Pan LinkedIn

Kariérní úspěchy slaví čerstvý osmačtyřicátník Jeff Weiner na všech polích. Nejen co se týče zacházení se zaměstnanci, které se spíše než řídit snaží inspirovat, ale také pokud jde o firemní strategii. Za téměř deset let, co vede kariérní síť LinkedIn, se z někdejšího portálu spravujícího profesní životopisy stává informační platforma, na níž uživatelé sdílejí nejen byznysové tipy a novinky, ale také názory a postoje. Pod taktovkou Weinera společnost operuje s obratem čtyři miliardy dolarů a zaměstnává více než 10 tisíc lidí (při jeho nástupu na konci roku 2008 to byly necelé čtyři stovky). Počet uživatelů sítě se pak za stejnou dobu vyšplhal z 33 na 530 milionů. V roce 2016 firmu převzal koncern Microsoft.

Lídr není totéž co manažer

Tajemství úspěchu Jeffa Weinera podle expertů tkví nejen v jeho vizích, ale také v nadání vést lidi. Rodilý Newyorčan přitom zdůrazňuje, že existuje rozdíl mezi manažerem a lídrem. Zatímco první z nich vám říká, co máte dělat, ten druhý vás inspiruje k tomu to udělat. Pro správnou inspiraci svých zaměstnanců je ale třeba mít jasnou vizi, odvahu úsudku a být schopen obojí komunikovat. "Ve firmě potřebujete jak manažery, tak i lídry. Potřebujete lidi, kteří umí inspirovat. Lidi, kteří řeknou: Tohle je hora, kterou teď společně zdoláme. A toto jsou důvody, proč to uděláme. Tady vidíte, proč jsme tuto horu ještě nezdolali, a tady jsou důvody, proč to nyní zvládneme," citovala jej stanice CNBC. Důležité je podle Weinera také dát svým podřízeným pravomoce, naslouchat jim a vážit si jich. "Pokud činíte aspoň jedno z toho, tak můžete zvýšit angažmá vašich zaměstnanců. A pokud se řídíte vším, tak můžete práci i firmu změnit zásadně," citoval jej magazín Inc. V praxi to podle Weinera například znamená lidem dát ty správné pracovní podmínky včetně správných nástrojů, udělat si čas a naslouchat jejich nápadům či jim pomoci s problémem. Podpořit je, i když udělají chybu. Neukazovat jim jen to, čeho mají dosáhnout, ale jakým způsobem to mohou udělat. A hlavně si cenit jejich práce.

Jednou ze zásad šéfa LinkedInu je takzvaný soucitný management, kdy se nadřízený dokáže vžít do role kolegů, zároveň má dostatečný odstup, a dokáže tak vidět řešení. "Vysvětlil mi to na příkladu podobenství, které užívá i dalajlama. Na kraji silnice je muž zavalený kamenem. Někdo, kdo je empatický, s ním sice trpí a cítí stejnou bolest, ale nedokáže mu pomoci. Někdo, kdo má soucit, sice chápe, v jak tíživé situaci je a jakou bolest zažívá, ale dokáže se soustředit a najít cestu, jak mu pomoci. Stejně tak je tomu také v byznysu. Je lépe, když jako nadřízený máte soucit a neberete veškerou tíhu problémů na sebe," citoval jednoho z kolegů Weinera magazín Business Insider.

Více dbát na své okolí a zastávat jisté hodnoty se Weiner prý naučil od své ženy Lisette, s níž má dvě dcery. "Než jsem ji ve svých 34 letech potkal, byl jsem sice profesně velmi úspěšný, ale nebyl jsem šťastný a vyrovnaný. Díky ní jsem své životní postoje přehodnotil," řekl Weiner v osobním rozhovoru s americkou moderátorkou Oprah Winfreyovou.

Čas je nejlepší nástroj

Jeff Weiner se ochotně dělí o své postřehy i prostřednictvím vlastních příspěvků na LinkedInu. V jednom z nich například popsal sedm jednoduchých pravidel, jak se nenechat pohltit e-maily a jak strukturovat svou e-mailovou schránku. Za pravidlo číslo jedna považuje například posílat méně e-mailů. "Na toto řešení jsem přišel ve své bývalé práci. Po odchodu dvou velmi blízkých kolegů, kteří byli sice velmi efektivní v komunikaci, posílali však spousty mailů. Poté co byli pryč, mi došlo, že má 'poštovní frekvence' klesla o dvacet až třicet procent," píše Weiner, který má podle kolegů velký smysl pro matematiku a nejraději vše měří. Problém přitom podle něj netkví jen v tom, dostávat maily, ale také v odpovědích na ně (ať už ty vlastní, či jiných členů v konverzaci). "Rozhodl jsem se proto udělat experiment a na maily odpovídat jen tehdy, pokud je to skutečně nutné. Od té doby mám méně pošty a tohoto pravidla se držím," dodává.

