Žádný jiný záměr nemá v současnosti v české politice takovou podporu. Rušení superhrubé mzdy před volbami minulého roku slibovaly ANO, ODS, ČSSD či TOP 09 a podporu vyjadřovaly i další strany − to je pohodlná většina minimálně 125 poslanců v současné sněmovně.

Přesto v této chvíli nemá šanci na projití ani opoziční návrh ODS na zrušení superhrubé mzdy a prudké snížení daní, ale ani vládní předloha, kterou připravila ministryně financí Alena Schillerová. Na jaře v rozhovoru pro týdeník Ekonom ještě hýřila sebevědomím, že superhrubá mzda to má už jen za pár: "Za deset let už jsme se vynadívali dost a vraťme se k pravdě, že dnes reálně není daň 15 procent, ale 20,1 procenta. Koncept superhrubé mzdy nikde v Evropě není. Je to nesmysl, o jehož zrušení se mluví dlouho."

O několik týdnů později přiznala, že pro svůj záměr nemá dostatečnou podporu. Ale nevzdává se a má zastání premiéra Andreje Babiše. Záměr chce předložit příští rok a konec superhrubé mzdy měl přijít definitivně v roce 2020, dvanáct let po zavedení tohoto daňového unikátu.

Ministryně Schillerová chce zároveň mírně snížit daně. Efektivní, tedy reálná sazba by z 20,1 procenta sestoupila na 19 procent a u solidární přirážky z 23,4 procenta na 23 procent. Ekonomové z akademického think-tanku IDEA při CERGE-EI Klára Kalíšková a Michal Šoltés ovšem Schillerové návrh detailně propočítali a vyšlo jim, že snižování daní by na různé skupiny dopadlo velmi rozdílně.

V průměru by na novém daňovém řádu výrazně více vydělali živnostníci oproti zaměstnancům: "Výhodněji by novela dopadla na osoby samostatně výdělečně činné, u kterých by průměrná daňová sazba klesla o 1,6 procentního bodu, a OSVČ by tak v průměru ušetřily sedm tisíc korun ročně. U zaměstnanců by došlo k poklesu průměrné daňové sazby pouze o 0,7 procentního bodu a ke snížení daňové zátěže v průměru o 3500 korun ročně," říkají autoři.

Ale to není zdaleka celý příběh.

Sliby vs. realita

Změnu daní, která stát přijde ročně na 21 miliard korun, Schillerová anoncovala jako výhodnější pro méně vydělávající, protože jim klesne daňová zátěž o procentní bod, zatímco bohatším pod současnou solidární přirážkou jen průměrně o 0,4 procentního bodu. "Základní argument pro rozdílnou výši úlevy je ten, že u příjmů nad čtyřnásobek průměrné mzdy se vzhledem ke stropům neplatí sociální pojištění," vysvětlovala ve zmíněném rozhovoru.

infografika: Infografika: Kdo vydělá na konci superhrubé mzdy

Jenže šedá je teorie, zelený je strom reálného a velmi komplikovaného danění fyzických osob v Česku, který obsahuje různé daňové schody. Ekonomové poměřili minis­terský návrh s příjmovou realitou Čechů tak, jak ji zaznamenává Český statistický úřad. Zjistili poměrně velké rozdíly v daňové úlevě dle příjmových decilů, tedy rozdělení společnosti podle výše příjmu po desetinách. "Průměrné daňové zatížení fyzických osob klesne o 4196 korun ročně, tedy o 350 korun měsíčně. Dopad změny celkových daňových odvodů se však pro jednotlivé skupiny poplatníků značně liší," zdůrazňují ekonomové.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?