Spojili své síly napříč obory, aby mohli společně bojovat proti zhoubným nádorům. Biochemiky, buněčné a molekulární biology, klinické lékaře nebo fyziology sdruží nově vzniklé Centrum nádorové ekologie. Komplexní pohled na nádorová onemocnění a zkoumání prostředí, ve kterém nádor roste, není ve světě novým pojmem. Takzvané nádorové ekologii se věnuje více laboratoří, české snahy jsou ale výjimečné množstvím zapojených vědeckých skupin.

Netradiční název centra odkazuje na ekosystémy podobné, jako jsou ty v přírodě. Kromě nádorových buněk je totiž prostředí tumoru tvořeno i ostatními typy běžně neškodných buněčných typů − například imunitními nebo vazivovými. "Nádor se chce šířit. A buňky z jeho nejbližšího prostředí mu umí říct, aby migroval po těle. To je mechanismus metastázování," vysvětluje hlavní vědecký koordinátor nového centra Karel Smetana. "Nádorové a nenádorové buňky spolu komunikují ve prospěch nádoru a v neprospěch pacienta," upřesňuje mechanismy Aleksi Šedo, děkan první lékařské fakulty Univerzity Karlovy a přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie.

Právě metastázování neboli rozšiřování nádoru po těle mimo primární ložisko je na léčbě onkologických onemocnění nejkomplikovanější část. "Málokdy zabije pacienta nádor, většinou ho zabijí metastáze. Přesto jim neumíme příliš zabránit, mechanismy jsou velmi složité," přiznává Smetana. Proto se Centrum nádorové ekologie zaměřuje hlavně na zkoumání buněk okolo nádoru. Cílem je pochopit zákonitosti, které toto prostředí ovládají, a pokusit se je ovlivnit.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části se dozvíte, jakým pacientům by nové poznatky vědců mohly pomoci, proč centrum funguje ve virtuálním prostředí a kolik to celé stálo.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se