24-27_Mynarova-7.jpg

Lenka Mynářová je původní profesí socioložka, ale většinu času tráví v Číně, kde marketingově podporuje vědecké inovace. "Před časem mě na chodbě Vysokého učení technického v Brně zastavila docentka Márová. Měla v ruce papír, jednu stránku A4 napsanou ve Wordu, a říkala, že slyšela, že se zabývám marketingem. A jestli bych se nemohla podívat na to, co mají jako jeden z výstupů jejího týmu. Zjistili jsme, že jejich nápad, použít fritovací olej a vyrobit z něj biopolymer, má obrovský potenciál, protože bioplasty jsou jedním z nejrychleji rostoucích segmentů v globální ekonomice," vysvětluje Mynářová. Za tři roky byla technologie s názvem Hydal uvedena na trh, což vůbec není běžná praxe. Od nápadu k jeho zavedení do výroby uplyne totiž mnoho let - tedy pokud zcela nezapadne mezi tisíci jinými.

Firmě pomohlo to, že měla za sebou už světově úspěšný byznys v oboru nanovláken. Za ním stojí Ladislav Mareš, jehož příběh je v českém měřítku nedoceněn. Proto si jej zrekapitulujme. V roce 2000 Mareš založil firmu Elmarco a za čtyři roky vyrábí ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci první prototyp stroje na výrobu nanovláken. Za dva roky se už prodávají zákazníkům. Firmě se daří, její čtvrtinový podíl za 300 milionů korun kupují tři zahraniční fondy a v roce 2010 Elmarco navyšuje tržby dvakrát na 915 milionů. Největší poptávka po nanospiderech je na trzích východní Asie. Může se zdát, že k exponenciálnímu růstu stačí jen dobrý nápad.

To je ale hluboký omyl, pokud podnikatelé nepochopí, jak důležitý je v celém řetězci marketing. Ladislav Mareš to věděl. "Historie Nanospidera je mimořádně zajímavá. V okamžiku, kdy v roce 2004 pan Mareš s profesorem Jirsákem oznámili světu, že Česká republika bude mít stroj na výrobu nanovláken, tak to bylo bráno jako čiré bláznovství. V tu dobu byly ve světě stovky, možná tisíce firem, které investovaly miliardu dolarů, aby byly schopny vyrobit stroje na výrobu nanovláken. Nejenže se to podařilo, Elmarco uvedlo na trh jak laboratorní zařízení, tak velké průmyslové linky. Ale ještě důležitější je, že po těch 10 letech je Nanospider stále jediná a nejlepší technologie na světě schopná průmyslově vyrábět nanovlákna," vysvětluje Mynářová. "Lidí, kteří toto dokázali, je na světě hrstka. Ještě silnější ten příběh je, když si uvědomíme, za jakých podmínek to dokázali." Nyní další firma Ladislava Mareše - Nafigate Corporation - představila novou průlomovou inovaci, a to přeměnu fritovacího oleje na biopolymery.

MARKETING NÁPADŮ NA REÁLNÝ TRH

Myšlenka použití fritovacího oleje na biopolymer nebyla firmy Elmarco ani Nafigate, ale vznikla na VUT v Brně. "Ta idea vznikla a ověřila se v laboratoři a vy ji musíte převézt z laboratoře do alespoň poloprovozního měřítka. Tuto cestu přežije podle statistik pět myšlenek z tisíce, protože to je mimořádně složité. Nezvládnete to jen s těmi, kteří to vymysleli, protože se nikdy v provoze nepohybovali. To znamená, že nám na cestě do průmyslového měřítka pomáhalo nejen VUT, ale i Mikrobiologický ústav Akademie věd, Vysoká škola chemicko-technologická a desítky dalších expertů. A všechno jsme financovali v první fázi z vlastních prostředků. Totéž jsme už jednou zažili, když jsme začínali s Nanospiderem. Nikdo vám nezaručí předem úspěch," vzpomíná Mynářová. Právě za technologii Hydal letos Nafigate Corporation a.s. obdržela - jako první technologie v historii ČR - Frost and Sullivan Innovation Award s excelentním hodnocením jak technologie, tak byznysového potenciálu.

