Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN se ve světě kvůli vzhledu vyhodí až 20 procent zemědělské produkce. Část plodin, které nevyhovují z estetického hlediska, přitom zůstává po sklizni na polích či v sadech. Dříve běžnou, dnes ale polozapomenutou tradici jejich sbírání – takzvaného paběrkování – oživilo před třemi lety sdružení Zachraň jídlo. Jen loni tímto způsobem dobrovolníci zachránili 4,2 tuny ovoce a zeleniny, které putovaly potřebným.

Přebytky se ze zkušeností zemědělců týkají různých plodin. V českém prostředí jsou na poli nejvíc citlivé saláty a květáky, které na slunci rychle žloutnou. "Když vysadím 25 tisíc květáků, reálně jich prodám jen 15 až 16 tisíc. Zbytek kvůli svému vzhledu nebude vyhovující, a je tudíž neprodejný. Jen malá část ze zbytku se zamrazí a ostatní se vyhodí," popsal iniciativě Zachraň jídlo jeden ze zemědělců.

Ovoce a zelenina často zůstává také ve skladech. V těch se dá najít vyřazená cibule a brambory, které jsou příliš malé nebo naseknuté. Obvykle pak míří do bioplynové stanice nebo na kompost.

S tímto plýtváním se rozhodlo bojovat přes sto dobrovolníků, kteří během 12 výjezdů od června do října 2017 zachránili z polí a skladů především mrkve, kedlubny, cibule a dýně. Ty následně odevzdali do potravinových bank.

Zatímco v prvních dvou letech projektu Paběrkujeme! se sdružení Zachraň jídlo soustředilo pouze na zeleninu, loni oslovilo i ovocnáře. Ukázalo se ale, že ti na rozdíl od zelinářů vypěstované plodiny tolik nevyhazují. "Přebytky zpracovávají ve formě džemů nebo ovoce pálí, případně umožňují samosběr. Zpracovatelská tradice v ovocnářství – na rozdíl od zeleniny – přetrvala," říká manažerka komunikace projektu Zachraň jídlo Anna Strejcová.

Paběrkování míří do regionů

Dosud dobrovolníci sbírali plodiny pro potravinové banky v Praze a v Litoměřicích. Letos iniciativa plánuje projekt rozšířit i do okolí Českých Budějovic. "Rádi bychom inspirovali aktivní lidi v této oblasti, aby začali paběrkovat sami ve prospěch místní potravinové banky. Chceme tu zorganizovat promítání a pokusit se dát dohromady funkční skupinu, které bychom poskytovali naše know-how," přibližuje Strejcová.

V následujících letech chce sdružení aktivizovat dobrovolníky také v Litoměřicích, v Hradci Králové a Pardubicích. Jde o města, kde jsou potravinové banky, které mají o spolupráci zájem, a zároveň jsou v relativní blízkosti Prahy, kde iniciativa Zachraň jídlo sídlí.

Ta věří, že se v regionech nápad ujme a vzniknou nové nezávislé skupiny "paběrkovatelů". V minulosti se to podařilo například na Brněnsku. Pobídnout veřejnost ke sbíraní plodin z polí se snaží Zachraň jídlo i prostřednictvím svých webových stránek, kde sdílí návod, jak lidé mohou sami paběrkovat.

"Náš projekt bereme především jako informační akci, díky níž se lidé dozvědí, kolik plodin se nikdy nedostane k nim na stůl. Nemáme tedy jasný cíl v množství sesbíraného ovoce a zeleniny, ale spíš v počtu zapojených dobrovolníků a oslovené veřejnosti," uvádí Strejcová.

I proto chce sdružení dál rozvíjet spolupráci s blogery a youtubery, ale také se žáky škol nebo zaměstnanci firem. Loni se do sbírání plodin zapojili například pracovníci ze společností KPMG a Logio, žáci ze základní školy Kladská, ale také kuchařky bez domova, které jsou klientkami organizace Jako doma.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?