Odchod z korporátního prostředí do soukromé firmy, nebo dokonce do vlastního byznysu je zlomové životní rozhodnutí. Manažeři, kteří se po letech jistoty ve velkých firmách rozhodli skočit do rizika podnikání nebo přijali nabídky v malých firmách, popisují svůj odpor ke korporátu, ze kterého konečně unikli, a pocit svobody.

Bezesporu se jedná o kariérní zlom, který jsem zažil na vlastní kůži. Z velké nadnárodní firmy obchodované na evropských burzách jsem v roce 2016 přecházel do menší lokální společnosti co do počtu lidí, a hlavně do společnosti čistě privátní. Z obří firmy fungující téměř za jakékoliv tržní situace do společnosti flexibilnější, ale náchylnější k náladám lokálního trhu.

Do takzvaného kapitalistického korporátu jsem se dostal po turbulencích v ekonomice, které odvětví nemovitostí tvrdě postihly již v roce 2008. V té době jsem pracoval v developmentu, který zaznamenal okamžité zastavení financování projektů a fakticky zmrazení naší rozdělané práce. Nastalé období nejistoty a obav o práci nebylo nijak veselé, zpětně jej nicméně hodnotím jako významnou životní a pracovní lekci. Velmi oceňuji, že jsem mohl zažít i cestu dolů. Uvědomil jsem si, že všechno v životě i v práci, kterou děláme, je relativní a nikdy nemáme jistotu. Co máme dnes, může mít už zítra někdo jiný.

V té době mi nadnárodní korporát nabídl intenzivní a poučnou cestu. Jsem dodnes vděčný za možnost potkat spoustu talentovaných a schopných lidí a účastnit se zajímavých transakcí, firemních strategií na nejvyšší úrovni mezinárodního managementu nebo získávat zkušenosti z jiných evropských zemí. Korporátní stroj, který jede, ať se děje co se děje, pracuje s velkými čísly, velkými rozpočty, dokáže zprostředkovat mnohé zkušenosti. Na straně druhé jsem se občas dostával do absurdních situací, které k velkým korporacím patří.

V nadnárodní společnosti zkrátka manažer dříve nebo později narazí na omezené možnosti seberealizace. Toužil jsem po prosazení vlastních myšlenek a nápadů a byl připraven za ně přijmout plnou odpovědnost. Proto ve chvíli, kdy přišla nabídka na práci v menší privátní firmě, bez váhání jsem přijal. V té době jsem slyšel různé reakce, od pochybností o přechodu do menší firmy, navíc lokální, až po slova skvělé podpory.

Je pravda, že změna to byla velká, stejně tak i výzva, před kterou jsem stál. Všechna rizika a nejistoty ale převážilo, co jsem získal. Získal jsem možnost uskutečnit myšlenky a projekty, které sám nebo se svými kolegy vytvořím, omezen pouze finančními prostředky a úspěšnou obhajobou obchodní strategie před vlastníky společnosti. Získal jsem i přímou odpovědnost za úspěch nebo neúspěch svých rozhodnutí a své práce a s tím i velkou motivaci.

Je skvělé, že po relativně krátké době jsem schopen vidět pozitivní výsledky, ale i chyby, kterých se dopouštíme na svojí cestě. Zpětná reakce je u malé společnosti rychlá, ale o to intenzivnější a upřímnější.

Autoři: Karel Bor