"S panem Marešem spolupracujeme od prvopočátku dodnes a ta spolupráce je výjimečná. Ta jedinečnost je v tom, že tento technologický vizionář věděl, že klíčem k úspěchu je marketing, a to je úplně výjimečné. Devadesát devět procent vědců a excelentních techniků považuje marketing za absolutní nesmysl a blábol," říká Mynářová, která věnovala "jen" tři roky tomu, aby pochopila, jak funguje Čína a brand management na tomto trhu.

Přestože se ze začátku učila marketingu od špiček v USA, v Číně jí to nakonec bylo k ničemu. "Myšlenkový koncept, který je v euro-americkém pojetí, je v řadě případů neakceptovatelný pro Východ, protože to je jiná kultura a mentalita. Marketing tam funguje na úplně jiných principech," říká Mynářová, která dále popisuje to, jak na začátku vyhodnocovali inovaci. "Věděli jsme, že použitého fritovacího oleje je obrovský nadbytek v celé Asii, především v Číně. A v tomto případě i čínská strana pochopila, že česká firma má v rukou něco, co řeší její závažný problém, a má navíc velký obchodní potenciál. Nafigate nemá přímou konkurenci, protože jiné firmy, které používají přepálený olej, jej používají především pro biodiesel."

BYZNYS MODEL NAFIGATE A JEHO PILÍŘE

Způsob, jak funguje Nafigate, je pro řadu firem jako ze sci-fi. Klíčové jsou kompetence asi 10 lidí kolem Ladislava Mareše a jejich know-how v oblasti nanotechnologií a biotechnologií. Mimořádnou roli hraje spolupráce s nejlepšími světovými experty. "Na světě existuje jen jeden člověk, který dokáže spojit světovou nanovlákennou elitu - což je cesta k urychlení novací." Významná je i Mynářová, která má - jako jedna z mála - úspěšné zkušenosti s globálním marketingem. Díky propojení těchto kompetencí si firma vydobyla postavení světového experta v oblasti globálního transferu high-technologií. Důležitá je kooperace s dalšími subjekty, kdy řadu aplikací vyvíjíte s někým dalším a jde o interdisciplinární průniky. "Spolupracujeme například s čínským výrobcem polymeru. Je jediný na světě a polymer, který my dále zvlákňujeme, potom vydrží 300 stupňů a je vhodný pro průmyslovou filtraci vzduchu. Umíme jej zvláknit, ale neumíme vyrobit ten polymer, takže jinak než ve spolupráci s tímto subjektem nevyvineme novou generaci nanovlákenných tkanin," říká Mynářová. Další část byznysu Nafigate Corporation pak představují licence a know-how a také recyklace a tzv. "green economy". Jde tedy o mix minimálně čtyř oblastí, ze kterých se skládá byznysmodel Nafigate. Ten není rigidní - ani uvnitř firmy, ani v otevřeném přístupu. S předsudky neuspějete v globálním byznyse, natož v Číně.

ČÍNA NEKUPUJE PODPRŮMĚR

Nafigate v Číně uspěl, protože měl za sebou historii a nepřišel tam s předsudky, ale kvalitní přípravou. Tým připravil studii, podíval se, jak vypadá trh, jak jsou rozloženy výrobní kapacity a spotřeba. To byl první krok. V případě biotechnologie Hydal posoudili potenciál použitých fritovacích olejů v Česku a Evropě. "Zjistili jsme, že zde většina suroviny končí ve výrobě biodieselu a trh je deformovaný, zčásti i kvůli evropským dotacím. Měli jsme tedy jednoduchou a logickou úvahu. Na kterém trhu je dostatek zdroje a ideálně centralizovaný systém použitého fritovacího oleje, protože ho potřebujeme hodně. V té době jsme ještě nevěděli, že Čína má supernadbytek oleje," říká Mynářová. "Čína je gigantická země a má obrovský problém právě s recyklací. Je tam i veliký černý trh, kdy se olej filtruje, znovupoužívá a je velmi nebezpečný pro zdraví. My jsme nabídli technologii, která umí použitý odpad přeměnit na něco velmi prospěného - biopolymery," říká Mynářová.

