Motorem změn jsou společenské, ekonomické a politické změny, které nastaly od globální ekonomické krize v roce 2008. Mezi lidmi se objevila frustrace ze selhání finančních jistot a postupně se navyšovala nedůvěra ve společenské a politické instituce. Otevřel se tak prostor pro nové hráče, kteří tuto mezeru zaplní, a oči veřejnosti se nyní stále více upínají k byznys lídrům.

Co vedlo ke změnám? Rozhodly tři hlavní faktory:

Vzrostl význam jednotlivců, generace mileniálů přichází s novými požadavky i vzorci chování. Veřejnost očekává aktivní participaci firem a soukromých institucí na řešení společenských problémů. Technologický rozmach na jedné straně vytváří řadu nových příležitostí, na druhé však také velké výzvy, na něž musí firmy reagovat.

Deset trendů, které v roce 2018 ovlivní oblast lidského kapitálu podle průzkumu společnosti Deloitte:

1. Well-being jako hnací síla produktivity. Téma osobní pohody je považováno za nejvýznamnější trend. Je vnímáno jako důležité pro 92 % dotázaných, 83 % jej považuje za jeden z nástrojů na podporu zvýšení retence (udržení) zaměstnanců.

2. Data jako příležitost i riziko. HR oddělení disponují obrovským množstvím informací o lidech. Efektivní analýza těchto dat může výrazně přispět ke zlepšení náboru, řízení, udržení a optimalizaci pracovní síly. Potenciálu však nyní využívají jen 3 % českých firem.

3. Kariéra ve 21. století aneb "Od kariéry ke zkušenostem". Model kariéry coby jednosměrného procesu stoupání v hierarchii přestává být chápán jako jediná definice úspěchu. Na významu nabývá především způsob, jakým jednotlivci získávají zkušenosti, zkoušejí si nové role a učí se. Polovina dotázaných se však v řízení kariéry svých zaměstnanců nepovažuje za efektivní.

4. Odměny šité na míru. Zaměstnanci čím dál tím častěji požadují personalizované a flexibilní benefitní programy. Pouze 5 % českých firem se na tuto výzvu cítí být dobře připraveno.

5. Integrace lidí, umělé inteligence a robotiky. Poptávka po lidských dovednostech se mění. Žádané jsou schopnosti, které stroje nezvládají - kreativita, řešení komplexních problémů, vyjednávání atd. Dvacet sedm procent dotázaných své zaměstnance již rekvalifikuje pro používání umělé inteligence a robotiky.

6. Symfonie ve vedení firmy. Nedostatečná spolupráce na úrovni nejvyššího vedení organizace je hlavní příčinou, která firmám brání v překonání současných výzev. Podle průzkumu v ČR na strategických projektech spolupracuje jen 36 % vedení.

7. Společenský dopad. Firmy řeší stále více témata, jako jsou rozmanitost, rovnocenné platy mužů a žen, imigrace nebo klimatické změny. Třiadvacet procent dotázaných považuje pozitivní vnímání společnosti za strategicky významnou otázku.

8. Propojené pracoviště. Množství komunikačních nástrojů určených k týmové spolupráci roste. Nebudou však tyto nástroje naopak působit kontraproduktivně? České firmy jsou oproti zahraničním optimistické a 59 % dotázaných věří, že nové nástroje produktivitu skutečně zvýší.

9. Ekosystém pracovní síly. Růst počtu externích zaměstnanců a pracovníků na dohodu vede k potřebě jejich efektivního řízení a zapojení do firemní kultury. Dvacet osm procent českých firem však výkon externích pracovníků nesleduje ani neřídí.

10. Práce v éře dlouhověkosti. Společnosti, které hledí dopředu, vidí dlouhověkost a stárnutí populace jako příležitost a šanci, jak dosáhnout rozmanitosti a zároveň jak reagovat na společenskou výzvu. Vytěžit tento potenciál je však připraveno pouze 26 % českých firem.

Trendy byly stanoveny na základě odpovědí více než 11 000 HR a byznys lídrů ze 124 zemí světa. Průzkumu se zúčastnilo více než 70 českých firem, které definovaly výše uvedený žebříček.

Autoři: Pavel Šimák