Slovo výzva v nás může vyvolat pocit strachu, nejistoty, nepohodlí, ale také radosti, hrdosti a naplnění. 13 let pracuji v nadnárodní společnosti ExxonMobil, kde jsou dvě slova součástí každodenního života - jsou to slova "změna" a "výzva". V organizaci, kde pracuje 1200 lidí, stále něco měníme a překonáváme, přizpůsobujeme se okolnostem a vymýšlíme nová, lepší řešení.

Dovolím si odlehčit toto pracovní téma malou odbočkou k rodině. Pracuji dobrovolně pro hnutí Minerva 21, jehož zakladatelka Rostya Gordon-Smithová často mluví o nízkém sebevědomí českých žen. Na svém osobním životním příběhu dokládá, že největší firmou, kterou kdy založila, je její rodina a že nejsilnější manažerské dovednosti získala při výchově svých čtyř synů. Plně se s ní v tomto ztotožňuji. Myslím, že pokud žena dokáže zkoordinovat a zorganizovat chod rodiny, naplánovat, kdo kdy kde má být, stále něco vysvětlovat, hlídat deset věcí najednou, pozorně poslouchat, být důsledná a spravedlivá, vyjednávat s dětmi donekonečna o včasném odchodu do školky či školy nebo čištění zubů, pak jsou její manažerské schopnosti po návratu do práce blízko dokonalosti. Škoda jen, že se na pracovním trhu na takové ženy často hledí jinak, než by si zasloužily. V naší firmě máme skoro 250 maminek na rodičovské. Když potřebuji nabrat do týmu někoho velmi efektivního, s dokonalými organizačními, komunikačními a vyjednávacími schopnostmi, často vyberu právě z jejich řad.

Zpátky k otázce, jaké největší manažerské výzvě jsem čelila. V naší pobočce pracuje 68 národností, žijeme vskutku v silně multikulturním prostředí. Což ode všech požaduje velký respekt vůči odlišnostem. Já si takového prostředí velice vážím, je to inspirující a pestré. Pracovat v nejvyšším managementu americké naftařské společnosti jako jediná česká žena může být zároveň "výzvou". Asi před deseti lety mě nadřízený dosadil do role vedoucí týmu logistiky, který zajišťoval přepravu produktů po Itálii. Tým byl složený asi z 20 členů. Nutno podotknout, že všichni byli muži, všichni byli Italové a velká většina z nich byla starší než já. Věřte mi, v takovém prostředí nebyl čas na nízké sebevědomí ani na pochybování či snahu o přesnost a dokonalost. Na druhou stranu jsem se naučila spoustu situací přijmout s humorem a nebrat si věci tak osobně.

Každá výzva, kterou jsem kdy překonala, s sebou přinesla úžasný bonus ve formě vděčnosti, hrdosti, síly a důvěry v sebe sama. Ať už jsem vedla týmy ze všech možných kultur, školila kolegy inženýry v Kataru nebo auditovala bezpečnost práce na vrtných plošinách v Norsku, i když jsem se často bála a pochybovala o svých schopnostech, vždy, když jsem to dokázala, mě zavalila vlna energie a radosti.

Potřebujeme odvahu. Potřebujeme laskavost. A určitě potřebujeme mít v životě někoho, kdo nám pomůže a podpoří nás na cestě za vytyčeným cílem. Ať už je to někdo z rodiny, partner, přátelé nebo dobrý mentor či mentorka. Jednou mi jedna velice moudrá žena řekla: "If you fall down, never look back, just go!"