S rozdílem v platu 22 % by musely ženy každý rok pracovat o tři měsíce déle, aby si vydělaly stejně jako muži. "Rozdíl často není způsoben jenom tím, že by na totožných pozicích ženy a muži dostávali zcela rozdílné ohodnocení, ale i tím, že ženy častěji zastávají méně významné a méně placené pozice v rámci oboru či konkrétních profesí," vysvětluje Tomáš Ervín Dombrovský, vedoucí analytik společnosti LMC provozující portály Jobs.cz a Práce.cz.
I přesto, že je platová nerovnost neustálým předmětem celospolečenských debat, nejen že se za poslední desetiletí v Česku nesnížila, dokonce však o necelé procento ve prospěch mužů vzrostla.
Stereotypy jako hlavní problém
Platová nerovnost je podle manažerky HR programů neziskové organizace Byznys pro společnost Jany Skalkové způsobena souhrnem několika faktorů. "Rozdíl mezi platy žen a mužů se dá pozorovat hned na začátku jejich kariéry, je ale pravda, že těsně po škole je nejmenší," říká Dombrovský. Přestože absolventek vysokých škol je v České republice nepatrně více než absolventů, ukazuje se, že vysokoškolský diplom už nehraje rozhodující roli. "Nástupní platy absolventů jsou o pětinu vyšší než u absolventek," upřesňuje analytik. Důvodem je například nedostatek praxe získané v průběhu studia nebo celkově nižší sebedůvěra žen. "Muži jsou aktivnější v usilování o stáže během studia a také si říkají o větší nástupní plat," tvrdí.
"Z mého pohledu je velmi častou kariérní překážkou většiny žen ona sama. Žena je totiž nucena, ať už svým okolím, či sama sebou, být v případě, že je na vedoucí pozici, nejen dokonalou šéfkou, lídrem, manažerem, ale také dokonalou maminkou, manželkou, partnerkou, dcerou," připouští generální ředitelka společnosti Synlab Kateřina Bílly Danyšová. Muži se podle ní potřebou plnit všechny role ve stejné míře netrápí.
Tomuto vysvětlení nasvědčují i výsledky průzkumu, který proběhl v březnu pod vedením organizace Byznys pro společnost, národního koordinátora evropské Charty Diverzity. "Průzkumu se zúčastnilo 460 žen z celé České republiky, napříč vzděláním a obory. Zhruba pětina žen tvrdila, že se s genderovými předsudky setkává v rámci pracovního prostředí, a čtyřicet procent, že se s nimi setkávají i v rámci domácnosti," uvádí HR manažerka Charty Diverzity Jana Skalková. Zatímco ze strany zaměstnavatelů jsou předsudky zaměřeny na obavy z časté nemocnosti dětí nebo na obavy ze ztráty dovedností během mateřské, blízké okolí může v ženách vyvolávat pocit nedostatečnosti, pokud se plně nevěnují péči o dítě a domácnost.
Česko podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr patří k pětici národů Evropské unie, které nejvíce věří v tradiční genderové rozdělení rolí a chování v domácnosti nebo zaměstnání. "Na jedné straně se česká společnost tváří velmi liberálně. Pokud se ale podíváte na předsudky, které v ní panují, jsme pořád velmi tradiční společnost," poukazuje na rozpor Skalková. Předsudky podle odbornice na lidské zdroje neovlivňují jenom sebevnímání žen, ale hlavně postoje náborových manažerů. Celkem 58 % žen se podle dat AV ČR během přijímacího pohovoru setkalo s dotazem na soukromý a rodinný život. Výzkumy přitom ukazují, že spousta manažerů si ani neuvědomuje, že během přijímacího řízení pracovali s předsudky nebo přispěli k diskriminaci. "V roce 2011 kancelář ombudsmana analyzovala pracovní inzeráty a došla k závěru, že zhruba patnáct procent pracovních inzerátů bylo těžce diskriminačních už v rámci samotného textu. Od té doby se situace značně zlepšila, to však neznamená, že diskriminace vymizela, jen je méně zjevná," říká Dombrovský.
Představa třicetileté ženy je tak často v naší společnosti spojována s brzkým odchodem na mateřskou. "Mezi předsudky, které v našich průzkumech uvádí mladší věková kategorie žen, je obava z toho, že je uchazečka ve věku, kdy většina žen zakládá rodinu a odchází na mateřskou dovolenou," přibližuje Skalková a dodává, že se se skrytými předsudky setkává také při školeních diverzity, při kterých ve firmách školí náborové manažery a manažerky. "V době, kdy jsem již měla téměř desetiletou praxi, jsem se při výběrovém řízení na manažerskou pozici setkala s tím, že bylo na překážku i to, že jsem děti ještě neměla, jelikož se předpokládalo, že je brzy mít budu," říká odbornice na řízení lidských zdrojů PwC ČR Andrea Linhartová Palánová, která předsudky zažila na vlastní kůži.
Obavy zaměstnavatelů jsou opodstatněné. Péče o děti i nadále zůstává v české společnosti doménou žen. Rodičovskou dovolenou podle statistik čerpá 295 000 žen a pouze 5000 mužů. Proti tomu podle evropského průměru odchází na rodičovskou dovolenou každý desátý muž. Jako správný krok směrem ke změně vidí Skalková zavedení placené otcovské dovolené v Česku, s níž souhlasí 90 procent dotazovaných organizací Byznys pro společnost (BPS).
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111