08-12_kreativn-4.jpg

Místa, kde bude docházet ke koncentraci kreativní třídy, budou prosperovat. "Příslušníky kreativní třídy je možné najít v nejrůznějších oborech lidských činností. Od strojního inženýrství po divadlo, od biotechnologií po vzdělávání, od architektury po drobné podnikání," píše Richard Florida. "Vzorce chování kreativní třídy mají narůstající dopad na celou společnost. V budoucnosti se stanou určující v otázkách organizace pracovního procesu, v tom, které společnosti budou prosperovat a které bankrotovat. A dokonce i v tom, která města a regiony budou vzkvétat a která budou ztrácet dech."

V mnoha významných metropolích Evropy začínají vznikat kreativní centra. Jedničkou v podpoře kreativity je Pobaltí, koncentrují se na design a architekturu. V Rize vznikl kreativní prostor v bývalých docích a je v něm spousta uměleckých studií a ateliérů. V Košících se podobné centrum jmenuje Tabačka, jde o bývalou tabákovou továrnu. Další centra jsou v Lisabonu, Lipsku...

PRŮKOPNÍKEM OBORU JE BRITÁNIE

Kreativní obory začali sledovat ekonomové a politici v 70. letech v Británii za vlády Margaret Thatcherové a Tonyho Blaira. Kultura měla pomoci vytvářet obraz "cool" Británie. A začátkem 21. století téma popisuje řada publikací a začínají se pořádat konference o managementu kreativních odvětví.

Nejdříve vznikají texty popularizační, brzy následují analýzy oboru a koncepce rozvoje jednotlivých odvětví. V roce 2002 publikoval The Arts Council England studii Measuring the economic and social impact of the arts: a review. Britský odborník na kulturní politiku Rod Fisher v polovině 90. let vedl expertní tým, jenž pro Radu Evropy připravil zprávu o možnostech kultury v rozvojové politice In from the margins.

Problematikou ekonomiky kultury se zabývají organizace The Work Foundation, například Staying Ahead: the economic performace of the UK's creative industries (2007) či A Creative Block? A knowledge economy & creative industries report (2010). Úvodem do kreativní ekonomiky je publikace British Council z roku 2010 s názvem The Creative Economy: an introductory guide. Tuto cestu prozkoumávají experti i v dalších zemích. Například v Austrálii se tématu věnuje australský teoretik David Throsby - publikoval Economics and Culture.

NOVÝ BYZNYS: VIDEOHRY, ZÁBAVNÍ PRŮMYSL

"S nárůstem robotizace bude v západní společnosti neustále ubývat pracovních míst, ta tendence je patrná ze všech ukazatelů, které jsou k dispozici. O to více budou vyhledáváni lidé, kteří mají rozvinuté tvůrčí schopnosti," říká Jiří Wald, podnikatel, filantrop a inovátor v kreativních odvětvích. "Pedagogika, výchova, všechno, co člověka provázelo od přerodu z manufakturní na průmyslovou výrobu, se přežívá. My jsme dnes někde absolutně jinde, a proto nebaví současná škola děti ani pedagogy, protože se stále jede ve strategii přechodu z manufaktury na průmysl. Jenže my jsme už v 21. století, kde se technologické procesy pohybují úplně někde jinde. Přesto se stále učí metodami a způsoby, které už nikoho nezajímají a lidi nebaví. Rozvoj tvůrčích schopností, se kterými se člověk rodí, ten se jako by úplně vytratil," myslí si Jiří Wald.

Nezvykli jsme si ještě na myšlenku, že řada tradičních profesí zaniká a vznikají zcela nová odvětví, která budou spjata s herním průmyslem, technologiemi, inovacemi a vývojem. Další část je technologicko-vědecká, která souvisí s inovacemi.