"Pro úspěch bylo velmi důležité i zvolení vhodných marketingových nástrojů. V Číně nejlépe fungují ty marketingové nástroje, které jsou založeny na osobních vazbách a prezentacích - veletrhy, semináře, konference, workshopy. To vše je nezbytně nutná část podnikání v Číně. Velmi pomáhá i vládní podpora prostřednictvím české ambasády."

TECHNOLOGICKÝ BOOM V ČÍNĚ

Podle Mynářové Evropané podléhají v Číně mnoha iluzím, za které draze platí. Výmluvně hovoří výsledky výzkumu, která dělala European Union Chamber of Commerce v březnu 2014 u 552 evropských firem působících v Číně. Pro 51 % firem se zhoršily podmínky pro podnikání během posledního roku. Plány na expanzi v Číně má jen 57 % firem (oproti 86 % v roce 2013). Důvod? Čína podporuje především vlastní konkurenceschopnost.

Řada zahraničních firem si v Číně vychovává budoucí konkurenci. Všude tam, kde Čína získá potřebné know-how, omezuje prostor pro zahraniční subjekty. Příležitost pro byznys je především v regionech v centrální a západní části Číny. Zde existuje systém pobídek i pro zahraniční firmy, ale "zlatý věk" pro podnikání v Číně je už podle Mynářové nenávratně pryč.

Rozhodně se proto nevyplatí dívat se na Čínu jen jako na výrobce nekvalitních výrobků. Východní pobřeží Číny není "rozvojová země". Čína předbíhá Japonsko v robotizaci (v roce 2015 bude největším světovým uživatelem robotů ve výrobě). Čína je již nyní excelentní v IT, kosmickém průmyslu a v řadě dalších oblastí... To, zda se stane ale opravdu supervelmocí, ukáže čas. DPH přepočtené na hlavu je v Číně 4500 dolarů, v Japonsku 40 tisíc dolarů, uvádí například Tom Miller z pekingské poradenské společnosti GK Dragonomics. Dále Roy Smith, muž, který koncem minulého století upozornil na splasknutí "japonské bubliny", ukazuje na rizika v Číně. Třeba: rostoucí vládní a firemní zadlužení, nadhodnocené cenné papíry, nestabilní finanční systém jako celek. Problémem může být podobně jako v Japonsku stárnoucí populace, s čímž souvisí růst výdajů na penze a zdravotní péči. "Většina lidí dnes hovoří o tom, jak bude Čína supervelmocí 21. století. Já si myslím, že dopadne jako Japonsko. "Bude mít status země, jež mohla být supervelmocí, ale není," uvedl Smith pro agenturu Bloomberg.

Mynářová hledí na Čínu jako marketérka a vidí její tržní potenciál. "Žije tam 1,4 miliardy lidí. Takže když si řeknu, že budu mít tržní podíl jedno procento, tak pořád jsou to desítky milionů lidí a tak si management často řekne: to nebude problém. Tak, jak jsem postupoval jinde, to udělám v Číně. Ovšem není většího omylu. Takhle to nefunguje, protože dostat se na ten trhu a uspět na něm, je neuvěřitelný problém. Většina českých firem na čínském trhu neuspěje," říká Mynářová.

Například zatím kvetoucí IT sektor se začíná obávat zhoršení podmínek pro zahraniční firmy. Velmi rychle vznikají čínské subjekty s vládní podporou. Čínský privátní subjekt již vybudoval pět pilotních IT parků v Číně, do pěti let jich vybuduje 500 a zaměstná jeden milion lidí. Přesto se superhráčům, pokud mají co nabídnout, vyplatí o čínském trhu přemýšlet.

Zatím se expertům a talentům do Číny nechce natrvalo kvůli špatnému životnímu prostředí. Ale už dnes některé univerzity a firmy přitahují nejlepší mozky na světě. Jde o největší světový trh.

FATÁLNÍ OMYLY FIREM BEZ ZKUŠENOSTÍ

"Firmy často zaměňují slušnost a zdvořilost, která je ale dána čínskou kulturou, za obchodní úspěch. To znamená, že řada firem si myslí, že už ten byznys vlastně má, že se dohodli, že se bude dodávat, ale ve skutečnosti ještě ani nezačali," popisuje ze svých zkušeností Mynářová. Navíc podle ní Čína nemá zájem o nic, co je na trhu běžně dostupné, průměrné či podprůměrné.

