Den otevřených dveří. Banes otevřel brány nového provozního areálu pro veřejnost v červnu 2015. Součástí akce byl i florbalový turnaj. Hrálo se v prázdné hale, která je dnes zaplněná CNC stroji.
Den otevřených dveří. Banes otevřel brány nového provozního areálu pro veřejnost v červnu 2015. Součástí akce byl i florbalový turnaj. Hrálo se v prázdné hale, která je dnes zaplněná CNC stroji.
autor: archiv firmy Banes

Soběslavský Banes vykazuje obrat 160 milionů ročně, který vytváří 118 zaměstnanců. Za úspěchem firmy stojí podle jejího majitele Pavla Balouna především systémová práce. "Mám plány a vize, za kterými si jdu. Postupně se jim snažím přiblížit, není to žádná pětiletka," vysvětluje.

Když před pár lety vyprávěl chlapům v hospodě ve vsi, kde bydlí, že postaví pěkný nový výrobní areál za půl miliardy bez dotací, krčili rameny: Hezký sen. Kdepak, žádný sen, bude to tak, tvrdil Pavel Baloun. Vhodný pozemek v Soběslavi hledal dlouho, jednání s jeho majiteli trvalo dva roky, ale skončilo úspěšně. Nové tovární prostory Banesu byly zprovozněny v loňském roce. V areálu vybaveném moderními CNC obráběcími stroji a roboty dnes jede nepřetržitý provoz.

"Každému říkám, začněte podnikat, není to nic složitého. Dělejte to opravdově. Žijte pro firmu a používejte selský rozum," doporučuje Pavel Baloun. Stejně jako on sám, který se považuje za optimistického perfekcionistu s buldočí povahou. I po dvaadvaceti letech se stále pohybuje v denním provozu a pořád objevuje, kde je co třeba zlepšovat. "Nemusel bych ani dělat strojařinu. Pro mě je daleko důležitější práce s lidmi. Vím, že je dokážu strhnout na svou stranu. To je základ mé práce, o něčem je přesvědčovat, řešit problémy," hodnotí své manažerské schopnosti.

PERSPEKTIVNÍ STROJAŘINA

"Strojařina je perspektivní obor, který prošel během uplynulých dvaceti let neuvěřitelnou proměnou," říká Pavel Baloun. A každý, kdo prochází moderním výrobním areálem Banesu v Soběslavi, mu dá za pravdu. Po dělnících v umaštěných montérkách, hluku, oleji a mouru ani stopa. Počítači řízené obráběcí stroje, spojené se zákazníky, kteří si v každém okamžiku mohou ověřit parametry vyráběných součástek, robot, který provádí výstupní kontrolu každé součástky. Víc laboratoř než fabrika.

Část výroby Banesu zůstává v nedalekých prostorách, které pro svou rostoucí firmu našel Pavel Baloun na konci devadesátých let v soběslavské Ladě. Když se dostala do konkurzu, koupil část provozu - automatárnu - i se zaměstnanci. "Přesvědčil jsem je, aby si nechali věci vyrábět u nás. Šlo o důležitý krok, i když nás stál hodně peněz," vzpomíná. Pro Banes získal navíc velké prostory, v nichž jedna výrobní divize stále funguje. "Staré budovy v Ladovce jsme opravili, nechci je opouštět. Budeme tam dělat frézování a montážní práce, soustružení bude v novém areálu," má jasno Pavel Baloun.

S CNC stroji, které jsou strůjci revoluce, jíž strojírenství prošlo, se seznámil po ukončení vysoké školy, když začal v osmdesátých letech minulého století pracovat právě v soběslavské Ladě. "Tenkrát šlo o novou technologii, strašně mě bavila. V oddělení technologie jsem dělal programy pro NC stroje. Od té doby mám rád hmatatelné výsledky práce - dílek, který vyrobil stroj," vzpomíná Pavel Baloun. Na přelomu devadesátých let už zastával pozici vedoucího výroby. "Byla to velká funkce pro mladého kluka, s osmnácti sty podřízenými," říká, že je to zároveň dobrá škola, která ho naučila jednat s lidmi.

ČTYŘI TISÍCE DRUHŮ VÝROBKŮ

Po privatizaci přišlo rozhodování o budoucím směrování firmy, jejíž dosavadní prosperita stála na ruských trzích. Pavel Baloun chtěl výrobu zaměřit na zahraniční zakázky třeba pro švýcarskou firmu Sulzer. Tehdejší management se rozhodl pro tradiční výrobu šicích strojů. "Naštvalo mě to. Byl jsem mladej haur, dal jsem výpověď," říká. Pronajal garáž na nedalekém statku v Roudné a za peníze půjčené od maminky si koupil starší obráběcí stroje. Bláhově si myslel, že mu zakázky získají předchozí kontakty se zahraničními firmami. "Jeden jediný kontakt jsem v nové firmě nevyužil. Všude mě odmítali."

