Jan Přerovský je od loňského srpna ředitelem České pošty, Odštěpného závodu ICT služby. Řídí 400 lidí a stará se o eGovernment ministerstva vnitra. Jde o představitele státního podniku, který má i zkušenosti z byznysu. Nyní se snaží prosazovat inovace do státní správy a popisuje praxi. "Zůstanu na centrální úrovni, protože v problematice měst a obcí se tak neorientuji," říká. "Pokud se inovace zavádí do státní správy, tak je třeba si uvědomit to, že některé věci tam fungují jinak než v byznysu. V komerční správě je to, co není zakázáno, dovoleno. Pokud nenarazíte na zákon, tak si můžete dělat, co chcete. Ve státní správě je to naopak. Tam se dělá to, co zákon ukládá," vysvětluje Přerovský.

Pokud úředníci dělají něco jiného, vystavují se riziku. V případě inovací se často bojí, aby nevynaložili nehospodárně veřejné prostředky, a to zejména z důvodu, že ne každá inovace se vždy napoprvé zdaří. V podtextu je i obava ze spáchání trestného činu, protože jsou pod dohledem řady subjektů. "Když mluvím o inovaci ve veřejné správě, tak je technologická a procesní," uvádí Přerovský. "Ta technologická je většinou jednodušší, protože změna procesu obvykle vyžaduje změnu zákona či vyhlášky."

Příkladem jsou datové schránky či elektronický podpis. Aby mohly být datové schránky inovacemi, tak to nebylo ani tak složité po technické stránce - šlo o bezpečné doručování zásilek elektronickou cestou namísto posílání papírových zásilek. Komplikace působila procesní stránka - schválení zákona a lobby různých stran. Dalším příkladem je Opencard v Praze, inovace pro občany, která ve výsledku stála více peněz, než měla.

České prostředí obecně je už na školách nastavené tak, že se i školák bojí udělat chybu, což potvrzuje i Libor Kašparovský, nový ředitel obecně prospěšné společnosti Česká inovace, která se snaží o vytváření podhoubí pro inovace. "Je jasné, že inovace jde vždy proti systému, kdy se z deseti inovací podaří jedna, a to státní úředníci tuší, vědí, že mohou být neúspěšní. A bojí se udělat chybu," říká Kašparovský.

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Není možné, aby firma něco vymyslela na míru a státní správa si to od ní koupila jako běžný zákazník. Státní správa musí vypsat veřejnou soutěž a firma si musí zakázku opět vysoutěžit. A pokud se firma podílí na přípravě zadávací dokumentace, vyjasňování potřeb klienta, je v ohrožení, že může být taková spolupráce se státní správou vnímána tak, že je firma v soutěži zvýhodňována a je podezřívána z korupce. Situaci komplikuje to, že u centrálních řešení IT zakázek pro stát se soutěží o spoustu peněz. Jde o boj o zakázky a pochopitelný lobbing.

Jednání neusnadňuje nedůvěra na obou stranách. Proto je třeba "síťování" a vnášení nejlepších praktik z obou světů do řešení inovačních projektů. Zde se Česko může inspirovat z dobrých příkladů ze zahraničí, z Velké Británie, Dánska, Estonska... Karel Půbal, ředitel poradenských služeb PwC ČR pro veřejný sektor, konstatuje, že inovace jsou vždy o lidech. "Zákon nebrání inovacím, i když si to řada úředníků myslí. Dokonce inovace zpravidla nevyžadují ani speciální změny zákonů." Ke změnám v Česku by tak mohlo přispět to, že i ve státní správě začíná generační výměna lidí. Už se i stává, že ti, kteří uspěli v soukromé sféře, jdou do veřejné správy, aby tam vnášeli nové přístupy. Přesunuje se tam i hodně lidí z neziskového sektoru, protože potřebují více jistoty než v dlouhodobě podfinancovaném neziskovém sektoru.