"Čína má jasně definované tři oblasti, kde je otevřená světu a transfer technologií ze zahraničí podporuje. První jsou nové technologie a materiály typu, které dodává Nafigate a environmentální technologie. Další oblastí jsou technologie pro zemědělství. Třetí oblastí jsou technologie pro střed a západ Číny," dodává Mynářová.

"Průměrná doba uzavření kontraktu v Číně je dva až tři roky. Ale i pět let. Komunikovat musíte osobně, žádná mailová komunikace dlouhodobě nefunguje. Pokud se neangažujete osobně, ničeho nedosáhnete. Jen zlomek Číňanů je schopných komunikovat v angličtině, a to jen ve vybraných lokalitách. To znamená, že je tu spousta problémů, na které nejsou evropské firmy připraveny, a dopouštějí se jedné chyby za druhou, protože zaměňují vize za realitu," podotýká Mynářová.

"Musíte mít něco jedinečného a trvá měsíce, než najdete vhodné partnery a než je přesvědčíte," dodává. Největším problémem, jak bylo zmíněno, ale také byznysem budoucnosti v Číně je životní prostředí.

"A to je katastrofální, ovšem je to jejich byznys budoucnosti - globální byznys. Oni to bezpochyby zvládnou, protože na to mají obrovské prostředky. Jsou rozhodnuti ty technologie vyvinout vlastními silami a tam, kde to nezvládnou, je nakoupí v rámci mezinárodní spolupráce. Až ale saturují svůj trh, tak s nejvyspělejšími technologiemi přijdou do Evropy," říká Mynářová. Čína totiž plánuje dlouhodobě a podpora inovací je pro ni strategicky důležitá. Neváhá se učit od nejlepších na světě, v tuto chvíli třeba od USA nebo Singapuru.

KDO JE TALENT? ZÁLEŽÍ, S KÝM SE SROVNÁVÁTE

Globální trh potřebuje převratné inovace. A právě tady je klíčová role talentů. Je jich extrémně málo - proto ve světě probíhá extrémní globální boj o talenty na všech úrovních.

"Osvícené země mají systém péče o talenty a začínají je získávat a podporovat už jako děti. Česká republika není z mého pohledu dobrý příklad. Bohužel se neumíme postarat o své výjimečné talenty.

Vím, o čem mluvím," říká Mynářová, protože sama tři výjimečné talenty podporuje z vlastních peněz.

Vidí jako nezbytné, aby talenty poznaly svět a světové trhy a byly vedeny a inspirovány těmi nejlepšími. Pokud chce někdo realizovat aplikovaný výzkum a dělat nejlepší aplikace, musí jít na trhy, pro které jsou určeny. Nemůžete z Čech dělat aplikaci pro Čínu - tedy můžete, ale bude to fungovat mnohem hůře. To neznamená, že tam musíte žít, ale musíte tam minimálně strávit nějaký čas, pochopit prostředí. Pro koho a do jakého prostředí aplikace tvoříte. Například USA jsou v oblasti nanovláken a nanotechnologií na špičce, jsou tam pořád špičková pracoviště. Spolupracujeme jako Nafigate s MIT, s University of Illinois a dalšími, ale budoucí trh aplikací je prostě v Asii," říká Mynářová.

CO JE TADY V ČESKU OPRAVDU EXCELENTNÍ?

"Ve srovnání se světem v řadě věcí neobstojíme," tvrdí kriticky Mynářová. "Cením si například toho, že je Jihomoravské inovační centrum a program mobility, ale to s talent managementem tak, jak jej vidím ve světě, nemá mnoho společného."

"Zkušenosti z globálního světa jasně ukazují, že klíčem k úspěchu jsou lidé. A ne lidé průměrní nebo podprůměrní, ale ti nejlepší. To je ten hybatel kdekoli na zeměkouli. Když se podíváte, kdo je za výjimečnými projekty, tak je jedno, jestli je to Čech nebo Američan, Singapuřan, Číňan, Ind. Prostě jsou to výjimeční lidé a já vnímám ten obrovský nedostatek talentů, které dokážou vymyslet a realizovat velké věci."

