánu, protože odtamtud vozíme fosfor a postavili jsme tam joint venture, který tam poměrně úspěšně opravdu jako zahraniční investice funguje. Máme tam desetileté vztahy, které fungují dobře proto, že včas odebíráme a včas platíme," shrnuje Ivan Baťka.

Další podnik mimo území Česka je výsledkem akvizice německé společnosti Omnisal GmbH ve Wittenbergu v roce 2013. Fosfa díky akvizici rozšířila působnost do více než 80 zemí celého světa.

Většinu prodeje Fosfa zajišťuje bez prostředníků, jen určité výrobky jdou přes dvě světové distribuční společnosti. Fosfa se snaží vyvarovat toho, aby dodávala jen polotovary. Snaží se o produkty s vyšší přidanou hodnotou a především pak s finálními službami, které zvyšují užitek pro zákazníka.

VYSÍLÁNÍ ČECHŮ DO TOVÁRNY V NĚMECKU

Velké změny nastaly ve Fosfě v personální oblasti. Byl vyvinut strategický systém hodnocení zaměstnanců společnosti. Jde o nástroj, který je uplatňován velice průhledně a otevřeně napříč celou organizací. Hodnocení zaměstnanců vychází z diferenciace podle Jacka Welche, bývalého dlouhodobého, vysoce uznávaného generálního ředitele společnosti General Electric.

"Vloni jsme dělníkům zvedli platy o dvacet procent. Takže růst platů je obrovský i v dělnických pozicích. V Německu, kde máme také jeden závod a děláme investici, tak přímo na směnách budou pracovat čeští dělníci. Měníme firemní kulturu tedy jak v Česku, tak v Německu. Posíláme české dělníky pracovat do Německa, kde je platová úroveň úplně jiná než v Česku. Vůbec to nebylo jednoduché - protože jestli si někdo myslí, že Evropa je otevřený pracovní trh, tak to tedy rozhodně není. Reálně zaměstnat ve firmě českého člověka v Německu je tvrdý oříšek. Posíláme české lidi, aby pracovali za německých platových podmínek, ne že mají podmínky jako v Česku. V Německu tedy berou často více než inženýři v Česku. Takže i to, že náš management vidí, že jsou tu dělníci, kteří budou brát více než oni nebo srovnatelně, vyvolává otřesy ve firmě a změny v myšlení," vysvětluje Baťka.

"Věřím, že jdeme dobrým směrem, ale musíme se pořád vyvíjet. Pokud se nebudeme neustále vyvíjet a nepůjdeme kupředu, tak umřeme. Neustále hledáme lidi, kteří mají potenciál a chtějí něco dokázat, chtějí vzít osud do svých rukou. Ty, kteří se chtějí prosadit a nechtějí chodit do práce jenom proto, že si odpracují svoji pracovní dobu a dostanou peníze. Chtějí dělat něco, co má smysl a mají pro svou práci vášeň."

HODNOCENÍ LIDÍ, KTEŘÍ FIRMU TLAČÍ DOPŘEDU

"U nás si experti, pokud jsou kvalitní, mohou bez problémů vydělat totéž co generální ředitel. Dokonce generální ředitel bere méně než někteří úspěšní ředitelé ve Fosfě. Do Břeclavi navíc stahujeme i lidi ze světa, jinak bychom se nepohnuli z místa. Dneska máme v týmech také zahraniční pracovníky. Mezi našimi obchodníky či obchodními zástupci tak nalezneme Itala, Francouze či Angličana. Máme tady lidi z Ghany, Brazílie a korporátním jazykem se stává a bude angličtina," podotýká Ivan Baťka. "Bohužel to vede k tomu, že se musíme rozloučit i s některými kvalitními českými lidmi, kteří nezvládají cizí jazyk. Je to tvrdé, ale potřebujeme všechny systémy převést do angličtiny. Protože nemohu mít systém v češtině a zároveň mít podnik v Německu, Kazachstánu a sídlo v Anglii. Dnes je latinou světa angličtina. Máme tady lidi, kteří se vrátili do Česka z Japonska či Anglie a Ameriky, teď zrovna přijímáme Indy. Potřebujeme je do výzkumu a na technologické pozice. Zatím cizinci tvoří malé procento Fosfa týmu, ale podstatné je, že už u nás jsou. Naším cílem je, aby tvořili třicet procent zaměstnanců. A pozor, to se bavíme jen o českém podniku, protože v Německu máme 70 lidí a v Kazachstánu 20 a v Břeclavi 350 lidí," shrnuje Baťka.