První rok byl na všechno sám, sháněl a dělal drobné zakázky od místních firem, vedl účetnictví. Pak přibral dva zaměstnance. "Dělali jsme na starších strojích věci, které větší fabriky nechtěly dělat, třeba náhradní díly do hoblovek, ale pořád to byla bída s nouzí," vzpomíná Pavel Baloun. Zkušenosti a zručnost, které získal, mu však pomáhají dodnes. "Fyzická práce mě baví. Dokážu si stoupnout k mašině a vím, kolik času zabere výroba té či oné součástky."

Cestu k prosperitě otevřel Banesu inzerát, který sháněl ženy pro montáže. "Nabídl jsem prostory a zaměstnance, přitom jsem neměl nic. Kupodivu německý partner nám zakázku dal a montáže pro něj děláme dodneška," říká podnikatel. V divokých devadesátých letech byl německý partner zárukou spolehlivosti a zaplacených faktur, které umožnily soběslavské strojírenské firmě další růst. Pavel Baloun vsadil na výrobu širokého spektra co nejpřesnějších dílců pro nejrůznější odvětví. V současné době Banes vyrábí čtyři tisíce různých výrobků pro sto osmdesát odběratelů. Není samozřejmě jednoduché celý výrobní proces uřídit, ale všechny komplikace převáží zásadní skutečnost: Když jeden zákazník odejde, není to pro firmu katastrofa.

Střízlivý přístup si Pavel Baloun vždycky zachovával i ve vztahu k investicím: každou provázelo a provází zvažování - vyplatí se, nevyplatí se? Když koupili první CNC dlouhotočný automat Star za čtyři miliony na leasing, říkal si: To jsou peníze. Dnes jich v Banesu pracuje třicet pět. "Kupujeme je jako na běžícím pásu, a už máme plány na technologie, které stojí 12 milionů. Zase zvažuji - vyplatí se, nevyplatí?" říká podnikatel.

Zároveň však dokáže vyjít vstříc výhodné příležitosti chytrým, byť riskantním řešením. K pořízení nových strojů za výhodnou cenu využil krizi v roce 2008. "Navrhl jsem dodavateli, že si koupím čtyři stroje, když sleví a bude chtít první splátku až za rok," vzpomíná. Přesvědčil dodavatele i banku, která ručila. "Šlo o 15 milionů. Bylo to riziko velké, kdyby krize netrvala tak krátce, byl bych v problémech," přiznává. Stejně upřímně hodnotí i svá manažerská rozhodnutí. "Šel jsem cestou pokusů a omylů a některá rozhodnutí byla špatná."

PÉČE O ZAMĚSTNANCE

O práci ve špičkovém strojírenském provozu je velký zájem. Steskům firem, které marně hledají zaměstnance, podnikatel nerozumí. "Mám pořadník lidí, kteří by k nám chtěli nastoupit. Pravidelně se ozývají, jestli se neuvolnilo místo. A jde o vysoce žádané CNC programátory a obsluhy CNC strojů," říká.

S předstihem myslí i na budoucnost firmy. "Nedávno jsem podepisoval smlouvu se třemi učni - obráběči ze zdejšího Centra odborné přípravy, kteří k nám nastoupí v roce 2018. Nevím, jestli je budu potřebovat, ale přece nejde, abych hledal lidi až ve chvíli, kdy dostanu zakázku," říká Pavel Baloun. Podporuje i nápad Centra odborné přípravy, které chce do Banesu vodit děti ze sedmých tříd, aby viděly, jak vypadá moderní strojařina.

Šikovné lidi však Pavel Baloun dokázal najít a přesvědčit vždycky. "Když jsme začínali, vyhlédl jsem si šikovného, poctivého kluka. Nabídl jsem mu pozici hlavního programátora a hlavního technologa výroby na NC výrobě. A on povídá: Kolik máte NC? Neměli jsme žádný. Přesto jsem ho přesvědčil, aby k nám šel. Pracuje u nás stále a na pozici, kterou jsem mu tenkrát slíbil," usmívá se. Ostatně lidí, s nimiž začínal, je ve firmě ještě hodně. Někteří už odešli do důchodu.

"Když někoho přijímám, je to na dobu neurčitou. Jsem přesvědčený, že se o tohoto zaměstnance chci starat, dokud bude moci chodit do práce, ne jen po dobu, kdy mám zakázku," konstatuje Pavel Baloun. Nezačal propouštět ani v nejtěžším období, kdy během krize v prvních měsících roku 2008 zakázky klesly ze dne na den až o čtyřicet procent. Rozvážný postup se vyplatil. Za pár měsíců získal Banes zakázky, které jiní výrobci nemohli plnit, protože už neměli kvalifikované pracovníky.