Všechny části by měly fungovat jako seřízený motor. Problém je, že nevyužíváme prostor, kde by se mohli uplatnit kreativní lidé, kteří si rozumějí s moderními technologiemi a mají i vztah k umění. Přitom tyto obory vytvářejí nový globální byznys. Kreativní odvětví, především informační a komunikační technologie, budou motorem hospodářského růstu.

Zatímco třeba vývoj aut a jejich export je podchycen, vyspělejší ekonomiky si začínají uvědomovat, kolik pracovních příležitostí se skrývá v kreativních profesích. V EU se to týká 3 % obyvatel, což je 6,7 milionu osob, v ČR je to podle údajů od Zdeňky Kujové z Jihomoravského inovačního centra 1,7 % (jde o 84 000 osob).

V Americe roste počet procent takových lidí ročně o 20 % a tomu odpovídá celonárodní debata. Příkladem je publikování souboru esejů Public money and the muse: Essays on government funding for the arts. Nabízí rozdílné úhly pohledu na problematiku financování kultury z veřejných rozpočtů. Editor Stephen Benedict dal dohromady texty, které vznikly jako součást celonárodní debaty v USA v roce 1989 a 1990.

PRVNÍ VLAŠTOVKY V ČESKU, BRNO NEBO PLZEŇ

Výzkum zahájil v roce 2011 Institut umění, jmenuje se Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR a nyní jsou k dispozici závěry. Mapování kreativců a jejich podílu na pracovním trhu se začali věnovat ve Zlíně, Brně, Pardubicích i Plzni. V Brně se podařilo dokončit přípravu projektového záměru Kreativní centrum Brno. Studie proveditelnosti byla odevzdána v červnu 2014 Magistrátu města Brna, závěry si můžete přečíst na ww.kreativnibrno.cz/studie-proveditelnosti. Jde o výzkum, který je užitečný pro kariérní poradce, koncipování dalšího vzdělávání, vylaďování podnikatelských záměrů. Například se dozvíte, že v Brně je tři tisíce architektů, což je na počet obyvatel a počet zakázek více než v Praze.

Brno má 400 000 obyvatel, z toho tvoří čtvrtinu lidí studenti. V Brně pracuje zhruba 20 694 lidí v kreativním průmyslu, což v zaměstnanosti Brna činí 9,4 % obyvatel. OSVČ je z toho 46 %. Dojít k těmto číslům nebylo snadné, protože tým pracoval s nepřesnými statistikami ČSÚ, kde samozřejmě řada subjektů vzniká, ale i zaniká. Základní data tvořila kostru, která byla doplňována kontakty na základě doporučení vytipovaných konzultantů z jednotlivých odvětví.

S těmito lidmi pak podle Zdeňky Kujové z Jihomoravského inovačního centra, která pomáhala projekt rozjíždět, probíhaly strukturované rozhovory v diskusních skupinách. Témata byla předem daná. Vytváření a čištění databází trvalo tři čtvrtě roku. Závěr je, že Brno je v tomto ohledu srovnatelné s nejživějšími evropskými městy, která mohou jít v tomto příkladem - například Lisabon, Linec, Košice, Riga... Například v oblasti tvorby videoher podnikají v Brně úspěšně společnosti 2K Czech, CBE Software, Fineway Studios, Amanita Design, Alda Games nebo Madfinger Games. Dalšími důležitými subjekty jsou i ratingové agentury (jako Entertainment Software Rating Board). Novým trendem v oblasti vzdělávání je gamifikace (uplatnění principu hry).

Příkladem brněnských firem, které s tímto fenoménem umějí pracovat, je Court of Moravia nebo Gameful Studio. V oblasti videoher v Brně je podle průzkumu celkem zaměstnáno zhruba 300 osob a obor by absorboval i více lidí, protože většina firem exportuje do zahraničí.

V těchto oborech jsou potřeba specializované profese jako designéři, 2D a 3D grafici, animátoři, programátoři, scenáristé, traileristé, projektoví manažeři, marketéři se specializací na videoherní a herní průmysl, community manageři, UX designéři, obchodníci se specializací a servis designéři. To, co potřebují, je možnost využívat nějaký společný prostor v případě zakázky.