FOSFA NEČEKÁ NA REFORMU VZDĚLÁVÁNÍ OD STÁTU

Firma si založila vlastní vzdělávací univerzitu. Ivan Baťka si uvědomuje, že na začátku je třeba lidi vést a poctivě projít všemi vývojovými fázemi života firmy. "Je třeba si uvědomit, v jaké fázi je svět a kde jsme my. Jenže firma nemůže skákat, musí zvládnout všechny fáze. Je třeba mít pokoru," říká. "Musíte si reálně uvědomit, jaký potenciál lidí máte ve firmě," říká Baťka. Pomoci v transformaci má i vlastní Fosfa Univerzita.

"Máme skupiny maximálně do dvanácti lidí v jednom ročníku. Dáváme tam lidi z různých částí podniku. To vede k tomu, že vznikají přátelství, porozumění a bouráme bariéry mezi lidmi a útvary. Oni si nepíšou, jdou za sebou osobně, protože se poznali a pomáhají si navzájem," odhaluje tajemství mezitýmové spolupráce Baťka.

Fosfa Univerzita je zatím určena pouze pro zaměstnance společností. Vzdělávací systém je rozdělen na dva samostatné ročníky. Studium probíhá prostřednictvím modulového systému a kombinuje rozvoj profesních, procesních a "měkkých" dovedností s řešením konkrétních pracovních projektů.

Baťka se nevymlouvá na krizi a faktory zvnějšku. "Dneska slyšíme mluvit o krizi, ale mně to přijde nesmyslné, protože se nenacházíme v krizi, ale v období transformace a mezi tím je velký rozdíl," tvrdí. Podle Baťky spousta bankéřů a analytiků považuje ekonomiku za stroj s předvídatelnými vstupy, procesem a výstupy. "Já věřím, že firma je živý organismus a ten je nepredikovatelný a neustále se vyvíjí. To se dnes stává velkým tématem a mluvíme o ekonomice znalostí.

Každý z nás umí teoreticky svíčkovou, protože si může koupit kuchařku. To, co nás ale odlišuje, je znalost, jak ji doopravdy uvařit."

Patronem Fosfa Univerzity se stal profesor Zelený. "Pana profesora si upřímně vážím. Dovolím si říci, že je to můj přítel. A také můj mentor a jsem upřímně vděčný osudu za tuto příležitost," říká Baťka. "A určitě se naše spolupráce bude prohlubovat. Naší vizí je univerzitu otevřít pro veřejnost. Nechceme ale na ni získat žádnou akreditaci, protože jak toto můžeme žádat od systému vzdělávání, který považujeme za nedostatečný? Jakou hodnotu má právník, který přijde do Fosfy s diplomem z plzeňských práv? Stejnou jako někdo, kdo nemá žádný. Dokonce je to horší kandidát, pokud stavíme na prvním místo morální hodnoty. Budu se ptát, jak ten člověk vystudoval a proč si vybral takovou univerzitu? Takový absolvent je často dokonce v horším stavu než člověk, který žádnou univerzitu nemá," myslí si Baťka.

Fosfa Univerzita se snaží navazovat na úspěchy podnikatelů, jakými byli Tomáš a Jan Antonín Baťa, Jack Welch, Taiici Ono či ekonomové typu Petera Druckera či profesora W. E. Deminga.

Filozofie univerzity je navázána na strategické cíle společnosti Fosfa - tedy žádní dělníci, ale 100 % spolupodnikatelů. Díky profesoru Milanu Zelenému implementovali jeho metodiku ZIPFES, kdy jde o definování cílů v jednotlivých klíčových oblastech (zákazník, inovace, procesy, finance, ekologie a společenská zodpovědnost), které se pak rozpadají do dílčích cílů jednotlivých týmů napříč firmou. Firmu také osobně navštívil a podpořil propagátor filozofie kaizen Masaaki Imaie, zakladatel a ředitel japonského Kaizen Institutu, jakož i další světově uznávaný odborník na metodiku kaizen pan Ashok Puri, ředitel indického Kaizen Institutu, a známý americký profesor Jeff Liker.