Roman Cabálek, bývalý šéf Microsoftu, je nyní v těsnějším kontaktu se starosty a dalšími zástupci měst, protože jim představuje výhody cloudových řešení. S kolegy z jeho malé konzultační firmy objeli už kolem 100 měst. Uvádí, že "úředníci se zejména po komunálních volbách často střídají, a tak ti noví sbírají zkušenosti. Najdou se i případy, kdy raději přijdou o třetinu svého rozpočtu a hledají vlastní cestu, aby nebyli v podezření, že něco originálního okopírovali jinde. Stále častěji ale slyším nejen otázku: Už to někdo má?, ale také: Kolik jim to ušetřilo? V okamžiku, kdy máte fungující příklad a ještě jim přivedete za ruku tajemníka odjinud, který novou technologii někde v úřadu používá, pak se věci začnou řešit mnohem rychleji."

Projekty jsou limitovány tím, jak fungují volební cykly. "Strach politiků - nováčků z toho, udělat procesní chybu, má pochopitelně mnohdy dopad na rychlost implementace inovativních projektů. Vidíme, že starostové ve městech a krajích mají dobrou vůli i kuráž inovovat, ale mají také strach udělat z neznalosti zejména procesní chybu, kterou pak jejich političtí odpůrci využijí proti nim," dodává Cabálek.

"TATÍNEK" PROJEKTU

Jan Přerovský popisuje atmosféru ve státní správě. Když úředník něco chce, tak pracuje s určitým aparátem. "Někdo mu musí schválit smlouvu a rozpočet. Radím, že je potřeba najít ,tatínka' projektu, který má dostatečný vliv a vysoké postavení a může říct - tento výsledek potřebuji, protože je to nejen v zájmu úřadu, ale i například ve volebním programu či v koaličním prohlášení. Inovativní projekt je potřeba prolinkovat s politickým cílem," říká pragmaticky Přerovský. Uvědomuje si, že politik "sbírá" body do příštích voleb. "Vždy je ale při prosazování inovace úspěšnější, pokud ji dokáže podložit analýzami a dobrými zkušenostmi odjinud," podtrhuje Přerovský.

Příležitosti pro rychlejší změny vidí Zdeněk Jiříček, ředitel pro technologické standardy v oblasti cloudu z Microsoftu, hlavně na úrovni měst a obcí. "Mají volnější ruce. Centrální eGovernment se řídí parlamentními zákony a vyhláškami, ale města a obce si mohou odhlasovat to, co je jejich prioritou."

INOVACE A VEŘEJNÁ SPRÁVA

Technologie během posledních let zásadně mění obchodní modely firem. Velký potenciál se nabízí i ve veřejné správě. Zdeněk Jiříček upozorňuje na nové vztahy firem a zákazníků, čemuž se v odborném jazyce říká "customers connections". V případě státní správy jde o spojení s občany. "Inovativní koncepty zavádějí různé formy crowdsourcingu - nechávají si na svoje produkty dávat přímou zpětnou vazbu od zákazníků a využívají k tomu Facebook a sociální sítě," vysvětluje Jiříček. Toto už naplno běží tři čtyři roky. Firmy tak budují svou značku. K tomu navíc přibyl cloud k využití v komerční sféře, který se stal zdrojem inovace zejména pro malé a střední firmy. "A cloudové řešení je dobrou ,střechou' pro úsporu nákladů i ve státní správě," dodává Jiříček.

Pro laika (i úředníka) je představa konkrétnější, pokud do češtiny přeložíme některé výrazy IT odborníků. Třeba pojem pro novou úroveň vztahů mezi partnery - multitenantní řešení. Do češtiny se anglický výraz "multitenancy" překládá jako "více nájmů". Jde o schopnost sdílet stejnou aplikaci a výpočetní zdroje s více zákazníky. Zdeněk Jiříček vysvětluje, že "existuje jedna služba v cloudu a další entity se k ní pouze přidávají. A službu dostávají k dispozici třeba během hodiny, v čemž je inovace."

