Podíl robotů vůči lidem ve výrobě je v Česku jeden z nejvyšších na světě. Evropská unie patří mezi pionýry robotiky. Nachází se zde 65 procent zemí, které jsou v počtu robotů na 10 tisíc zaměstnanců nad světovým průměrem. Ten podle Mezinárodní federace robotiky činí 69 robotů. Česko je s 93 roboty na 10 tisíc obyvatel 12. v EU a 19. na světě. Celkovému umístění pomohl automobilový průmysl. Nové nároky klade Průmysl 4.0 na management.

"Z loňského průzkumu společnosti EY vyplývá převažující zaměření respondentů hlavně na technické aspekty realizace Průmyslu 4.0. Pro úspěšné zavedení tak zásadní změny bude ale klíčové upravit i organizační a manažerské postupy," říká Jan Burian, senior manažer podnikového poradenství společnosti EY.

Průmysl 4.0 neznamená jen "chytrou" továrnu a robotizaci. Jde celkově o novou filozofii přinášející celospolečenskou změnu a zasahující řadu oblastí od průmyslu přes technické standardizace, bezpečnost, systém vzdělávání, vědu až po trh práce a sociální systém. "Zahrnuje i mysl, tedy manažerský přístup," upozorňuje Jiří Holoubek, zástupce Svazu průmyslu a dopravy. Jde o pochopení souvislostí a kontextu podnikání. O zajištění kvalifikovaných lidských, materiálových i energetických zdrojů. Automatizace se v Česku prosazuje hlavně v oboru automotiv, farmacii, logistice, ale i ve slévárenství.

PŘEKÁŽKY PRŮMYSLU 4.0 V PŘIPRAVENOSTI VEDENÍ

Zkušenost s Průmyslem 4.0 je prozatím podle průzkumu EY na nízkých hodnotách. Se zaváděním nástrojů a technologií Průmyslu 4.0 má zkušenosti třetina společností. Polovina z nich již implementovala datovou integraci s obchodními partnery, 45 procent pak implementovalo analýzu interních dat (big data) a stejné procento také počítačovou virtualizaci a simulaci. Aditivní výrobu (např. 3D tisk) implementovalo 41 procent společností.

Překážkou jsou investice, kde firmy čekají pobídky od státu. "Malým a středním firmám se v posledních pěti letech relativně dobře daří, což může být překážka pro Průmysl 4.0," říká Jiří Holoubek, zástupce Svazu průmyslu a dopravy. "Takové firmy necítí potřebu jít do nových problémů spojených se zaváděním Průmyslu 4.0. Pokud mají dobré výsledky, nemají zájem si najmout někoho, kdo jim poradí se zaváděním novinek. Zapojit se do nového hodnotového řetězce je poměrně náročné."

Podle Jiřího Holoubka je v Česku spousta špičkových firem s jedinečným know-how. Mají fungující byznys a najednou se mají otevřít digitálnímu prostředí. "I náklady na analýzu připravenosti managementu firem jsou vysoké a svou roli hraje i to, že by mohlo vyjít najevo, že vedení firem si nechce přiznat svou nepřipravenost na takovou změnu."

CHYBĚJÍCÍ STRATEGICKÁ VIZE

Mnohé české firmy ani nemohou činit strategická rozhodnutí, protože jsou pod cizím vedením. Manažeři jsou hodnocení podle kvartálních výsledků a nejsou motivováni k přemýšlení o budoucnosti firmy. Ani týmy pod jejich vedením nejsou zvyklé na vnímání digitálního světa a nejsou připraveny být proaktivní. Vedoucí pracovníci nejsou často schopni ani novou vizi nějak definovat. Do Česka se začíná podle některých expertů dostávat i importovaná skepse ze zahraničí. Některé zaměstnavatelské svazy upozorňují na negativní fenomén nezaměstnanosti, protože rekvalifikovat nezaměstnané není tak snadné.

V Německu se například objevila kniha Iluze 4.0, kde experti upozorňují, že místo slova revoluce je případnější užívat termín evoluce. Podle měření společnosti Gartner se i české firmy blíží ke křivce deziluze, pokud jde o měření jejich připravenosti na tuzemském trhu.

VÝKON MANAŽERA POD DOHLEDEM

Nové technologie mají dopad i na práci manažerů průmyslových firem. Upozorňuje na to Martin Červinka ze společnosti ABB ČR. "Průmysl 4.0 je i o myšlení managementu, vedení a jednotlivých podniků. Jak třeba optimálně řešit své náklady a výrobu. Jedna úroveň je robotika - různé inteligentní senzory, data, ale i veškeré nástroje, aby zařízení pracovalo optimálně. Ve druhé úrovni jde o optimalizaci na úrovni podniku. Moderní podnik řeší nejen otázku vlastní výroby, ale i docházkového systému a vlastní energetiky. Součinnost jednotlivých částí procesu lze řešit na úrovni plánu optimalizace. Na dálku lze řešit i servis. Trendem je i sledování manažerských indikátorů toho, jak fungují přes cloudovou platformu."