FOSFA SE OTEVÍRÁ ODBORNÍKŮM ZE ZAHRANIČÍ

Aby Fosfa mohla poskytovat služby globálně, stála před potřebou dalšího rozvoje svých zaměstnanců. Ostatně sídlo mateřské firmy je nyní v Londýně. "Byli jsme původně jen českou firmou orientovanou na Česko, ve firmě téměř nikdo nemluvil anglicky," vysvětluje Baťka. Lidé v regionálním týmu nebývají absolventi prestižních zahraničních škol jako v Googlu nebo IBM. Ovšem laťka se ve Fosfě neustále zvyšuje a čeští lidé začínají být vystaveni i konkurenci ze zahraničí. Dostali však šanci, aby se vybavili jazykovými znalostmi.

Na jazykovou výuku zaměstnanců šli ve Fosfě od lesa. Zřídili firemní školku s výukou angličtiny a děti motivovaly rodiče k výuce. Ale věci nešly hned hladce. "Přišli jsme s tím, že korporátním jazykem musí být angličtina. Přijeli první cizinci, nevydrželi - neuměli jsme jim ani říci, jak se dostanou na toaletu. Založili jsme mateřskou školu a začali učit děti angličtinu. Zaměstnance to moc nezajímalo. Byli jsme zoufalí, proto jsme otevřeli školku i veřejnosti. A naši lidé se ,chytili za nos'. Dneska je školka plná a děti motivují rodiče k jinému postoji," vysvětluje Baťka. Znalost angličtiny je základním kvalifikačním předpokladem k tomu, aby tady zaměstnanec mohl fungovat.

CESTY ZA POZNÁNÍM DO ZAHRANIČNÍCH FIREM

Zaměstnanci Fosfy také navštěvují firmy po celém světě, aby se inspirovali jinde a nebáli se. "Právě jsme se vrátili ze čtrnáctidenní cesty z Ameriky, kam jezdíme každý rok. Začínáme konferencí v New Yorku, která je úžasná, kde opravdu vidíme ty světové velikány, kteří tam přednášejí z různých oblastí podnikání, psychologie, sociologie, politiky," říká Baťka. "Lidé vidí tu špičku, ale konfrontují se i s normálním světem jinde, nežijí v iluzích. Dokonce slyší, že to, co se zde snažíme dělat, řeší i jinde ty nejlepší firmy na světě. Mají stejné problémy jako my." Jsou dvě kritéria pro to, kdo ze zaměstnanců na takové stáže jezdí. Prvním je znalost anglického jazyka a druhým je potenciál člověka a jím odvedená práce pro rozvoj společnosti za předchozí období.

"Dneska už na pozice středního managementu hledáme lidi s angličtinou, což je v Česku pořád velký problém. Co s manažerem, který se nedomluví?" říká Baťka. "V minulosti jsme navštívili společnosti jako Google, Harley-Davidson, Toyotu, Ford... Letos jsme byli ve firmách, které jdou do nových oblastí podnikání, jako je robotizace, digitalizace, humanoidi a drony." Zastavuji Ivana Baťku s otázkou, zda se nepřesouváme spíše do říše sci-fi.

JAK HUMANOIDI A DRONY FUNGUJÍ V MODERNÍ FIRMĚ

Humanoidi se nazývají roboti s pohyby a chováním, které se hodně podobá lidskému chování. Kuriozitou je i to, že slovo "robot" pochází z češtiny a jeho autorem je Karel Čapek. "Když jsme říkali v Americe, že to slovo pochází z Česka, byli překvapeni. Budeme nyní do Fosfy kupovat drony, aby si s nimi lidé zvykli pracovat. Jsou to taková malá letadla, která mají v sobě zabudované kamery a počítač. A vy jim naprogramujete trasu, kudy mají létat," vysvětluje Ivan Baťka. "Využijeme je například při stáčení fosforu. Dron bude ze všech stran sledovat i to, co člověk nevidí, protože dron sleduje vagon seshora a ze všech úhlů. Ten proces budeme mít pod stoprocentní kontrolou. Druhá věc je, že například potřebujeme zkontrolovat zásobníky. Takový robot zkontroluje, jestli do nich třeba neteče, zda vichr nepoškodil technické zařízení. Další věc je bezpečnost, kdy dron kontroluje předepsanou dráhu letu."

