Průmyslová revoluce?
Průmyslová revoluce?
autor: Filip Černý (ilustrace)

Naštěstí se svět, ekonomika a podniky vyvíjejí nezávisle na sloganech, veletrzích a konferencích a revolučních projevech univerzitních profesorů. Nepopírám, že prožíváme průlomové období v lidských dějinách, které např. prof. Milan Zelený označuje za metamorfózu. Je lepší snažit se tyto změny pochopit, přizpůsobit se jim a využít je než se snažit vymýšlet revoluční hesla a manipulovat davy.

Internet je úžasný, ale největší a nejsložitější síť na světě nosíme ve své hlavě. Digitalizace, umělá inteligence, automatizace a robotizace je však pouze jeden trend z mnoha a označovat jej za čtvrtou průmyslovou revoluci považuji za předčasné a přehnané. Obrovské změny kolem nás nemají pouze technologický a ekonomický fundament, ale i sociální, ekologický, duchovní a morální.

Nové objevy a inovace potřebují vhodné prostředí pro své komerční rozšíření a zdá se, že dnes nastává čas sklizně v oblasti informačních a automatizačních technologií. Charles Babbage vymyslel první počítač v roce 1837, ale lidstvo muselo čekat sto let, než funkce složitých a pomalých mechanických částí přebraly elektronické součástky. 3D tisk pod názvem stereolitografie (SLA) byl patentován v roce 1984 a dnes zaznamenáváme průlom v jeho průmyslových aplikacích.

PRŮLOMOVÉ TECHNOLOGIE

V osmdesátých letech našli kolegové v jednom z Fraunhoferových ústavů formát komprimace zvuku MP3. Zásluhou této technologie klesl mezi lety 2004 a 2008 prodej CD s hudbou z 800 milionů kusů na 400 milionů a tržby z prodeje hudby z 12,3 miliardy USD na 7,4 miliardy. Dnes si však lidé užívají hudbu z internetu více než kdy předtím a rostou služby typu YouTube, Pandora nebo Spotify.

To, o čem mluvím, jsou tzv. průlomové technologie (Clayton Christensen je nazývá Disruptive Technologies), které vytvářejí nové hodnoty pro zákazníky a nové byznysy a rychle pohřbívají stará podnikatelská odvětví, firmy a pracovní místa.

Počítače se umí učit, rozpoznávají lidské tváře, emoce, mimiku a psychické rozpoložení, stále lépe překládají mezi různými jazyky. V posledních letech se hovoří o inteligentních městech, domech, strojích a automobilech bez řidiče.

Stále více se ve spojení s počítači a stroji používá slovo, které bylo vždy spojováno se schopnostmi lidí - inteligence. Počítače se umí učit, rozpoznávají lidské tváře, emoce, mimiku a psychické rozpoložení, stále lépe překládají mezi různými jazyky. V posledních letech se hovoří o inteligentních městech, domech nebo strojích.

ROBOTI A LIDÉ

Roboty a automaty nahrazují lidi. Jsou rychlejší, spolehlivější a mají dlouhou pracovní dobu. Měly lidem pomáhat v práci a nakonec je o práci připravují. Právo na práci mají stále více stroje jako lidé a zdá se, že podíl automatů a robotů na tvorbě HDP se bude zvyšovat. Podobné věci nás čekají v obchodech, bankách a v jiných druzích služeb - lidi o práci připraví samoobslužné kiosky, pokladny a internetová samoobsluha.

Přístroje se stále více neobsluhují složitými příkazy klávesnice, ale řečí, gestikulací a mimikou. Stroj musí obsluhovat člověka, ne naopak. Ovládání hlasem dnes není žádným velkým problémem, roboty dnes přes kameru rozpoznají i náladu člověka a umí na ni reagovat. Stejně jsou schopny rozpoznat směr pohledu člověka, analyzovat jeho gesta a mimiku. Takto vzniknou přístroje, které budou fungovat podobně jako osobní asistenti.

Profesor Michio Kaku popisuje pokusy z Mayo Clinic, kde jsou pacientům s pomocí snímačů ECOG (elektrokortikogram) snímané signály z mozku, s jejichž pomocí dokážou napsat písmena, na která myslí. Dále chtějí vědci pracovat na tom, aby lidé dokázali "myslí" psát slova a zobrazovat obrazce. S pomocí speciálních čipů braingate dokážou dnes vědci propojit mozek člověka s roboty a přenášet mozkové signály na ovládání robotických končetin nebo kurzoru na počítači. Vzniká telekineze - pohybování věcmi lidskou myslí, která může například nehybným pacientům výrazně usnadnit život.