PRŮMYSL 4.0 Z POHLEDU ČESKÉ PRAXE

- Až 85 % českých výrobních společností vnímá potenciál Průmyslu 4.0 pozitivně, reálné zkušenosti však zatím pokulhávají.

- 59 % výrobních firem plánuje v příštích třech letech investovat do technologií a nástrojů Průmyslu 4.0; 36 % chce do té doby na základě vlivu Průmyslu 4.0 výrazně změnit svůj aktuální byznys model.

- 34 % výrobních podniků má zkušenosti se zaváděním konkrétních technologií a nástrojů Průmyslu 4.0, polovina společností již implementovala datovou integraci s obchodními partnery jakožto nástroj Průmyslu 4.0; 62 % se chystá v nadcházejícím roce implementovat analýzu interních dat (big data).

- 60 % výrobních společností považuje za nejužitečnější krok podpory čtvrté průmyslové revoluce ze strany státu definování plánu investičních pobídek.

- Pro 57 % podniků je největší překážkou implementace Průmyslu 4.0 nedostatek kvalifikovaného personálu.

Zdroj: Průzkum provedla poradenská společnost EY mezi 64 významnými českými výrobními společnostmi.

Martin Červinka uvádí příklad. V Ostravě má ABB pracoviště, které na dálku řídí námořní flotilu. "Dává přesné informace kapitánům, jakou rychlostí plout s ohledem na rozložení nákladu, na vlnobití na moři a na povětrnostní podmínky.

POMOCNÍK, NE NÁHRADNÍK KVALIFIKOVANÉ SÍLY

Automatizace nemusí jen nahrazovat lidi a dělat z nich nezaměstnané. Může mít pozitivní efekt na zaměstnanost. Například v německém segmentu automotiv v letech 2010-2015 zaměstnanost rostla právě s rozšiřováním automatizace. Potvrzuje to studie Centra pro evropský hospodářský výzkum ZEW ve spolupráci s univerzitou v Utrechtu. Nižší výrobní náklady totiž vedou k lepším koncovým cenám pro uživatele, to zvyšuje poptávku a k jejímu uspokojování je třeba najmout větší počet lidí," ujišťuje Joe Gemma z Mezinárodní federace robotiky.

Směr budoucího vývoje naznačila i konference v Hradci Králové s názvem Kybernetická revoluce a Průmysl 4.0 v praxi, která proběhla v únoru. Pořádala ji společnost CzechInno. David Enc z IBM porovnával středoevropský prostor se zahraničními trhy. "Máme v Česku obrovský potenciál lidí a know-how a toho bychom si měli vážit. Jsme na špici v nanotechnologiích. Máme technologickou velmoc v potenciálu start-upů," říká David Enc, který upozorňuje na to, že v Mnichově IBM otevřela minulý měsíc obrovské centrum, kde se chystá partnerství s řadou firem, "Vzniká zde evropské centrum pro inovace. Co je třeba překonávat v roli manažera? Například Amerika je trh, kde se mluví jednou řečí a to je snazší z pohledu byznysu a řízení lidí. Když vezmete východní Evropu, tak je tu 27 států, různé národnosti, spousta jazyků, rozmanitá legislativa - a to nás trochu brzdí. Mnichov je brán jako inovační centrum pro Evropu. A začíná se i stírat regionálnost, protože inovátoři jsou zvyklí nehledět na hranice malých států. Stírají se tak hranice malých států, protože digitalizace tomu pomáhá," upozorňuje David Enc a pokračuje: "V Česku děláme hodně věcí pro německé kolegy, dodavatele i odběratele. IBM ČR má v Česku i na Slovensku obrovská centra, která podporují a digitalizují firmy po celém světě. Primárně 80-90 procent v Evropě, ale i ve světě. To je pro nás místo, kde můžeme inovovat a pomoci Průmyslu 4.0." Pro IBM jsou důležité kognitivní systémy.

EVROPA JAKO INKUBÁTOR INOVAČNÍCH START-UPŮ

"Minulý měsíc IBM otevřela centrum pro internet věcí a divizi v Mnichově, protože tam sídlí mnoho společností z oblasti průmyslu a automobilek. Pro nás je to důležité, protože pro IBM je to velká investice v řádech milionů dolarů. IBM je komerční firma a očekává tento trend, který není založen na domněnkách. To i přesto, že společnost Gartner hovoří o jistém vystřízlivění a pamatujeme si horečku kolem dot.com. Dostáváme se do nové éry. V Čechách půjde spíš o evoluci než o raketový skok," domnívá se David Enc. S tím, jak firmy digitalizují, vyvstává i nová otázka bezpečnostního managementu. Nedávno dostali manažeři firem i možnost, že si mohou otestovat kybernetický útok na simulátoru v IBM.