"Cílem našeho projektu je nabídnout prostor a podporu tvůrčím lidem, a snížit tak jejich odliv z Brna. Navíc vznik malých a středních kreativních firem může na jejich potenciál,nalákat' do Brna další zajímavé firmy. Vznik Kreativního centra Brno bude citlivým impulzem k revitalizaci deprivovaného území města," říká manažerka projektu z Kanceláře strategie města Tereza Chrástová.

PLÁNOVANÉ KREATIVNÍ CENTRUM V BRNĚ

V roce 2020 má být hotová brněnská káznice v centru a v Plzni funguje například kreativní prostor Husovka.

Pro kreativní práce je typická kombinace tvoření jednotlivce o samotě a v určitém okamžiku se potřebuje propojit s týmem ve vhodném prostředí. Proto podobně jako v byznysu vznikají kreativní inkubátory. V Evropě začínají vznikat kreativní centra pro kreativní tvorbu. Jejich filozofie je jiná než dříve. Nejde o uzavřený prostor pro partu vyvolených umělců a týmů, které projdou výběrovým řízením, jako je tomu v současnosti třeba na startupové scéně. Jde spíše o prostor, který je otevřený komukoli. Dokonce je žádoucí, aby zde byly aktivity, jako třeba přednášky, workshopy, knihovny, které návštěvníky opakovaně na tato místa přivedou. Jednou z nových myšlenek jsou například půjčovny uměleckých děl, kde by si člověk půjčil nějaký umělecký artefakt domů podobně jako knihu, nebo by mohly být lákadlem například různé design shopy.

Takovým centrem má být v Brně kolem roku 2020 prostor přestavěný z bývalé káznice, což je místo v romském ghettu nedaleko centra. Tato myšlenka se začala rodit kolem roku 2008, konaly se kulaté stoly a myšlenku podpořil Magistrát města Brna. Už v "surovém" prostoru se příležitostně konají vernisáže či alternativně zaměřené akce. V roce 2011 se radnice za záměr postavila a začala spolupráce s Jihomoravským inovačním centrem. Stále se shánějí finanční prostředky a vylaďuje projekt. Káznice není velký otevřený industriální prostor, jako je tomu často v Německu, kde skončí například těžba hnědého uhlí, zastaví se výroba v továrnách a město se vylidní. Káznice byla v minulosti sirotčincem a v 50. letech tam byli političtí vězni. DNA lokality tvoří romské ghetto, kde jsou herny a zastavárny. Během 10minutové procházky lze v okolí napočítat 35 heren. Cílem je i zapojit Romy.

PŘÍLEŽITOST PRO STMELENÍ KOMUNITY A OŽIVENÍ MÍST

Podobnou věc vyřešili v Lipsku v 90. letech. Nebyla práce, řada míst ve městě připomínala vybydlená ghetta. Prázdných prostor si všimli kreativci, a to i proto, že jejich kupní síla byla nízká. Za nepatrný poplatek si pronajali nebo koupili ateliéry a volné prostory. Místa se revitalizovala, ožívala a komunita si zvykala na zajímavé shopy, kavárny a alternativní diskusní prostory. Místa, kterým se třeba rodiny s dětmi vyhýbaly, začínala být "cool".

