Emoce
Emoce
autor: Filip Černý - ilustrace

Jednoduše můžeme emoci definovat jako projev vnitřního stavu osoby navenek. Ale to, co můžeme tak snadno vidět, je pouze jakási sociální a momentální emoce a ta zase takovou váhu nemá.

MOMENTÁLNÍ, SOCIÁLNÍ A CHRONICKÁ EMOCE

Podstatná je úroveň chronická, tedy přetrvávající emoce, která se projevuje právě při zvládání problémů a bariér a ta má souvislost s pracovním výkonem logicky mnohem vyšší.

Když tedy na pohovor přichází osoba, která je veselá, usmívá se a vypadá v pohodě, neznamená to ještě, že je její vnitřní emoční úroveň stejně vysoká. Stejně tak dobře může tato osoba s úsměvem na rtu překazit jakýkoli váš pokus přivést ji k produkci a výsledkům. A naopak. To, že se někdo trochu mračí nebo není tak entuziastický, nemusí být zákonitě známka ignorace nebo nízké emoční úrovně.

ZÁKLADNÍ EMOČNÍ ŠKÁLA

Pokud se podíváme na základní emoční škálu, mohli bychom úplně vespod najít emoce, jako je apatie, žal či smutek. Občas se v nich najde každý a je zcela logické, že na danou úroveň spadnete, pokud k tomu máte logický důvod. Nicméně lidé, kteří jsou v této emoci jaksi zaseknutí, operují z této úrovně i v situacích, které neodpovídají dané emoci. Co tedy od takovéto osoby můžete čekat? Podívejme se například na to, jak bude osoba schopna vidět a přijmout řešení problémů.

Pokusili jste se někdy nabídnout řešení někomu, kdo byl apatický nebo v žalu? Vaše řešení nejspíš ignoroval nebo odmítal. A to je přesně ta potíž. Když jste na úrovni žalu, máte pocit, že problémy jsou všude a jakékoli řešení vlastně přináší další problém. Proto je práce s lidmi takto nízko na chronické emoční úrovni tak náročná. Navíc jsou často vlastně magnetem na problémy, a tak když je umístíte i do vcelku bezproblémového prostředí, kde nemusí čelit náročným situacím, věci kolem nich se prostě zkomplikují.

Dalším typickým znakem těchto lidí bývá nízká schopnost rozlišování toho, co je v pořádku a správné a co už ne. Pokud očekáváte od pracovníka jistou úroveň osobní morálky a etiky, může vás překvapit, že udělá rozhodnutí nebo akci, kterou podpoří něco, co nepovažujete za správné, a navíc v tom ani následně neuvidí zásadní problém. Je to, jako kdybyste po této osobě chtěli, aby viděla velmi zřetelně a rozeznávala rozdíly 35 metrů hluboko pod hladinou, kde je viditelnost nulová. Není schopna opravdu vidět rozdíly a spíše pouze reaguje místo toho, aby analyticky uvažovala. Z toho plynou nemalé chyby, přešlapy a také někdy neetické chování osoby.

VYSÁVAČI ENERGIE A VZTEKLOUNI

Asi jste i vy pozorovali, že někdy po rozhovoru s nějakou osobou energii ztrácíte více než s jinou. A je to tak. Tato osoba má talent "vysávat" vaši energii, aniž by ji nějak kloudně zužitkovala. Prostě způsobuje, že vás za sebou do hlubiny stahuje, ať chcete nebo ne.

Na škále trochu výše jsou emoční úrovně jako nenávist, hněv nebo antagonismus. Jsou to stále dost nízké úrovně, které v sobě obsahují poměrně dost zastavování a nutnost zvládání, ale už vidíte mnohem více životní energie, i když je stále spíše destruktivně zaměřená a spíše než analytická řešení přijímá ty reaktivní. Rozlišování takového člověka je sice o trochu lepší, jako by hloubka ponoru byla menší, ale stále se může stát, že některé složité situace vyhodnocuje nesprávně. Není snadné s těmito lidmi vycházet a je zajímavé, že vztahově se jich drží lidé hlavně z nižších úrovní - tedy ve strachu nebo žalu.

Takže pokud máte manažera, jehož chronická emoce je vztek, vybuduje si brzy kolem sebe tým lidí, kteří jsou v úrovni žalu nebo strachu. To není právě vyhlídka dlouhodobě úspěšného týmu.

"SKRYTÉ NEPŘÁTELSTVÍ"

Mezi úrovní strachu a nenávisti je ještě jedna specifická úroveň, která je zároveň velmi nebezpečná. Nazýváme ji "skryté nepřátelství". Do této úrovně se osoba dostane tak, že už prošla úroveň nenávisti a začíná mít strach. Je to tedy vlastně nenávist, která je maskovaná a skrytá. Nepříjemné je na tom hlavně to, že tato osoba může působit přátelsky, usmívat se a naoko vypadat, že vám chce pomoct, ale doopravdy jedná destruktivně, protože má v sobě nenávist a strach. Zažili jste někdy podivný pocit po rozhovoru s někým, kdy se osoba na vás usmívala, říkala "správné věci", ale vy jste přesto měli husí kůži a cítili se o něco hůře než před setkáním s ní? To je přesně příklad toho, jak se budete cítit velmi často, pokud tuto osobu přijmete do svého týmu. Tato emoce bývá často nedefinovaná a neodhalená, proto je velmi zákeřná.