Jenže lidé ve státní správě přesně netuší, co si s takovými inovacemi počít. I dobré inovace typu Lepší místo, se kterou přišel Petr Steklý, ředitel neziskovky Prostor v Kolíně, mohou úředníky "ohrožovat". Tato inovace propojuje občany s radnicí, kdy každý může vyfotit nějakou situaci ke zlepšení ve městě a poslat ji radnici. Úředníci se mohou obávat, že nebudou mít kapacity na řešení požadavků. Ovšem dobří správci veřejného prostoru se musí naučit tyto projekty zaintegrovat do komunikace s občany, což se v Kolíně a některých částech Prahy už daří.

MAJÁKOVÉ PROJEKTY

Řada IT firem se v poslední době snaží získat města jako zákazníky. Microsoft je ve spolupráci se státní správou velmi aktivní. Jejich vstupy jsou součástí programu CityNext, který spustil v Houstonu a rozšiřuje jej i do střední a východní Evropy. Jeho přínosem je práce s daty, jichž státy a města generují obrovská množství a mohou třeba předvídat dopravní zácpy, kriminalitu či pomoci při rozhodování o výstavbě... Microsoft chce být platformou, na jejíchž technologiích poběží část otevřených dat státu. Nástroje k tomu má (Katalog otevřených dat na platformě Azure, SQL Server a BI nástroje). V Česku Microsoft rozjíždí iniciativu, která má pomoci státním institucím roztřídit data a na jejich základě postavit nové služby pro občany. Microsoft spolupracuje s Prahou i s kraji.

Podobný program má IBM, které svá "chytřejší města" propaguje také. Zatímco Microsoft se chlubí třeba Barcelonou, IBM má Madrid. Města a obce ale nemusí být příležitostí jen pro velké hráče, ale i pro neziskovky. Inspirativní příklady uvádí David Brada, vlastník firmy CreamPrague, která spojuje kreativitu s komunikací. Zajímají se o netradiční instalace ve veřejném sektoru. "Lidé z neziskovek mají spoustu nápadů a nečekají za to miliony," říká Brada. Jako příklad uvádí projekt Bezobrubník.cz, kdy lidé z neziskovky vymysleli mobilní nájezd na chodníky pro vozíčkáře. Vyrábí se z dřevotřískové desky. Pokud by se nájezd stavěl obvyklým způsobem, šlo by o investici v řádu 250 až 300 tisíc korun, neziskovka totéž nabízí za 20 tisíc korun.

MĚSTA SI KONKURUJÍ

Zdeněk Jiříček upozorňuje na zajímavou okolnost. "Města si konkurují a je to vidět v souvislosti s bojem o talenty. Mladí lidé se rozhodují, kde budou bydlet. Část mladé generace, která nemá jasno, zvažuje, jak je dané město inovativní. Přemýšlí o zaměstnatelnosti a atmosféře města," říká Jiříček. Jako příklad v Čechách uvádí Dolní Břežany, kde se tamnímu volebnímu uskupení podařilo vyhrát čtyřikrát za sebou volby se 70 %. Atraktivní místa dokážou přilákat talenty. "Dnes je spousta metod, jak téměř zadarmo vybudovat systém zpětné vazby od občanů. Můžete si ověřovat politické priority a programy. Odpovědní politici se ptají: Chcete opravit díry v silnici, nebo chcete investovat do nové mateřské školy, protože máme omezený rozpočet?" radí Jiříček.

Přelomové mohou být i "drobnosti". I velké firmy, třeba 3M, nepostupují jen "skokově". Naučily zaměstnance přicházet s malými zlepšováky. Co se státní správy týče, pracuje 3M na testování elektronických náramků pro dohled nad vězni při domácím vězení. Elektronický monitoring sníží vytíženost věznic. Společnost 3M umožňuje díky své technologii sledování vězňů ve více než 40 zemích světa.

CLOUD A SLUŽBY STÁTU

Dobrým příkladem je ve využívání cloudových řešení ve státní správě Velká Británie. "David Cameron prohlásil na začátku svého volebního období, že všechny cloudové služby, ať státní nebo jiné, budou na jednom tržišti," říká Zdeněk Jiříček. I v Česku se objevují odborníci, třeba profesor Jiří Voříšek na VŠE, kteří studují to, jak je to aplikovatelné v tuzemsku.