Kreativní centra mohou stmelovat komunity ve městech, stírat mezigenerační rozdíly. Dají šanci handicapovaným lidem a vytvoří i zázemí pro seberozvoj lidí, kteří dělají práci, jež je nebaví, či přežívají na úřadech práce. V Plzni vzniká kreativní inkubátor v bývalém depu městských dopravních podniků, v rozsáhlých industriálních prostorách. "Kreativní inkubátor bude fungovat jako vzdělávací program pro podnikatele z kreativních oborů. Hledáme lidi, kteří mají inovativní nápad, ale potřebují pomoc jej nastartovat nebo již funkční byznys rozvinout. K tomu poslouží kurzy na zvýšení podnikatelských dovedností i koučing a mentoring expertů z jednotlivých oborů. Mimo inkubační služby je v DEPO2015 možno využívat coworkingu - místa ve sdíleném pracovním prostoru, pronájem kanceláře či lze užít vybavení maker space - otevřené dílny," vysvětluje Michaela Michová, vedoucí projektu. "Pravidelně zde také budou probíhat workshopy, jako například 3D tisk nebo arduino." DEPO2015 bude otevřeno v dubnu 2015. "Necelý rok již funguje pilotní projekt - coworkingový prostor wo-co husovka, který buduje komunitu kreativců. Podporuje jejich spolupráci a pomáhá realizaci zajímavých nápadů. Jsou zde lidé z oboru grafického nebo produktového designu, IT, marketingu, UX designu. K jejich propojení slouží nejen samotný prostor, ale také další nástroje - například crowdfundingová platforma Everfund (www.everfund.cz) a pravidelná networkingová setkání," dodává Mixová. Díky projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015, spolupráci s kulturními aktéry i univerzitou - Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara se město kulturně pozvedlo. "Kulturně myslím v tom nejširším slova smyslu - kromě uměleckých akcí se řeší využití a vybavení veřejného prostoru, například oživení plzeňské náplavky sdružením K světu nebo obnovení zchátralé plovárny. Pomáháme i redesignovat výlohy nebo interiéry kaváren. Tím nevzniká jen nový městský mobiliář nebo moderní kavárna, ale také nové podnikatelské příležitosti," shrnuje Mixová.

 

BRNO A KREATIVNÍ ODVĚTVÍ

V Brně je silný potenciál kreativních odvětví. Studie Institutu umění odhaduje počet zaměstnaných v kreativních odvětvích na 85 000 v celé ČR. Téměř čtvrtina všech se vyskytuje v Brně (23,5 %), konkrétně jde o 11 tisíc subjektů, 20 tisíc zaměstnaných (10 % ze všech v Brně), 24 miliard Kč obratu ročně, 2 tisíce firem, 8,5 tisíce OSVČ.

Zdroj: Institut umění a Magistrát města Brno

 

PŘEDNÁŠKA RICHARDA FLORIDY NA TÉMA KREATIVNÍ ODVĚTVÍ

tip: video www.creativeclass.com/speaking/ www.creativeclass.com/richard_florida/video/index.php?video=02_CreativeEconomy

Doporučené knihy: Florida napsal tři bestsellery - The Rise of the Creative Class, The Flight of the Creative Class a Who's Your City?, které způsobily intelektuální revoluci. Autor byl jmenován evropským velvyslancem pro kreativitu a inovace.

Zdroj: Fórum pro kreativní Evropu

 

MANAGEMENT KREATIVNÍ EKONOMIKY:

1. kulturní sektor (kulturní dědictví, památky, scénická umění, výtvarné umění, kulturní a umělecké vzdělávání a řemesla)

2. kulturní průmysly (film a video, televize a rozhlas, hudba a hudební průmysl, literatura a knižní trh, videohry, ostatní)

3. kreativní průmysly (architektura, reklama, design, IT, ostatní).

Zdroj: Z. Kujová, Jihomoravské inovační centrum


 

Brno. V roce 2020 má být hotové Kreativní centrum Brno vybudované z bývalé městské káznice v brněnském Bronxu. Cílem projektu je nabídnout prostor tvůrčím lidem a snížit jejich odliv z Brna. Vznik nových firem je dobrý magnet.

Plzeň. Kreativní inkubátor vzniká v bývalém depu městských dopravních podniků, to znamená v rozsáhlých industriálních prostorách. Necelý rok funguje coworkingový prostor wo-co husovka. Buduje kolem sebe komunitu kreativců.

Foto: Michal Jenčo (snímky z Brna), Michal Šeba a Jakub Hošek (Plzeň)

Autoři: Hana Kejhová