NOVÉ MATERIÁLY

Z karbonových vláken se dnes nedělají jen výrobky v kosmickém výzkumu, ale i karoserie automobilů, elektromobilů a rámy jízdních kol.

Vzniká obor claytronika (claytronics), která se orientuje na vývoj tzv. claytronických atomů (catomů). Jde o počítačové systémy nebo roboty s nanorozměry, ze kterých se budou dát vyrábět 3D objekty na tzv. molekulárních assemblerech podobně jako dnes tisknou 3D tiskárny například z hliníkového prášku. Tyto materiály se budou umět interaktivně měnit a budou mít jakousi formu "inteligence", podobně jako chobotnice z druhého poschodí ve známém českém seriálu.

NADBYTEČNÉ MEZIČLÁNKY, EKONOMIKA "BEZ"

Ideální výrobek by byl tedy takový, který fyzicky neexistuje, ale plní svou funkci pro zákazníka. Myslíte si, že sním nebo jsem se zbláznil? Už dávno nepotřebujeme nosit svazky klíčů, ale zamykáme a otevíráme například otiskem prstu nebo jiným identifikačním prvkem. Na ovládání přístrojů nepotřebujeme dálkové ovladače a klávesnice - stačí gesto nebo hlas.

Umíme přenášet informace a energii bez drátů a kabelů, máme domy, které jsou autonomní a fungují bez přípojek na elektřinu, vodu nebo plyn. Máme auta bez řidičů, zákazníků, kteří namísto kamenných obchodů nakupují z plakátů na stěně přes QR kódy. Vznikají hnutí lidí, kteří se dožadují výrobků bez obalů, máme samočisticí materiály, internetové cloudy, samoobslužné systémy v bance, na letišti nebo při stahování hudby, filmů nebo objednávání taxislužby. Starý systém se brání, protože vypadávající mezičlánky a samoobslužné systémy připravují lidi o práci. Vždycky to tak bylo a nové, produktivnější systémy zvítězily.

LOKÁLNOST A AUTONOMNOST

Globalizace přinesla určité potlačení rozmanitosti a heterogenity. Učí se stejné teorie, ze stejných zdrojů, všude se pracuje s "nejlepšími světovými praktikami a standardy", na polích máme monokultury v podobě řepky apod. Tímto vzniká nebezpečná situace, že nebudeme umět vyřešit nové a neočekávané situace, protože monokultura v myšlení a jednání snižuje naši schopnost reagovat na něco neznámého a nového - od statisíců uprchlíků přes nečekané formy teroristických útoků až po zneužití nových technologií.

Globální systém je citlivý na přenos virů (mezi živými organismy i počítači), v globálních obchodních sítích se těžko sleduje původ a kvalita výrobku (formálně globální certifikáty tento problém neřeší), je možné kontaminovat potraviny, vodu nebo lidi s mnohem horšími následky než v lokálních a autonomních systémech.

Lokální a autonomní svět přinese i nové formy práce, vztahů a svobody. V lokální komunitě mohou být rodiny znovu spolu, mnozí budou pracovat doma, lidé mohou přímo rozmlouvat, učit se a pomáhat si. Lokální systémy jsou méně zranitelné, je tam lepší kontrola kvality produktů a služeb, peníze (lokální měny) se používají v dané lokalitě, čímž si lidé sami vytvářejí práci a eliminují zbytečnou přepravu a ničení přírody. V lokálních systémech si umíme znovu obnovit to, co nám dnes tak chybí - začít vyrábět výrobky, které více vydrží, nevyhazovat je, když se porouchají, a opravovat je.

INDIVIDUALIZACE A SAMOOBSLUHA

Zákazníci si dnes vymýšlejí, chtějí se odlišit, každý chce něco jiného a výjimečného, už to neplatí jen pro ženské šaty v plesové sezoně. Individualizace znamená, že nechci jíst nebo používat věci, na které mám alergii, chci podle vlastních představ navrhnout a zařídit dům, nechci nosit boty nebo oblečení, které nejsou přizpůsobeny mým tělesným rozměrům, chci se vozit na kole, jehož geometrie odpovídá mým tělesným dispozicím. Chci mít vlastní vůni a voňavku, léky bez vedlejších účinků, snídani v hotelu podle toho, na co mám právě chuť, a nikoliv z jídelního lístku.

Lidé v marketingu a v obchodě jsou zoufalí. Vyhodnocují své dotazníky a průzkumy a výsledky nefungují. Není důležité, co nám zákazník řekne nebo napíše, důležité je, co udělá. Jaký je nejlepší systém obsluhování zákazníka, když přesně nevíme, co chce, a jeho požadavky se často mění? No přece samoobsluha. Nabídněme zákazníkům nástroje na to, aby si sami mohli vytvářet své produkty a služby tak, jak si nakládají na talíř jídlo u švédských stolů v hotelu. Vytvořme pro ně designérské a konfigurační programy, ať si sami definují, co chtějí.