Zájemci by si vybírali řešení z předvybrané nabídky. Výrobci by museli respektovat pravidla bezpečnosti a interoperatibility. (Interoperabilita je schopnost různých systémů vzájemně spolupracovat, poskytovat si služby, dosáhnout vzájemné součinnosti, pozn. red.) Termín se používá nejen pro spolupráci na technické úrovni, ale i pro sociální, politickou spolupráci a spolupráci služeb (spolupráce státní správy a samosprávy, kooperace mezi podniky). To funguje dobře například v Dánsku. Podle odborníků jde o způsob pro města a obce, jak jednoduše a bezpečně nakoupit inovaci.

CLOUDY A STÁTNÍ SPRÁVA

Každé město a obec v Česku má určitou agendu, kterou si spravují samy. Experti poukazují na to, že řada věcí má ale centrální řešení, které by jim ušetřilo čas a peníze. "O tom ve veřejné správě začínají přemýšlet - jde například o modelování agend, kdy se ministerstvo vnitra snaží poměřovat městské úřady a jejich náklady na jednotku výkonu. Díky existenci cloudových služeb tyto benchmarkové služby mohou být k dispozici okamžitě," uvádí příklad Jiříček. Nabízí se ale otázka, co se stane s přebytečnými úředníky? Podle odborníků se více zapojí do rozhodovacích procesů a vylaďování legislativy. Prostor se nabízí i ve službách a logistice.

INTERNET VĚCÍ A STÁT

Další perspektivní oblastí rozvoje je internet věcí. Je to oblast, kde je soukromý sektor blízký veřejné správě. Spolupráce se nabízí například ve zdravotnictví nebo při optimalizaci dopravy. "V Evropské unii běží řada ,pilotů' pro inteligentní dopravní systémy," vysvětluje Zdeněk Jiříček. Příkladem je hromadná doprava v Londýně, která nasadila chytrou aplikaci, kdy cestující zjistí, kde je reálně spoj, který potřebuje ke své přepravě. Tato aplikace vizualizuje pohyb dopravního prostředku nikoliv podle jízdního řádu, ale podle jeho reality. Aplikace umí zájemci rovnou navrhnout ideální trasu. Taková služba je možná díky rozvoji takzvaného "internetu věcí".

PERSONALIZOVANÉ SLUŽBY

Občané budou vyřizovat své záležitosti stále častěji prostřednictvím moderních technologií. Personalizované služby znamenají, že občan ukončí elektronické podání svého dokumentu a s veřejnou správou komunikuje výhradně dálkově. Jeho identita bude ověřena elektronicky bez nutnosti chodit na úřad. Polovičatá praxe, kdy máme datové schránky, ale řada formulářů je vyžadována na papíře, zmizí. Nyní pro žádost o nový doklad či změnu trvalého bydliště stále potřebujeme papírový formulář, který si můžeme maximálně stáhnout z internetu. Na státních úřadech musíme stále fyzicky podepisovat žádosti, které za naší přítomnosti ověří úředník. "Personalizované služby mají potenciál v tom, že skutečně ověří identitu člověka elektronicky a umožní mu dokončit celou transakci elektronicky. Jde o takzvané úplné elektronické podání," shrnuje Jiříček. Jde o způsob komunikace, který běží například úspěšně v Estonsku, které je v oblasti personalizovaných služeb nejdále. Vystavěli na tom dokonce jako malý stát svou image v rámci celé Evropské unie.

 

David Cameron prohlásil na začátku svého volebního období, že všechny cloudové služby, ať státní nebo jiné, budou na jednom tržišti.

Personalizované služby mají potenciál v tom, že skutečně ověří identitu člověka elektronicky a umožní mu dokončit celou transakci elektronicky. Jde o takzvané úplné elektronické podání.


Související