Prioritou je pro hasiče vždy a při všech zásazích ochrana zdraví a života obyvatel. Významnou roli hrají hasiči také při mimořádných událostech a krizových situacích na celém území České republiky, ale také například v podnicích. "Pokud dojde k nějaké události, ať už v obci, nebo v podniku, vždy je na místě velitel zásahu. Princip je obvykle takový, že to bývá příslušník HZS, ale mohou to být i zástupci jiných základních složek," říká Daniel Miklós.

Záleží to na převládajících činnostech na místě zásahu. Pro konkrétní mimořádné události jsou zpracované tzv. typové činnosti, které popisují specifické zásahy a s tím spojené pravomoci jednotlivých složek IZS. "Například když spadne letadlo a na místě je mnoho mrtvých a zraněných, tak zásah koordinuje Zdravotnická záchranná služba, ale třeba zásah kvůli nebezpečným výbušninám nebo při technoparty zase řídí policie," vysvětluje D. Miklós.

Při haváriích, které vzniknou v podnicích, a ohrožují tak nejen zaměstnance podniku, ale i obyvatele v okolí firmy, bývají u zásahů první právě hasiči. Ti také obvykle přebírají komunikaci s podnikem, obcemi, případně krajskými nebo centrálními orgány. "Máme ze zákona povinnost poskytnout informace obyvatelstvu, starostům a samosprávě obcí o možném nebezpečí a prováděných opatřeních při vzniklé události," uvádí Miklós. K tomu, aby mimořádných událostí a krizových situací v podnicích bylo co nejméně, slouží systém prevence, požární ochrany a BOZP, ale také speciální plány, jejichž zpracování a aktualizaci ukládá podnikům zákon. Při případném zásahu jsou tyto plány důležitým nástrojem pro záchranné složky, který poskytuje základní informace o tom, jak se rychle dostat na místo zásahu a mít připravenou strategii postupu i komunikace v místě zásahu. "Víme, kam jet, kde parkovat, jak velký je objekt, jaké jsou přístupové cesty, o jaké technologie při havárii se jedná, jak komunikovat s vedením podniku, jak koordinovat postup s ostatními záchrannými složkami, jaké síly a techniku nasadit. Máme hned představu, jak moc je ohroženo okolí podniku, jak komunikovat s místní samosprávou, s obyvatelstvem, případně jak zajistit evakuaci lidí," říká Miklós.

ŠIROKÉ SPEKTRUM POVINNOSTÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU

Podniky jsou z hlediska množství nebezpečné látky, která se v nich nachází, rozděleny na několik skupin a podle toho se také vytvářejí speciální plány. Například podle zákona o prevenci závažných havárií jsou do tzv. béčkové skupiny zařazeny velké podniky, u nichž by při mimořádné události mohlo dojít k vysokému stupni ohrožení rozsáhlého území. "Takovou situaci jsme řešili třeba při úniku nebezpečných látek ve Spolaně Neratovice nebo při požáru v Chemopetrolu," vybavuje si nedávné události Miklós. A opět vyzdvihuje nezastupitelnost prevence a přípravy na případné mimořádné události jako základ k úspěšnému zásahu záchranných složek.

HZS pokrývá velice široký okruh událostí, například požáry v tomto spektru tvoří jen asi 16 % z událostí, kde hasiči zasahují. "V HZS máme sekci integrovaného záchranného systému a operačního řízení, která se zaměřuje na samotný výkon, a sekci prevence a civilní nouzové připravenosti, která má na starosti požární ochranu, prevenci, státní požární dozor, krizové plány, havarijní plány, komunikaci na centrální a krajské úrovni, přípravu samotného obyvatelstva, organizaci krizových štábů," vypočítává širokou škálu aktivit a povinností HZS D. Miklós.

