Dvaadvacetiletá Lola ze Španělska pracuje v Praze na Staroměstském náměstí jako průvodkyně pro španělsky mluvící turisty. Portugalec Bueno dostal laso od české firmy, jež se specializuje na 3D tisk. Eemeli a Samuli z Finska mají zkušenosti z logistického oddělení nadnárodní korporace. Zájem občanů ze starých zemí Evropské unie o práci v Česku podle informací zaměstnavatelských agentur postupně roste. Zájem o některou ze tří set tisíc pozic, které akutně poptává český průmysl, je ale naprosto zanedbatelný.

Zástupci zaměstnavatelů rádi tvrdí, že cizince ze třetích zemí − nejlépe z "kulturně blízkých", třeba Ukrajiny či Srbska − poptávají kvůli nedostatku Čechů, a ne proto, že dotyčným mohou platit méně. Vyšší průměrná mzda Slováků v Česku to sice potvrzuje, průměrná mzda Ukrajinců ale naopak podporuje tezi o levné pracovní síle z Východu.

Pro občany unie je český pracovní trh kromě Slováků (ti v Česku velmi často studují a posléze zůstávají, i proto mají nadprůměrnou mzdu) zajímavý především pro Poláky, Bulhary, Rumuny. V případě polských zaměstnanců jde často o ty, kteří denně dojíždějí za prací, nemusí proto v Česku řešit ubytování. Bulharsko je pak všeobecně zásobárnou levné pracovní síly Evropy. Jde o zemi, kde za poslední čtvrtstoletí ubyla pětina obyvatelstva, většinou lidé v produktivním věku. Pokud někde hrozí demografická katastrofa, je to Bulharsko. Obdobná, i když ne tak hrozivá čísla vykazuje také Rumunsko a mimo EU Ukrajina.

Čeští zaměstnavatelé si pracovníky z těchto zemí pochvalují − jde prý o pracovité lidi s minimálními nároky, kterým nevadí těžká fyzická práce či přesčasy. V překladu to znamená, že jsou ochotni dělat cokoliv, protože je to lepší než zůstat doma.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?