INTERNET VĚCÍ A POTENCIÁL PRO BYZNYS

Mnoho firem cítí potenciál v internetu věcí. Takový byznys reprezentuje Pavel Sodomka ze společnosti SimpleCell Networks. Jde o pátou mobilní síť v Česku. Operátora, který se soustřeďuje na internet věcí. Sodomka představuje typ podnikání SimpleCell Networks metaforou. "Když si představíte lidské tělo, IBM je hlavou zpracovávající informace. Dělá big data, umělou inteligenci, projektivní modely... Společnost typu ABB tvoří svaly toho těla, protože vyrábí kooperující roboty. Aby mozek a svaly fungovaly, potřebujete senzory. SimpleCell Networks jsou těmi vlákny, která zprostředkovávají a přenášejí senzorické informace k internetu," říká Pavel Sodomka.

Tato zařízení tak mohou využívat firmy jako IBM, Amazon, SAP... Podobných velkých firem je na světě podle Sodomky přes 200. Vyrábějí chytré věci od těch, které člověk nosí na těle, po chytrá zařízení do domácnosti. "Problém s konektivitou ale nastává ve chvíli, kdy se dostanete do venkovního prostředí. To byla zároveň i brzda rozvoje internetu věcí," vysvětluje Pavel Sodomka.

"Toto zprostředkovávají technologie Sigfoxu. Nabízí síť ve 31 státech světa (oznámeno i pokrytí v Íránu). Úspěšně fungují ve Francii a ve Finsku. V síti Sigfoxu je 10 milionů zařízení," říká Pavel Sodomka. Zařízení se využívají hojně v průmyslu, senzory měří třeba odečet vody, plynu, elektřiny. Lze je nainstalovat při hlídání objektů. V Česku je už 80 základových stanic a do konce letošního roku jich bude 300. Aktuálně je pokryto 85 procent českého území.

ZAVÁDĚNÍ ROBOTIZACE VE FIRMÁCH

Konkrétní plán chytré továrny má vytvořit například i projekt Digimat Jihomoravského inovačního centra. Na výzkum získalo milion a půl korun. Vznikne pilotní projekt, který následně pomůže i dalším firmám v Česku.

S plánem postavit digitální továrnu přišla také Regionální hospodářská komora Brno. "Vytvořili jsme Industry Cluster 4.0. V něm jsou firmy, které se chtějí stát konkurenceschopnějšími. Cílem bylo postavit testovací digitální továrnu, kde bychom vyzkoušeli nejnovější technologie a členové clusteru je poté zavedli i ve svých podnicích. Projekt inovačního centra má podobný cíl, proto jsme se připojili," shrnul ředitel brněnské hospodářské komory Čeněk Absolon.

A firem, které to myslí s robotizací vážně, přibývá. Například v Úžici poblíž Prahy dojednává obchodní řetězec s developerem CTP detaily logistického uzlu. Plánovaný areál má poprvé vsadit na vysoký stupeň automatizace. Roboti a minimum skladníků budou základními znaky velkého skladu, který si u Prahy nechá postavit velkoobchodní řetězec Makro. Bude to pilotní projekt pro celou Evropu. Pokud se osvědčí, vzniknou podobné technologie pro špičkové sklady i jinde.

S roboty se setkáváme i na místech, kde dříve nebyly. V pražské nemocnici Motol pracují několik pater pod zemí. Během směny obstarají tisíc zakázek. V případě jejich výpadku by bylo na jednu směnu potřeba šedesát lidí. Zajišťují rozvoz zdravotnického materiálu a stravy pro pacienty.

VZDĚLÁVÁNÍ 4.0, FIRMY A INVESTICE OD STÁTU

Jak velké, tak malé firmy včetně studentů budou mít novou možnost interakcí a dalšího vzdělávání v nově vzniklém Centru Průmyslu 4.0 při Českém institutu informatiky robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT. Do tohoto prostředí budou firmy moci přijít a s pomocí jeho zařízení si vyzkoušet, zda plánované změny mohou fungovat ve výrobě. Na vše budou dohlížet z pozice partnerů projektu zástupci Škody Auto a české pobočky koncernu Siemens i Svaz průmyslu a dopravy.

Podle loňské studie EY o Průmyslu 4.0 a připravenosti českých firem 60 procent výrobních společností považuje za nejužitečnější krok podpory ze strany státu definování plánu investičních pobídek. Celých 44 procent společností by uvítalo podporu nových studijních oborů zaměřených na interdisciplinární integraci a mezioborové zkušenosti. Více než třetina respondentů očekává podporu státu při budování klíčové sdílené ICT infrastruktury. Současnou úroveň standardizace v ČR považuje za nedostatečnou více než 56 procent společností. "Z krátkodobého pohledu je klíčová správně nastavená standardizace a vyjasnění právního rámce, dlouhodobě je zásadním limitujícím faktorem rozvoje Průmyslu 4.0 kvalifikovaný personál," shrnuje Jan Burian, senior manažer podnikového poradenství společnosti EY.

Kolaborativního robota používá společnost ABB v Jablonci nad Nisou. Jmenuje se YuMI. Vedle moderní dron.

Foto: Hana Kejhová

Související