Vyprávění Ivana Baťky působí jako z nějakého sci-fi filmu a přitom sedíme v Břeclavi. "Jsou to věci, které přinášejí obrovský efekt. Navíc i měníte myšlení lidí. Najednou mají reálně například iPad v ruce a musejí ten dron také odřídit. Když se mu rozbije vrtule, tak mu na 3D tiskárně musí vytisknout novou vrtuli z plastu a opraví si ji sami. To je ta změna myšlení a růstu firmy," nastiňuje budoucnost Fosfy Ivan Baťka.

ODBORNOST A MORÁLKA V PODNIKATELSKÉM ŽIVOTĚ

"Někteří manažeři mi říkají, jak to, že jsi nám nedal důvěru? A já říkám - já vám ji nemohu dát, tu si získáváte sami svým jednáním a postoji. Už Steven Covey říkal, důvěru máte v momentě, kdy jste důvěryhodní. A důvěryhodná osoba jste pouze za předpokladu, že máte charakter a odbornost," vysvětluje svůj přístup k manažerům v týmu Ivan Baťka.

Zatímco charakter si podle něj člověk přináší, nedá se v dospělosti naučit, odbornost můžete získat ale i ztratit. "Dneska ji máte, protože jezdíte fantasticky s kočárem s koňmi. Jste nejlepší kočí na světě, jenže přijedou auta a to neznamená, že budete také ten nejlepší řidič. Takže v momentě, kdy nedodáte důkaz své profesionality, vaše odbornost a tím i důvěryhodnost vyprchá," dodá Baťka.

PLATEBNÍ MORÁLKA A CSR K DODAVATELŮM

Fosfa dbá na vytváření zdravé podnikatelské kultury. Striktně dbá na transparentní platební podmínky.

"Cíl je důležitý, ale ještě důležitější je cesta vedoucí k cíli," říká Baťka, který s Tomášem Baťou věří, že nejlepší investicí je splacený dluh. "Nikdy nikomu, kdo nám dodal, nebudeme dlužit. Nikomu. Protože podle mě je to začátek budování morálky, toho, v jakém podnikatelském prostředí se chcete pohybovat." To, že toto nejsou planá slova, dokládá i ocenění Fosfy od mezinárodní ratingové firmy D&B, takzvaný TOP Rating, kterým se může pochlubit jen 2-3 % světových firem.

To, že je Fosfa platebně ukázněná, je možná i příčina toho, proč si mohli v roce 2013 dovolit koupit německého konkurenta. Úspěšně funguje i podnik v Kazachstánu. Akvizice v Německu umožnila velký skok dopředu. Fosfa se také začala zaměřovat na výrobu vlastní ekologické značky pracích a čisticích prostředků Feel Eco. Tento produkt nemá žádnou reklamu a jeho prodeje trvale rostou. Na Slovensku vytlačil všechny konkurenty v daném segmentu.

Je to produkt, který si kupují ve Fosfě zaměstnanci domů svým dětem. "Jsem pyšný, je to produkt, který vyvinuli naši lidé," říká Ivan Baťka. "Zaregistrovali jsme tuto značku celosvětově a zahrnuje plně ekologické produkty. Chceme přinést na trhu produkty bez kompromisů, včetně potravin. Také energie, kterou prodáváme, je z velké části z obnovitelných zdrojů. Proto ji nazýváme Feel Eco Energy," dodává.

Ve Fosfě si řekli, že nebudou dávat jen peníze na charitu. Ale každý tým má ve svých cílech dva CSR projekty, které udělá během roku a které sám vymyslel. Fosfa je například patronem sdružení Bilikulum, což je denní stacionář pro děti. Když se tam staví výtah, jsou tam lidé z Fosfy a pomáhají. Když se staví areál, jsou tam také," říká klidně Baťka. Podobně podporují mnoho dalších sociálních projektů jako například betlém, dále Klub absolventů Baťovy školy práce, či jsou první českou firmou, která sponzoruje projekt Legie 100 (čeští legionáři).