Složky IZS pravidelně nacvičují zásahy nejrůznějších typů mimořádných událostí a krizových situací (například připomeňme cvičení Zóna). Dále se konají i mezinárodní cvičení složek integrovaného záchranného systému v rámci EU. Také s podniky hasiči při přípravě na mimořádné události a krizové situace čím dál častěji spolupracují. "Například probíhají taková cvičení kolem jaderných elektráren ve spolupráci se společností ČEZ, která také finančně přispívá na osvětu a prevenci. Podobnou spolupráci rozvíjíme i s dalšími podniky a významnými společnostmi (např. ČEPS a.s.). Snažíme se nic nepodcenit a v době, kdy se nic neděje, cvičit. Doslova a do písmene pro nás platí úsloví: Těžko na cvičišti, lehko na bojišti," usmívá se Miklós.

Firmy, které spadají do skupiny B, mohou mít své vlastní hasičské jednotky, které vzniklou havárii nejprve řeší samy. "Pokud je událost taková, že si dokážou poradit samy, tak nás jen informují, jak to probíhá, a HZS celou událost monitoruje. Pokud ovšem je událost tak velká, že si samy neporadí, volají složky IZS," shrnuje Miklós. Volat lze na čtyři telefonní linky - 150, 155, 158 a evropskou linku 112. "Máme plně automatizovaná operační střediska základních složek IZS, a je tedy úplně jedno, které číslo voláte. Vždy se dovoláte na správné místo, protože v případě přetížení se přelévají hovory na další střediska a vaši informaci sdílejí dalším složkám IZS," říká Miklós. "Všechny hovory se zapisují do počítače, takže kdykoliv lze zjistit, jak daná událost probíhala."

BUĎ SELŽE TECHNOLOGIE, NEBO ČLOVĚK

Firmy zařazené ve skupině B se při dodržování bezpečnosti řídí podle zákona o prevenci závažných haváriích velmi striktními pravidly. Jsou kontrolovány z hlediska bezpečnosti i požární ochrany a dodržování všech příslušných pravidel každý rok. Pokud se něco stane, musí podnik každou událost hlásit a poskytovat potřebné informace odpovědným složkám, které pak také dále reportují směrem k EU. Toto mezinárodní sdílení přispívá k neustálému upřesňování pravidel a směrnic bezpečnostní politiky a ke zpřísňování principů prevence, aby se dalším podobným případům zabránilo.

A jaké bývají nejčastější příčiny, kvůli nimž v podnicích dochází k nebezpečným situacím?

"Nejvíc jsou na vině technologické problémy a lidský faktor. Buď selže technologie, nebo selže člověk. Množství havárií, k nimž u nás dochází, přitom představuje v poměru k počtu podniků, které v republice působí, jednotky procent," komentuje situaci u nás Miklós. "Pravidla jsou přísná a firmy věnují údržbě technologií a prevenci čím dál větší pozornost. Zpravidla technologie neselže jako celek, ale selže jen její určitá část. A tu lze od ostatních zařízení izolovat, uzavřít, technickým zabezpečením. Firmy se snaží mít několik pojistek pro takové případy.

Ale i když si myslíte, že technologii máte skvěle ošetřenu a z bezpečnostního hlediska pod kontrolou, může dojít k nepředvídatelným situacím. Vzpomínám na tragickou havárii v Toulouse před asi deseti lety, kdy došlo k mimořádné události v továrně na dusíkatá hnojiva, která se mohou za určitých specifických podmínek chovat jako výbušnina. I to je zkušenost, která se vepsala do pravidel pro prevenci havarijních situací v celoevropském měřítku," uvádí Miklós.

POZOR NA "PODLIMITKY"

Součástí prevence mimořádných událostí je i činnost týmu specialistů na generálním ředitelství HZS, kteří neustále analyzují možná rizika v celé republice a monitorují, co se v územích, kde by mohlo k případným krizím a haváriím docházet, děje. Pokud někde už taková událost probíhá, také ji sledují a monitorují. "Máme operační středisko v každém kraji a generální ředitelství HZS má své vlastní. Takže když to přeženu, víme o každém našem autě," říká Miklós.