SPOLEČNOST SDÍLENÍ

Jsme obklopeni spoustou věcí, které využíváme jen občas. Musíme je skladovat, udržovat, někdy za ně platit pojistky a jiné poplatky. Když chci mít elektřinu, nemusím si koupit elektrárnu a stejně, pro to, abych měl potřebné informace, nemusím vlastnit informační systém. Již dnes sdílejí miliardy lidí prostory na ukládání svých fotografií, videa a dalších informací na internet. Sdílejí se elektromobily, stroje, roboty i 3D tiskárny.

Několik firem dnes není ochotných investovat do strojů a technologií na dlouhé období. Jednak si uvědomují nestabilitu na trhu a zároveň vědí, že se nové technologie zdokonalují a snižují své ceny. Vznikají proto nové podnikatelské modely, ve kterých si firma nekupuje výrobní zařízení, ale platí za jeho využívání.

FUNGOVÁNÍ V KRUHU

Vytvořili jsme zvláštní technokratický svět. Popisujeme ho šipkami, které vstupují a vystupují z obdélníků a mluvíme o procesech. Takto však nefunguje ani svět kolem nás, ani podniky. V přírodě nejsou vstupy a výstupy, suroviny a odpad. Vše funguje v koloběhu. Ani žádný podnik nefunguje tak, že na vstupu něco změníme a na výstupu dosáhneme očekávané hodnoty. Takto fungují pouze neživé, strojní systémy, ozubená kola a převody. Podnik je živý organismus, který se adaptuje a mění. I ekonomika je živý systém a nefungují v ní pobídky a nakopávání technokratických ekonomů. Vše funguje v kruhu - vznikají nové firmy a vytvářejí hodnoty pro zákazníky, firmy rostou, propojují se a zvyšují svou sílu, postupně stárnou, byrokratizují své struktury, ztrácejí svou kreativitu a inovační schopnost, zanikají a uvolňují místo lepším.

I podnik funguje v kruhu a hledá rovnováhu, vyvažuje abnormality, citlivě reaguje na své prostředí. Není to mechanismus, ve kterém mechanici stlačují tlačítka a pohánějí ozubená kola k vyšším výkonům. Vše začíná a končí u zákazníka. On financuje naši firmu. Peníze od zákazníků nebo investorů vložíme do inovací. Inovace musí být propojeny na zákazníky a vývoj na trhu. V levé části obrázku máme potenciály - zdroje, lidi, dodavatele apod. A toto všechno by mělo fungovat jako živý systém, aniž by ho někdo neustále "nakopával", když něco nefunguje.

NOVÉ HODNOTY A PREFERENCE LIDÍ

Přicházejí generace Y a Z. Nechtějí být pouze poslušné zdroje v kravatách a v korporátních hierarchiích, hledají v životě a v práci svobodu a smysl. Někteří tvrdí, že pro šťastný život nepotřebují tolik peněz jako jejich rodiče a úspěch neměří kariérou, výší platu, diplomy, certifikáty a funkcemi. Jinak přistupují k řešení problémů, jinak komunikují a jinak pracují. Jsou kreativní, nechtějí prožít celý pracovní život v jedné firmě a budově.

Mladí lidé přestávají věřit tzv. "autoritám" ve vysokých funkcích v politice, ve velkých korporacích i ve sportovních asociacích. Mnohé skandály a morální selhání jim dávají za pravdu - např. Enron, VW a FIFA. Výsledkem je, že si začínají organizovat věci sami, vytvářejí komunity a stávají se podnikateli a opraváři světa.

ZÁVĚR

Naznačené změny jsou jen útržkem obrovského pohybu kolem nás. Mnohá stará "paradigmata" nikam nevedou, čekání, jak to dopadne, je bláznovstvím. Co to všechno znamená? Že svět bude jiný a naše děti budou nad námi za pár desetiletí jen kroutit hlavami. Zdá se mi, že mnohé naše podniky si tyto změny ještě nevšimly, někteří je vnímají pouze v číslicově - technologické rovině. Namísto nadávání na školství a "mládež, která nechce pracovat", je třeba raději pochopit, co se děje, a proaktivně jednat. Vyjít z kanceláří a zasedaček, začít se propojovat, učit se a objevovat nový svět podnikání.

Více informací:
1. www.kosturiak.com
2. www.ipaslovakia.sk

 

Ján Košturiak,
IPA Slovakia


Autoři: Ján Košturiak