NIKDO NEPODNIKÁ VE VZDUCHOPRÁZDNU

Ivan Baťka se ve vyprávění rád obrací k paralelám z přírody. "Každý druh, který existoval, měl svoji roli. V momentě, kdy jej nikdo nepotřebuje, tak zaniká," říká. Jaké plány má Fosfa do budoucnosti? "Dříve jsme chtěli být silní v Evropě, což se nám povedlo. Dneska chceme mít týmy i v dolarových oblastech. Pořád je sice pro nás Evropa klíčem, ale chceme růst kvůli geopolitickým a měnovým rizikům i v dalších oblastech. Skutečně nejsme závislí jen na velkých zákaznících, každý zákazník je pro nás důležitý. Cílem Fosfy je služba," opakuje Baťka.

Říká, že Fosfa je soukromý podnik, který od státu nic nechce. "Jediné, co potřebujeme, je, aby nám vytvořil podmínky, abychom mohli podnikat. To je role státu. Nesouhlasím s tím, když stát sanuje podniky. Tím, že jim dávají pomoc, tak je paralyzují a ničí. Protože jestliže věříte v přírodu, tak všechno, co je zbytečné, umírá. Je to přirozený proces a ve světě se to neustále děje. Věřím tomu, že naše firma může být úspěšná jenom tehdy, pokud slouží někomu druhému. V momentě, kdy poskytujeme službu, kterou nikdo neocení a nechce ji, tak nemáme právo tu být. Podívejte se, kolik špičkových světových firem zaniklo jenom proto, že nezvládly tu změnu. Zůstaly v minulosti a nepochopily, že doba a především zákaznická potřeba se změnila. A státy by neměly takové firmy sanovat penězi daňových poplatníků. Tím jen zpožďují čištění trhu a nové směry," shrnuje Ivan Baťka.

IVAN BAŤKA (48)

Od roku 1990 soukromý podnikatel. Z lokální firmy Fosfa s týmem vybudoval firmu, která se řadí ve svém oboru mezi světovou špičku. V roce 1999 založil Rádio Impuls, které vloni prodal Andreji Babišovi. Je obdivovatelem Tomáše a Jana Antonína Bati a hlásí se k jejich odkazu. Navazuje také na rodinnou tradici podnikání svých předků. Buduje Fosfa Univerzitu, protože stejně jako Tomáš Baťa věří, že velký podnik vybudují jen velcí lidé.

Máme skupiny maximálně do dvanácti lidí v jednom ročníku. Dáváme tam lidi z různých částí podniku. To vede k tomu, že vznikají přátelství, porozumění a bouráme bariéry mezi lidmi. Oni si nepíšou, jdou za sebou osobně, protože se poznali a pomáhají si navzájem, říká Ivan Baťka.

Dneska odbornost máte, protože jezdíte fantasticky s kočárem s koňmi. Jste nejlepší kočí na světě, jenže přijedou auta a to neznamená, že budete také ten nejlepší řidič v autě. Takže v momentě, kdy nedodáte důkaz své profesionality, vaše odbornost vyprchá, říká Baťka.

Fosfa v Břeclavi.
Leží na 50 ha půdy. Podnik patří v chemickém oboru mezi světovou špičku. V roce 2002 zahájil novou etapu svého rozvoje. Stoletá tradice chemické výroby dostala s novým vlastníkem Ivanem Baťkou jinou strategii. Došlo k okamžité obnově výroby kyseliny fosforečné termické, fosforečných solí a detergentů.

Vloni vzrostly platy
dělníků ve Fosfě o 20 %. Jsou bráni jako odpovědní spolupodnikatelé, nikoli jako pracovníci druhořadé kategorie.

Chemie.
Za úspěchem Fosfy stojí to, že zásadně proměnila portfolio svých produktů. Během několika let si dokázala vybudovat významnou pozici na evropském trhu kyseliny fosforečné potravinářské. Do Břeclavi přijíždějí pracovat i experti a vývojáři ze zahraničí.

Testování světel při pěstování salátů.
Fosfa plánuje výstavbu vertikální biofarmy. Zatím v jejích sklepích uvidíte takovéto výpěstky. Ekofarmy mohou v budoucnosti řešit problém hladomoru kvůli nepřízni počasí. Umožňují lokální pěstování zeleniny i v městské lokalitě bez dostatku zemědělské půdy. Foto: Gustav Fifka

Foto: J. Rash, archiv Fosfa

Autoři: Hana Kejhová