Český premiér Andrej Babiš přichází v Bruselu na summit lídrů Evropské unie.
Český premiér Andrej Babiš přichází v Bruselu na summit lídrů Evropské unie.
autor: ČTK

Neziskové organizace podle premiéra Andreje Babiše (ANO) spolupracují s pašeráky ve Středozemním moři, kteří do Evropy vozí tisíce migrantů. Babiš to řekl v Bruselu před schůzkou lídrů zemí Evropské unie. Podle Babiše musí být prioritou EU boj proti "pašerákům, kteří vydělali miliardy eur, a vypadá to, že i neziskové organizace jsou součástí těchto struktur".

Neziskové a humanitární organizace podobná obvinění vždy tvrdě odmítaly. Poukazují na to, že jejich lodě pouze hlídkují ve Středozemním moři v mezinárodních vodách a zachraňují plavidla s běženci, kterým hrozí potopení, a jejich pasažérům tedy smrt. Podobně moře stráží i lodě některých států EU. Plavbu do Evropy od roku 2014 nepřežilo zhruba 15 tisíc běženců.

Proti Babišovu nařčení se pro HN ohradila organizace Lékaři bez hranic. Ředitel její české pobočky Pavel Gruber tvrdí, že organizace při záchranných operacích plně dodržuje mezinárodní právo. "Lékaři bez hranic s pašeráky nespolupracovali, nespolupracují a spolupracovat nebudou," prohlásil Gruber.

Taky mezinárodní centrála Lékařů bez hranic už dřív podobná obvinění označila za nesmyslná. "Lékaři bez hranic nemůžou za to, že existují pašeráci, stejně jako nemůžeme za konflikty a hlubokou nerovnost, před kterými utíká řada z těch lidí, které zachráníme." Podle Lékařů bez hranic je jedinou alternativou k provozování záchranných operací "nechat lidi utopit". Lékaři bez hranic mají ve Středozemním moři momentálně tým lidí na lodi Aquarius. Tu nedávno Itálie odmítla vpustit do svých přístavů a loď s více než 600 zachráněnými migranty nakonec odplula do Španělska.

Babiš se ve svém vyjádření nejspíš inspiroval staršími tvrzeními některých italských činitelů, kteří uváděli, že lodě humanitárních organizací s pašeráky přímo koordinují čas a místo, kdy běžence na moři vyzvednou, případně že za to přímo dostávají zaplaceno. To podle nich přispívá k tomu, že se plavba do Evropy stává pro migranty atraktivnější, protože taková spolupráce vede ke snížení rizika.

Pro podobná tvrzení ale dosud nikdo nepředložil žádné důkazy. Sice je začalo prošetřovat několik italských prokurátorů, ale nic konkrétního nezjistili.

Z napomáhání pašerákům humanitární organizace už dřív obvinila i evropská agentura na ochranu hranic Frontex.

Její šéf ale mluvil jen o tom, že pobyt lodí neziskovek ve Středozemním moři pašerákům fakticky usnadňuje jejich byznys. Netvrdil, že by humanitární organizace s organizovaným zločinem aktivně spolupracovaly, jak ve čtvrtek naznačil Babiš.

Premiéři či prezidenti zemí EU by se měli v Bruselu ve čtvrtek pozdě večer domluvit na opatřeních, která podle nich zajistí, že do Evropy už nebudou přes Středozemní moře připlouvat migranti. Podle návrhu závěrů summitu, který mají HN k dispozici, podpoří vznik záchytných center mimo území EU, například na severu Afriky. Do nich by měly lodě odvézt všechny žadatele o azyl, které zachrání na moři. "V takových centrech bude možné rychle a bezpečně určit, kdo jsou ekonomičtí migranti a kteří lidé mají nárok na mezinárodní ochranu," stojí v návrhu závěrů, který se ještě může změnit.

Do EU dnes ve velké většině případů připlouvají lidé, kterým nehrozí nebezpečí, ale hledají lepší životní podmínky. Ti by měli být z nově vzniklých záchytných center vráceni zpět do země svého původu. Uprchlíky, kteří skutečně mají nárok na azyl, by si pak měly rozdělit ty státy unie, které k tomu budou ochotné.

Otázkou je, jestli EU najde země, které na svém území budou chtít taková záchytná centra zřídit. Například Tunisko či Libye to už vyloučily. EU ale věří, že je přesvědčí slibem finanční pomoci nebo hrozbou omezení rozvojové pomoci. Česko takový přístup podporuje. "Ilegální migraci musíme zabránit a to opatření je jednoduché, nesmí vyplout pašerácké lodě," říká premiér Babiš.

Pokrok z hlediska dohody na migraci nutně potřebuje německá kancléřka Angela Merkelová, které by jinak mohla vypovědět poslušnost bavorská CSU, sesterská strana její CDU. Merkelová chce uzavřít dohodu s Itálií či Řeckem, aby tyto země z Německa braly zpět ty migranty, kteří už se předtím zaregistrovali na území těchto států.

Babiš tvrdí, že Česku Němci takovou dohodu nenabídli. Prý by ji ale stejně nepodepsal. Merkelová podle něj akceptuje fakt, že migranti do Evropy přicházejí, zatímco cílem Česka je, aby tento pohyb úplně ustal.

Pokud Merkelová podobné dohody se státy EU nepodepíše, Bavorsko hrozí zavřením svých hranic. To by nejspíš vedlo k řetězové reakci, kdy by hranice uzavřely i další země EU. Volný pohyb osob a zboží v rámci Schengenu by tak fakticky skončil, což by mohlo mít vážné následky pro ekonomiku zemí EU včetně Česka. Babiš označil uzavření hranic v EU za nepřijatelné.

Nová italská vláda populistických stran Hnutí pěti hvězd a Liga ale zatím přijímat zpět z Německa migranty registrované v Itálii odmítá. Místo toho chce, aby státy EU z Itálie povinně převzaly všechny migranty, včetně těch ekonomických.

Řím tak prosazuje zavedení mnohem dalekosáhlejších povinných uprchlických kvót, než jsou ty, které navrhla Evropská komise. Česko a další země visegrádské čtyřky jakékoliv povinné kvóty odmítají. Jejich prosazení momentálně nehrozí, státy EU se ohledně nich nedokážou shodnout.

Autoři: Ondřej Houska