Nižší kategorií firem, které mají ze zákona určená pravidla, jak zajistit bezpečnost a spolupracovat s hasiči, jsou podniky skupiny A, mezi něž u nás spadá například více než stovka chemiček. U těch probíhá kontrola zajištění bezpečnosti jednou za tři roky.

Při tvorbě plánů pro konkrétní území však HZS nepouští ze zorného úhlu ani podniky, které zdánlivě nemusí území nebo obyvatelstvo ohrozit. Říká se jim v hasičském slangu "podlimitky" a HZS na ně upozorňuje ve svých plánech orgány státní správy, protože za určitých okolností mohou ohrozit zdraví a životy lidí. "Jde například o zimní stadiony, bazény, chladírny, mrazírny, kde se používají látky, které když uniknou, mohou být nebezpečné," uvádí Miklós.

KRIZOVÉ PLÁNY PRO PREVENCI I ÚSPĚŠNÝ ZÁSAH

HZS má pro celou republiku vypracované krizové plány, které zachycují pro každé konkrétní území na úrovni kraje a obce s rozšířenou působností, jaká možná rizika se tam nacházejí, včetně zdrojů rizik a možného ohrožení obyvatelstva. O těchto rizicích jsou informovány tamější samosprávy a podniky, aby v případě, kdy by k potenciální události opravdu došlo, každý věděl, co má dělat. To je i další role HZS - role konzultační a poradenská vůči orgánům státní správy, samosprávy v místě, regionu i vůči podnikům. "Neoddělitelnou povinností HZS podle zákona je, že musí informovat všechny obce o možném ohrožení v jejich teritoriu a mít zpracovány příslušné plány. I když se nic neděje, jsme připraveni na to, co by se mohlo stát. Vyplatí se samozřejmě, když všechny podniky mají takovou dokumentaci zpracovanou, protože pak zásah proběhne rychle, bez problémů a nikdo není nijak ohrožen," říká Miklós. Také pokud se na HZS obrátí soukromá osoba nebo právnická osoba s dotazem, jaká možná rizika na daném území hrozí, je povinností HZS dát vyčerpávající informace.

KDY DOJDE K ÚSTŘEDNÍ KOORDINACI

Pokud nastane událost, která je tak velkého rozsahu, kdy již není v silách kraje tuto situaci koordinovat, hejtman požádá ministerstvo vnitra o tzv. ústřední koordinaci. "Ta zrovna běží ve Vrběticích. To je historicky nejdéle trvající zásah, který kdy na našem území probíhal," dodává Miklós. Jak ve Vrběticích, tak i v případě jiných rozsáhlých zásahů, to vždy znamená, že ministerstvo vnitra, nasazuje své ústřední síly na pomoc - například záchranný útvar Hlučín, který má celorepublikovou působnost. Dále je v případě tak rozsáhlé události koordinátor povinen komunikovat směrem k příslušným místním a krajským úřadům, případně i k armádě a policii.

O vyslání speciálních sil po celém území daného regionu může rozhodnout tzv. řídící důstojník. Úkolem řídících důstojníků je ale také například monitoring události přímo na místě - například nedávno u požáru Národního muzea. V případě, že výše škody přesáhne 100 milionů korun, informuje generálního ředitele HZS a ten případně následně ministra vnitra. Podobně jsme postupovali třeba v případě rozsáhlého požáru před několika lety na pražském Výstavišti," vysvětluje Miklós.