Pojďme do trochu vyšších úrovní. Pokud se posuneme blíže hladině, ocitneme se v emočních úrovních, jako je nuda, konzervatismus a slabý zájem. I když tyto emoce vypadají, že energie mnoho nemají, tu, kterou mají, využívají už konstruktivním směrem. Jejich schopnost vydat se ve směru řešení a zlepšení je reálná. A práce s nimi je rozhodně jednodušší. Přirozeně je jejich vnímání etiky citlivější a jsou zpravidla morálnější. Můžete cítit, že se po jednání s nimi necítíte jako vymačkaný citron, a obsahuje to mnohem více konstruktivity a šance na úspěch. Možná nejsou tak rychlí, nenadchnou se tak snadno, ale rozhodně nejsou destruktivní a nezastavují věci kolem sebe.

NEJLEPŠÍ KANDIDÁT JEVÍ NADŠENÍ A ZÁJEM - ROZDÁVÁ ENERGII

Emoční úroveň, o kterou opravdu stojíte, ať už jako zaměstnavatel, kolega nebo nadřízený, je silný zájem, nadšení a entusiasmus. Nepředstavujte si bláznivého člověka, který se nepřetržitě usmívá a působí nereálně, jako by nežil v tomto náročném světě. Jeho reakce v případě, kdy bude čelit problému, nebudou nejspíš o tom, že se bude "chechtat jako blázen". To, co uvidíte, je opravdový zájem o danou situaci, chuť hledat řešení a nevzdat se tak snadno.

Jeho schopnost rozlišovat správné od špatného je velmi vysoká, a i když rozhodně není bezchybný, dokáže rychle vidět sebe jako příčinu a postavit se k tomu tak, jak byste si ideálně představovali. Nadchnout ho pro něco není těžké, a když s ním spolupracujete, od prvního momentu cítíte přínos a to, že někdo opravdu stojí na vaší straně a pomáhá vám. A to není rozhodně málo. Určitě máte někoho, s kým velmi rádi trávíte čas, protože nejen že vás neobírá o energii, ale naopak vás tak nějak "dobíjí". Je to jakási životní energie, které má na rozdávání a stále mu neubývá, i když má mnoho práce a za sebou mnoho vyřešených potíží. Tito lidé jsou pro jakýkoli tým velmi hodnotní a stojí za to si je vybrat, pokud máte možnost.

I když tato chronická úroveň přetrvává, neznamená to, že se nemůže časem měnit. Určitě se mění, ale nebývá to otázka krátkého času. Víme, že do nízkých úrovní dostávají člověka nahromaděné neúspěchy a selhání, které má za sebou. Také ztráty, které byly reálné nebo jen hrozily, vše negativní, co ho v životě potkalo, a to jak v souvislosti s jeho psychickou, tak také fyzickou stránkou. Naopak to, co může způsobit, že se v chronické úrovni posouvá vzhůru, jsou právě úspěchy, výhry a vyřešené životní situace, které ho posilují. Také sebezlepšování může značně ovlivnit úroveň chronické emoce.

JAK POZNAT "CHRONICKOU" EMOCI ČLOVĚKA

Existují 3 možné způsoby, jak určit chronickou úroveň osoby na emoční škále. Nejlepší je použít všechny tři, protože tak máte šanci určit ji naprosto bezpečně.

Protože chronická emoční úroveň vypovídá o tom, jestli je osoba v řešení situací spíše analytická, nebo pouze reaguje, pak to, co doporučujeme analyzovat, jsou pracovní výsledky v minulosti osoby. Zajímá nás tedy, jestli v předchozích zaměstnáních spíše vítězil (měl dobré, hodnotné a stabilní výsledky) nebo spíše selhával (najdeme spíše výmluvy, odchody a žádný důkaz o hodnotných výsledcích). Je však potřeba vědět, jak na to. Můžete se to naučit a můžete v tom být opravdu dobří.

Druhý způsob je velmi efektivní, protože můžete použít osobnostní dotazník, který se podívá pod sociální masku, pod sociální emoci a odhalí, kde se osoba na emoční úrovni pohybuje. Jedná se o test, který používáme již více než 25 let a jeho přesnost, a přesto nízká náročnost vyplňování pro testovaného a vyhodnocení pro zadavatele je výjimečná. U-test, který používáme, kandidáti vyplní nejčastěji do 40 minut a výsledek je možné obdržet po zhodnocení odborným konzultantem do několika hodin, nebo si ho zhodnotíte sami okamžitě, pokud absolvujete příslušný vzdělávací program.

Třetí a doplňkovou možností je navodit jakýkoli moment překvapení, který rozbije alespoň na malou chvíli sociální masku, a vy máte možnost zpozorovat chronickou emoci. Na pohovoru například použijete několik obvyklých očekávaných otázek, ale pak se zeptáte na něco, co kandidáta překvapí. Například "Kdy jste naposledy něco ukradl?". Jeho první reakce, tedy vlastně krátký moment před tím, než odpoví, prozradí úroveň chronické emoce. Je však vhodné, abyste byli schopni takto rychle určit emoci, a zde opět doporučujeme získat více informací a tréninku.

Když zkombinujete všechny tři akce prověření, tedy ověření výkonnosti v minulosti, použijete U-test a doplníte to překvapivou otázkou v rámci rozhovoru s kandidátem, vaše šance obohatit svůj tým o někoho konstruktivního, s kým bude opravdovým potěšením pracovat, zvýšíte na maximum.

LUCIE SPÁČILOVÁ výkonná ředitelka a trenérka seminářů ve společnosti PERFORMIA