Organizaci pošty vůbec považuje za důležitý nástroj k průběhu celého pracovního dne, a proto tím i ráno začíná. "Vstávám ráno mezi pátou a půl šestou a zhruba hodinu se věnuji mailům a čtení zpráv. Poté snídám, věnuji se chvíli dětem a vyrazím do práce," vysvětluje manažer, mezi jehož první školní a studentská zaměstnání patřil například rozvoz novin, uklízení sněhu či práce golfového caddyho.

Hlavním nástrojem k lepšímu strukturování práce (nejen během jednoho dne) a zvýšení produktivity je podle Weinera čas. Sám si proto denně snaží vyhradit hodinu a půl až dvě "prostojů", kdy má možnost v klidu přemýšlet strategicky. Tyto časové bloky, které si případně rozdělí na několik částí (o délce 30 až 90 minut), si ve svém nabitém programu snaží uhájit za každou cenu. "Většina z nás je denně zahlcena tím, že jen řešíme jeden problém za druhým. Klíčem správného časového managementu je právě čas," řekl manažer deníku Wall Street Journal. Co na první pohled může znít paradoxně, je podle Weinera důležité, protože jen tak je možné myslet strategicky s ohledem na delší časový horizont a pochopit, který úkol je vlastně ten nejdůležitější, a utříbit si tak své priority.

Nečekaná kariéra ve světě kariér

Přestože je Weiner šéfem kariérního portálu, on sám na špičkovou pozici nikdy nemyslel. "Ne že bych si sám sebe v pozici výkonného šéfa nedokázal představit, ale nikdy to nebyl můj cíl. Nebylo to tak, že bych se ráno probudil a řekl si, že se chci stát CEO. To tedy ne," řekl krátce po svém nástupu do LinkedInu v rozhovoru pro New York Times. "Po pravdě řečeno jsem - na základě toho, co jsem ve své kariéře již zažil - nikdy nechtěl být šéfem veřejně obchodované firmy, protože je to příliš náročné," dodal.

Jaký malý hoch a student se hodně zabýval médii, k nimž ho přivedl otec pracující pro stanici CBS. Weiner se zajímal o to, proč jsou některé stanice úspěšně a jiné ne. Díky náhodě se ve čtyřiadvaceti letech také skutečně do této branže dostal, a sice u firmy Warner Bros, kde vypracoval strategii na on-line aktivity společnosti. "Byl jsem tehdy nýmand, ale můj nápad se uchytil," vzpomínal v rozhovoru pro magazín Forbes. Nakonec se v této divizi vypracoval až na viceprezidenta.

Za své ambice Weiner vděčí otci, kterého označuje za jednoho ze svých vzorů a mentorů. "Otec se mi již odmala snažil vštěpovat, že mohu dosáhnout všeho, co si zamanu. Opakoval mi to každý večer. Už jsem to nemohl poslouchat. Bylo to stejné omílání, jako když vám rodiče neustále říkají: jez zeleninu, je to zdravé," říká s úsměvem tmavovlasý manažer s třídenním strništěm na tváři. Jeho cesta u Warner by zřejmě pokračovala dále, kdyby nedošlo k fúzi se společností AOL a Weinerův šéf a tehdejší ústřední postava v jeho profesním životě, Terry Semel, nedostal nabídku jít k Yahoo!. Semel chtěl vzít mladého kolegu za každou cenu s sebou, tomu se ale moc nechtělo. Semel ho však nakonec dokázal přesvědčit, a to hlavně nabídkou možnosti udělat velký krok kupředu. Weiner měl u Yahoo! na starosti například vyhledávací funkci, ke konci šéfoval divizi Network s třemi tisíci zaměstnanci a obratem ve výši tří miliard dolarů.

Zpětně Weiner tento čas považuje za klíčovou zkušenost, která z něj do značné míry udělala lídrem, jaký je dnes. "Nejcennější lekce, kterou jsem tam dostal, bylo poznání toho, co dělat nemám," tvrdí. "Naučil jsem se více se na věci zaměřit, pochopit, jak důležitá je kultura, hodnoty a skvělý pracovní tým," dodává.

K tomu, že je třeba neustále jít dál a snažit se rozšířit svůj obzor, jej v mládí vedla také jeho matka. Té je podle vlastních slov vděčný například za to, že jej už v útlém mládí nutila číst. To v něm prý budilo zájem dozvědět se víc, a navíc se naučil v literatuře hledat odpovědi na nejrůznější otázky, což zvýšilo jeho sebedůvěru. Důležitá byla ale také jistá svobodomyslnost, kterou mu matka vštípila. "V mládí jsme se hodně bavili o tom, jak věřit vlastnímu instinktu a věci příliš neřešit. Pokud si o něčem myslíš, že je to ta správná věc, tak to zkrátka udělej," citovala Jeffa Weinera televizní stanice CNBC.

Zdroje: Fortune, Wall Street Journal, New York Times, Business Insider, Forbes