Z Prahy do Vídně to dnes trvá autem zhruba tři a půl hodiny. To je méně než v roce 1989. Ale jen proto, že za komunismu si mohli automobilisté dovolit maximální rychlost 110 kilometrů v hodině a − pokud tedy dostali výjezdní doložku do kapitalistické ciziny − od hranice do rakouské metropole jeli po malých silničkách. Kdyby dnes nejvyšší povolená rychlost nebyla 130 kilometrů v hodině a Rakušané nedobudovali svou část dálnice A5 až skoro k českým hranicím, snadno by nyní cesta trvala i déle.

Klíčová dálnice D1 se totiž modernizuje, v březnu a dubnu se začaly rekonstruovat další úseky. Zdržení tak nově motoristé naberou u Humpolce, Jihlavy či Velkého Meziříčí. Oproti komunistickým časům se dálnice směr Vídeň rozšířila jen na 17 kilometrech D52 na jižní Moravě. A to je všechno, od roku 1996 tam stavba stojí.

Na rakouské straně je to něco úplně jiného. Rakušané minulý rok dobudovali svou dálnici A5 z Vídně k českým hranicím a otevřeli 25 kilometrů mezi Schrickem a Poysbrunnem. Česká část dálnice nebude hotová do roku 2030, i když spojení Praha−Brno−Vídeň je naprosto zásadní a většina trasy je hotová z časů komunistů.

infografika: Anketa Ekonomu

Jak je něco takového možné, když všechny vlády od roku 1989 přísahaly na dobudování páteřní dopravní infrastruktury a dnešní premiér uspěl ve volbách s heslem na billboardech "Dálnice, dálnice, dálnice!"?

Hotovo nebude ani v roce 2050

Lidé zaujetí Babiše pro dobudování dálnic v Česku uvěřili. Politik se často zlobil na stav silnic ve svých projevech. Například v roce 2014, rok po svém raketovém výstupu do nejvyšší politiky, láteřil u poslaneckého pultíku: "Dvacet čtyři let po revoluci tady nemáme ani tu podělanou D1, kterou otevíral Lubomír Štrougal," vzpomínal na budovatelské úspěchy dlouholetého komunistického premiéra.

Jenže už není rok 2014, kdy hnutí ANO přebíralo ministerstvo dopravy. A moc se toho k lepšímu nezměnilo. Billboardy "Dálnice, dálnice, dálnice" už jsou dávno sundané a podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu z tohoto roku nebude mít Česko dostavěnou dálniční síť ani do roku 2050, i když to stát ve svých vizích stále slibuje.

Mezi lety 2013 a 2017 bylo ročně zprovozněno průměrně pouhých 16 kilometrů dálnic, během let 2018 až 2020 se číslo vyšplhá na 17 kilometrů ročně. "Mám rozestavěných 140 kilometrů a 180 před zahájením. Jakmile tyto stavby naběhnou, statistiky budou vypadat jinak," bránil se nedávno v rozhovoru pro Ekonom ministr dopravy Dan Ťok.

Kontroloři ale poukazují na to, že dálniční síť měla být podle slibů politiků dokončena už v roce 2010, nyní platí termín 2050. "Současné tempo výstavby ale nestačí ani pro dosažení tohoto cíle − zbývá postavit ještě 833 kilometrů z plánovaných 2073 kilometrů. Aby to ministerstvo dopravy stihlo, muselo by ročně otevírat přibližně 25 kilometrů dálnic," uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.

Sousední státy čekají na Česko

Že se Babiš ve sněmovně oháněl komunistickým premiérem Štrougalem, nebylo náhodné. Od té doby tu opravdu nikdo masivně dálnice nebudoval.

V porovnání s okolními postkomunistickými zeměmi tak na tom Československo v roce 1990 nebylo s dálnicemi rozhodně špatně. V roce 1980 byla dostavěna brněnská dálnice z české do moravské metropole a dále D2 na Bratislavu.

Takřka hotová byla i rychlostní silnice z Prahy na Liberec, z Brna do Olomouce a další úseky. Mělo to daleko k ucelenému propojení republiky, ale základní spojení mezi centry země už v roce 1989 existovalo.

Od roku 1989 sice přibyly stovky nových kilometrů dálnic, ale jak hlemýždí tempo to je, vyplyne v porovnání se stavební činností sousedů.

Trasa na Vídeň už byla zmiňována. V roce 2010 Rakušané otevřeli prvních 23 kilometrů spojnice s Českem, o sedm let později, tedy minulý rok, dalších 25 kilometrů. Nyní čekají na dostavbu D52. Na tuzemské straně se od roku 1996 nestavělo z absurdního důvodu − kromě peněz a vůle nebyl ani platný územní plán Jihomoravského kraje. Nakonec česká dálnice bude nejdříve až za 12 let. Rakušané si tak na napojení budou muset počkat. A nejen oni.

Pokud se někdo rozhodne vyrazit z Hradce na sever na Balt do Štětína, je pořád rychlejší objet to přes Prahu a Drážďany Německem.

V tuto chvíli vlastně nemá Česko dálniční spojení s Rakouskem. Vedle tahu na Vídeň by to měla být D3 na Budějovice a dále na Linz. Jenže z ní jsou jen nesouvislé kusy.

Už minulý režim zahájil obchvat Tábora, za čtvrtstoletí vznikl jen jeden 45kilometrový úsek a další stovka kilometrů zbývá.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?