MOTIVACE, KTERÁ FUNGUJE

Se svými podřízenými je jakožto ředitel výroby v denním kontaktu, všechny zná jménem, ví, jaké mají problémy. "Jsou to šikovní lidé, které mám rád," říká. Mediální pozornosti se dostalo jeho plánům na vybudování podnikových bytů v centru Soběslavi a zahraničním dovoleným, kterými odměňuje životní jubilea nebo odchody do důchodu. "Nedávno si jedna paní k padesátinám vybrala pobyt na řeckém ostrově Korfu," přidává Pavel Baloun konkrétní příklad. Oceňovat se snaží i v každodenním hektickém provozu, byť jde jen o pár vět. "Když poděkuju za práci navíc, není to póza. Opravdu si toho vážím. Je to důležitá věc, na kterou se nesmí zapomínat."

Nejúčinnější motivace je podle Pavla Balouna postavena na metodě cukru a biče. "Vymýšlím triky, jak na to. Moje způsoby řízení nejsou moc 'vědecké'," usmívá se. K udržení dokonalého pořádku ve strojírenskému provozu například slouží známkování od jedné do pěti. Zaměstnanci dostávají za jedničku sto korun navíc, za čtyřku jdou peníze dolů. "Kontrola úklidu na každého vyjde jednou dvakrát v měsíci, přesto je jednoduchá hra hodně motivuje. Vždycky jim napíšu, co jim vytýkám. Zvykli si a říkají mi, jak se jim líbí zdejší pořádek," spokojeně konstatuje. Podobně se osvědčilo i opatření při výrobě zmetků. Reklamaci jede společně s pracovníkem kontroly vyřídit člověk, který je za ně zodpovědný. "Často se to nestává, ale je to "výlet", na který si dotyčný pamatuje hodně dlouho."

PROSPERITA BEZ DOTACÍ

Pavel Baloun se považuje se za autoritativního člověka, který ctí pravidla. "Když se na něčem domluvíme, platí to. Z obou stran. Nemám rád výmluvy a vytáčky," říká. Jeho pracovní den začíná ráno po osmé a končívá většinou až večer. "Když je šéf mrtvá ryba, vyhýbá se nepříjemným jednáním a ve dvě odpoledne utíká domů, nikdy nedokáže podřízené motivovat," tvrdí. Hlavu si spolehlivě vyčistí na rodinné farmě, když poseče a suší seno, vyvenčí psy nebo nakrmí ovce.

"Nemám povahu na stěžování. Kdysi jsem se rozčiloval nad státem, který firmy stále více dusí nesmyslnými výkazy, předpisy a nařízeními. Už se nerozčiluju ani nad ním," s nadhledem konstatuje Pavel Baloun. "Je to jako rozčilování se nad počasím, to také neovlivníte." Ke spokojenosti má rozhodně důvod - dokázal přivést svou firmu k prosperitě bez berliček v podobě dotací a úlev. "Dívám se pořád dopředu. Těším se na další výrobní prostory, které otevřeme tento rok v červnu," uzavírá.

Pavel Baloun (55)

- Vystudoval strojařinu na ČVUT.

- V roce 1993 začal podnikat v Roudné.

- Banes v současné době vykazuje roční obrat 160 milionů korun, Pavel Baloun prosazuje 20% každoroční nárůst výroby.

- Firma vyrábí drobné dílce pro různá odvětví - od automobilového po zbrojní průmysl.

- Banes zaměstnává 118 lidí. Přijetí dalších šedesáti se plánuje.

- Pavel Baloun vykonává funkci jednatele a ředitele výroby.

- Je ženatý, má pět dětí.

- Volný čas věnuje rodinné farmě a turistice.


Den otevřených dveří. Banes otevřel brány nového provozního areálu pro veřejnost v červnu 2015. Součástí akce byl i florbalový turnaj. Hrálo se v prázdné hale, která je dnes zaplněná CNC stroji.

Otevření nové haly. Slavnostní zahájení výroby v nové hale se uskutečnilo 4. září 2015. U přestřižení pásky se sešli (zleva) - Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje, Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu, Jindřich Bláha, starosta Soběslavi, Pavel Baloun, majitel firmy Banes. Špičkový moderní provoz si prohlédli i hlavní hlavní odběratelé soběslavské strojírenské firmy, zástupci čtyřicítky společností.

Foto: archiv firmy Banes

Autoři: Marie Lucová