Mynářová měla možnost seznámit se se systémem talent managementu v Singapuru a USA a vyjmenovává, co potřebuje talent. "Potřebuje pro svůj rozvoj vhodné prostředí, peníze, vzory, témata, dlouhodobou podporu a příležitosti. Navíc trpělivost a nadhled - protože výjimečný talent není jednoduché integrovat do týmu ani řídit. Často velmi rychle svého šéfa přeroste a téměř vždy čeří zaběhané pořádky."

KDE BUDE VÁŠ BYZNYS ZA DESET LET

Za každým globálním úspěchem najdete vždy jedinečnou podnikatelskou story a výjimečné talenty. Rozhodne, jak schopné je vedení firmy a jak strategicky uvažuje. To se týká i celých zemí, vlád a vzdělávacího systému. Takže rada Lenky Mynářové je položit si otázku - kde bude váš byznys za 5 nebo 10 let a s kým ho budete dělat? Pro představu, o jak vysokou laťku půjde, připojila Mynářová pozvánku na odbornou akci. Viz Konference 2015 China International Biobased Technology and Partnering Conference - květen 2015 Šanghaj, www.chinabiobasedtech.com.

 

SINGAPUR, PODPORA EXCELENCE, NE PRŮMĚRU

"Pro mě byl vůbec největší inspirací z hlediska inovací a konkurenceschopnosti Singapur. A mrzí mě, že Česká republika není schopná se z toho inovačního modelu poučit, protože je jednoduchý. V čem je jedinečný Singapur? "Vzdělání je pro něj národní bohatství. To je naprostý základ, mají jeden z nejlepších vzdělávacích systémů na světě. Je to pětimilionová země a mají tam jen čtyři univerzity. Když jsem jim řekla, kolik univerzit a vysokých škol je v ČR, tak to komentovali zdvořilými slovy, že to je "big risk". Protože statistická pravděpodobnost výskytu nadprůměrně inteligentních dětí je všude v populaci podle Gaussovy křivky stejná. Říkali, na vašich školách zřejmě studuje hodně průměrných lidí. Singapurci dbají na excelenci, nikoli na průměr," vysvětluje Mynářová a pokračuje, že "Singapur má 14 oborů, které se rozhodli podporovat. Oni nechápou, jak můžeme podporovat desítky roztříštěných center po Česku."

Podle Mynářové se v Čechách neumíme učit ani jeden od druhého. "Neumíme se poučit, pořád máme tendenci objevovat kolo, které už někde jezdí. Další problém u nás je, že na jedné univerzitě je třeba i pět pracovišť, která zkoumají totéž, a vůbec o sobě nevědí," dodává. Všechny asijské země, které myslí konkurenceschopnost vážně, tak mají strategii na desítky let, která se nemění se změnou každé vlády. "Čína také vytváří inovační systém pro budoucích 20 let a učí se od Singapuru a USA. Čína se Singapurem úzce spolupracuje a tak velká země je ochotna se inspirovat od malé země, když uzná, že je v něčem jedinečná," uvádí Mynářová.

 

Myšlenkový koncept, který je v euro-americkém pojetí, je neakceptovatelný pro Východ, protože to je jiná kultura a mentalita. Marketing v Číně funguje na úplně jiných principech, říká Lenka Mynářová.

Pro mě byl vůbec největší inspirací z hlediska inovací a konkurenceschopnosti Singapur. Nečerpám z evropských pramenů, protože jsou zastaralé, říká Mynářová.

Pokud chce vědec dělat základní výzkum, musí najít pracoviště, která jsou v základním výzkumu excelentní a otevřená cizincům. V tom je Singapur výjimečný. Jsou tam nejlepší týmy z celého světa, vybavení, které jinde neuvidíte, říká Lenka Mynářová.

1 Univerzita managementu v Singapuru

2 Spíše botanickou zahradu tamtéž připomíná Technologická univerzita

3 K architektonickým skvostům města dále patří Nanyang Technological University

4 Další ukázkou četnosti vzdělávacích míst je Institut technického vzdělávání

5 Čína - ukázka moderního industriálního parku

6 Suzhou v Šanghaji, ukázka moderní tváře Číny

Foto: obrazový archiv institucí, wikipedie

Autoři: Hana Kejhová