Když se v roce 2008 narodila, nikdo nechtěl být jejím rodičem. Superhrubá mzda rozhodně nebyla rovnou daní, jak si představovala ODS před sněmovními volbami v roce 2006. Největší propagátor rovné daně mezi občanskými demokraty, chvilkový ministr financí Vlastimil Tlustý, o superhrubé mzdě tehdy řekl: "Já se od toho vysloveně distancuji, zásadně to odmítám." Pro lidoveckého ministra financí Miroslava Kalouska to bylo jen početní cvičení, jak sloučit fetiš rovné daně ODS s realitou výdajů státního rozpočtu. A opozice z ČSSD byla rozpálená doběla a požadovala okamžitě návrat k progresivnímu zdanění fyzických osob.

Přesto z reformy veřejných financí Mirka Topolánka jako jeden z mála nezrušených pozůstatků přežila právě superhrubá mzda. A tak místo výpočtu daně z hrubé mzdy se k ní unikátně připočítává ještě zdravotní a sociální pojištění. Z tohoto navýšeného základu se stanovuje jednotná daň z příjmů fyzických osob 15 procent (a od roku 2013 se ještě sedmi procenty navíc daní příjem bohatších). Skoro nikdo z politiků už roky superhrubou mzdu nechce, všichni ji slibují zrušit, ale přesto na to nikdo nedokáže najít sílu.

Nechtěné dítě

Vše začalo jedním velkým nedomyšleným slibem ODS. Občanští demokraté, otřesení prohrou s ČSSD v roce 2002, se po odchodu Václava Klause snažili najít novou ideologii. A rozhodli se vrátit ke kořenům a začetli se do Kapitalismu a svobody Miltona Friedmana, který navrhoval rovnou daň i s negativní daní, jež supluje sociální podporu.

infografika: Infografika: Nesmrtelná superhrubá mzda

Jenže ODS nakonec před volbami navrhnout smysluplnou rovnou daň nedokázala. Stínový ministr Vlastimil Tlustý vytáhl v předvolební kampani velmi schematické takzvané Tlusté kolečko, které počítalo všem zvýšení mezd po zavedení 15procentní rovné daně. Opoziční lídr ČSSD Jiří Paroubek to označil za "rozpočtovou sebevraždu". ODS se za Tlustého koncept postavila, ale nakonec pravda vyšla najevo. V roce 2009 ministr průmyslu za občanské demokraty Martin Říman dosvědčil, že to byla čistá sólo jízda Tlustého bez vědomí vedení strany.

"Ale to, že ta jeho rovná šance je absolutní nesmysl, který zvyšoval státní přerozdělování o stovky miliard korun, protože někde na tu sociální dávku pro všechny musíte vzít, zdaňoval i modré nebe nad hlavou mimochodem, to je prostě pravda. To byl ne podvod na voliče, to byl podvod Vlastimila Tlustého na nás, na ODS," řekl Říman v Lidových novinách.

Jenže to už rovná daň žila svým životem. ODS z prestižních důvodů po volbách 2006 nechtěla na tento slib rezignovat. V druhé Topolánkově vládě ODS, KDU-ČSL a zelených nakonec ministr financí Kalousek přišel s ekvivalentem vršovického dloubáku v daňové politice − ODS nechal její 15procentní rovnou daň, ale dramaticky rozšířil základ pro výpočet.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?