NOVÉ BEZPEČNOSTNÍ VÝZVY A HROZBY

Krizové plány jsou živoucí organismy, které jsou stále rozpracovávány o nové bezpečnostní hrozby a výzvy v mezinárodním a globálním měřítku. Těch hrozeb je řada a jejich významnost se v určitých cyklech posuzuje a vyhodnocuje s ohledem na aktuální vývoj v oblasti bezpečnosti. Například problematika migrace je v systému krizového řízení v ČR už od roku 2002 a stále se aktualizuje podle toho, jak se tato problematika vyvíjí. "V roce 2002 jsme sestavili analýzu 23 typů hrozeb, které mohou vést ke krizové situaci a které je třeba v systému krizového řízení rozpracovat. V současné době tuto analýzu aktualizujeme a její výsledky následně promítneme do příslušných plánů. Mezi ty největší, kromě další vlny migrace, patří sucho nebo problematika kybernetiky, energetické bezpečnosti nebo zásobování ropou a plynem," říká Miklós.

POUČENÍ Z VRBĚTIC

Integrovaný záchranný systém pokrývá všechny úrovně řízení a komunikace o možných rizicích probíhá denně. Osvědčil se už v řadě případů a událostí, při povodních, hromadných autonehodách, autobusových a železničních neštěstích, únicích škodlivin... " Ale i dosud nejdelší zásah - případ Vrbětice - potvrzuje, že legislativně je systém řešení mimořádných událostí a krizových situací prostřednictvím složek IZS dobře nastaven," říká Miklós.

Naše zkušenosti z Vrbětic pomáhají při dalším dotváření našich i evropských bezpečnostních plánů. Události ve Vrběticích jsou podle Miklóse poučením pro celou veřejnou správu, že nesmí pustit ze zřetele, co se na jejím území děje, a musí požadovat od provozovatelů objektů, aby informovali, s čím a jak se v nich nakládá. Toto asi ovlivní změnu některých zákonů, například v detailech týkajících se evidence střeliva, munice, zbraní a způsobu, jak s nimi nakládat.

A velké poučení plyne z Vrbětic pro podniky. Musí si uvědomit, jak strašně důležité je dodržovat veškerou legislativu spojenou s pravidly bezpečnosti a ochrany zdraví a života lidí i životního prostředí. "Pro nás hasiče je to velká zkušenost z vedení a řízení dlouhodobého zásahu, z toho, jak nastavit taktiku, jak komunikovat, jak všechny činnosti koordinovat," potvrzuje Miklós.

 

O uchazeče nouzi nemají

Profesionálních hasičů je v Česku více než deset tisíc. Spolu s dobrovolnými hasiči je to obrovská armáda asi 80 tisíc vycvičených kvalifikovaných ochránců zdraví, života i majetku obyvatelstva. Hasiči se těší na veřejnosti velké důvěře a respektu. Vždy když je někdo v nouzi, je poblíž hasič. Ostatně tradice dobrovolných hasičů a této profese je u nás velice silná. Podle plukovníka Ing. Daniela Miklóse, ředitele odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení ministerstva vnitra - generálního ředitelství HZS ČR, jedna z nejsilnějších v Evropě. Hasiči vždy plnili i významné role v obci, pořádají se akce pro obyvatelstvo, děti, dělají osvětu v prevenci bezpečnosti, stále pořádají kulturní akce. Výhodou je, že znají svou lokalitu, a tak třeba při povodních si vědí rady, jak postupovat a zachraňovat lidi, majetek nebo i zvířata.

