Plán umístit sídlo společnosti nebo ovládat holding z daňového ráje ztrácí na atraktivitě. V poslední době přibývá daňových zákonů, evropských směrnic a mezinárodních dohod, které firmy od podnikání v zemích s nízkým zdaněním odrazují. Kvůli novému seznamu daňových rájů, který Evropská unie zveřejnila koncem loňského roku, se firmy, které tam sídlí, obtížně dostávají i k bankovním účtům.

Počet českých firem ovládaných z daňových rájů dosáhl vrcholu v roce 2015 a od té doby se snižuje. V polovině letošního roku dokonce klesl pod 13 tisíc, tedy zhruba o pět set oproti roku 2015. V daňových rájích teď sídlí jen asi 2,5 procenta z celkového počtu českých podniků.

"Ještě v roce 2015 stačilo spolehnout se na to, že daňová správa se o penězích v zahraničí nedozví. To je dnes nemožné," vysvětluje partner společnosti BDO Tax Richard Švejda a dodává: "Všechny státy světa jsou pod tvrdým mezinárodním tlakem přinuceny sdílet informace o vlastnících, odtajňovat finanční transakce a spolupracovat na automatické výměně dat."

Jako první odstartovaly boj proti ukrýváním peněz v zahraničí Spojené státy, když v roce 2010 přijaly daňový zákon označovaný zkratkou FATCA, který s účinností od července 2014 požadoval po zahraničních finančních institucích předávání informací o účtech amerických daňových poplatníků americkému daňovému úřadu. Česko se k dohodě o výměně informací, které mohou finanční úřady přivést na stopu daňových úniků, se Spojenými státy připojilo v prosinci 2014. Brzy ji ale nahradila obdobná globální dohoda − GATCA − iniciovaná Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. "Díky tomu došlo fakticky k prolomení bankovního tajemství," upozorňuje analytička společnosti Bisnode Petra Štěpánová.

První výměna dat v rámci globální dohody proběhla na konci loňského roku a zapojilo se do ní 40 zemí. Další kolo proběhne na konci letošního roku. "Do této výměny již bude zapojeno cca 100 jurisdikcí včetně těch, které vykazují znaky daňově preferenčních režimů," říká Lukáš Heřtus z Generálního finančního ředitelství.

Pravidla proti praní špinavých peněz se ale posilují i na evropské úrovni. V polovině roku 2015 vydala EU směrnici o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Ta nařizuje bankám, kampeličkám a nově směnárnám virtuálních měn, provozovatelům hazardních her nebo investičním zprostředkovatelům, aby prověřovali své klienty a zjišťovali původ peněz, které si k nim převádí. "V rámci široké řady povinností tak vzniká transparentní soubor dokumentů, který identifikuje mimo jiné vlastníka každé společnosti," popisuje Ondřej Spodniak, jednatel poradenské společnosti Zenron.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?