O zájemce do řad profesionálních hasičů nemá HZS na rozdíl od jiných záchranných složek nouzi. Bere se to jako povolání, které má úctu veřejnosti a má vznešené poslání - zachraňovat životy, zdraví a majetek. Ovšem zařadit se mezi profesionální příslušníky HZS je náročné. Uchazeči procházejí testy fyzické zdatnosti, psychické odolnosti, zdravotními testy, musí splnit i odbornou kvalifikaci. Pak se tři roky na svou práci v HZS připravují, mají pracovní smlouvu na dobu určitou, procházejí odbornými kurzy, školeními, zdokonalují se v určité odbornosti a zároveň vykonávají služby, účastní se výjezdů, sbírají zkušenosti přímo při zásazích. Musí složit odbornou i služební zkoušku. Pokud uspějí, stávají se příslušníky HZS. Škála specializací a možností uplatnění u HZS je velmi široká. U HZS se například výborně uplatní IT specialisté, analytici, chemici, psychologové, ekonomové, právníci. Pravidelně každoročně musí každý příslušník prokázat svou fyzickou zdatnost, co dva roky se podrobuje zdravotním testům a každých pět let je povinen obnovovat si svou odbornou způsobilost, protože služba je náročná. Pro představu jen vybavení, které má hasič na sobě a v němž během zásahu musí zvládat překážky, může vážit až 15 kg. Mezi hasiči najdete mnoho sportovců, protože tato profese vyžaduje neustálý trénink a práci na fyzické kondici.

Vrbětice - nejdelší zásah IZS v historii Česka

Ve Vrběticích došlo k prvnímu výbuchu v říjnu 2014 a řešení události se stále nachází v režimu záchranných likvidačních prací. Bezprostřední nebezpečí bylo částečně hasiči a armádou sníženo tím, že se vyvezly všechny sklady - souhrnem to bylo asi 550 kamionů. Poslední kamion odjel loni před Štědrým dnem. Vše probíhalo pod koordinací policie, velitelem zásahu je ředitel Krajského ředitelství policie Zlínského kraje. Na místě události byly policie, HZS, zdravotnická záchranná služba, ale také i armáda. Role armády byla jako výpomoc činnosti policie při střežení objektu až do ledna 2016, kdy byl místo bezpečnostní pásky postaven plot a dohled převzaly Vojenské lesy a statky. Uvnitř areálu působila těžká technika záchranného útvaru Hlučín. "V současné době přecházíme k další fázi této události, kdy je třeba zajistit povrchový sběr celé oblasti, protože jsme sice vyvezli sklady, ale to, co po výbuchu dvou skladů leží kolem, se musí posbírat. Musí se prohledat v režimu záchranných prací teritorium dvou epicenter, což je velice nebezpečné. Je to extrémní situace, ta oblast vypadá, jako bychom byli ve válce. Nechceme, aby se něco stalo našim lidem, proto žádáme vládu o pořízení těžké techniky na dálkové ovládání, která by byla při této nebezpečné činnosti využita. Pyrotechnici budou metr po metru teritorium prohlížet. A zároveň hledat i stopy po možné trestné činnosti. Až se ta epicentra vyčistí, bude pokračovat zřejmě až do konce roku povrchový sběr. Pak předáme prostor majiteli, aby provedl hloubkovou sanaci. Celkově od října 2014 do konce roku 2015 stála činnost HZS, armády a policie ve Vrběticích 350 milionů korun," uvedl Daniel Miklós. Průběžně s těmito pracemi probíhaly od října 2014 také činnosti spojené s informováním obyvatelstva o nebezpečné situaci a s aktivitami na ochranu zdraví a života lidí i jejich majetku. "Byli jsme v úzkém kontaktu s místními lidmi, informovali jsme všechny obecní úřady a starosty, před Vánocemi roku 2014 jsme provedli celkem čtyři evakuace obyvatelstva."

Rozsah činností, kterými hasiči pomáhají chránit lidské životy a zdraví, je velmi široký. Speciální týmy pomáhají při vyprošťování lidí při přírodních katastrofách v zahraničí, například při ničivých zemětřeseních.

Na to, aby zásah proběhl vždy co nejrychleji a bez obětí na lidských životech, se hasiči připravují pravidelně na společných cvičeních.

Při zásahu v pražském metru spolupracuje tým HZS s hasiči dopravního podniku.

Také transport lidí ohrožených na životě nebo vyproštění a následnou dopravu obětí velkých železničních neštěstí musí hasiči zvládnout.

Foto: archiv HZS ČR

Související