Podle statistik umírají Češi na kardiovaskulární choroby výrazně více než jiné evropské národy. Podobně nepříznivých výsledků dosahují například Maďaři, Slováci nebo Chorvaté. Naopak Dánové, Španělé, Italové nebo Francouzi na tyto choroby umírají mnohem méně. Francouzi jsou na tom dokonce nejlépe. Podle kardiologa Jiřího Krupičky to má ale jasné příčiny.

Čím to podle vás je, že Češi umírají tak často na kardiovaskulární onemocnění?

Vždycky je těch důvodů víc, jeden se určit nedá. Svou roli v tom hraje i genetika, ale obrovský vliv má také životní styl.

Máme podobný životní styl jako Slováci. Ale proč ti Maďaři nebo Chorvaté, u kterých by se dalo očekávat, že se zařadí po bok Francouzů či Španělů?

Podle mě je v případě Maďarska na vině strava. Uherský salám, čabajka, sádlo, smetana. Příliš mnoho živočišných tuků a uzenin. U Chorvatska jsem nad tím nepřemýšlel, ale bohužel na to asi má i vliv fakt, že všechno to jsou postkomunistické země.

MUDr. Jiří Krupička, Ph.D. (54)
jarvis_5bf80ea0498e6a73a03709bd.jpeg

Kardiolog s ordinací v Brandýse nad Labem, který se zároveň specializuje na poradenství pro sportovce. Po absolvování lékařské fakulty Univerzity Karlovy pracoval například na kardiologii v pražských nemocnicích Královské Vinohrady nebo na kardiochirurgickém oddělení Nemocnice na Homolce. Je členem mnoha profesních organizací, spolupracoval s nadací Člověk v tísni a provozuje web www.srdcesportovce.cz.

Jak to myslíte?

Je známé, že v zemích východního bloku je mortalita na kardiovaskulární choroby obecně větší než na Západě. Je tu mnohem větší stres. Sám mohu mluvit o zdravotnictví a je velký rozdíl, když srovnám situaci v Česku a třeba ve Francii, kde jsem mohl nějakou dobu pobývat. Obyvatelé východního bloku chtěli rychle srovnat svou životní situaci s tím, co viděli na Západě. V devadesátých letech si všichni mysleli, že když na pět let pořádně zaberou, budou se mít jako v Německu. Jenže ne každému se to povedlo. Mnozí podnikatelé pracovali dvanáct hodin denně a dlouhé týdny bez odpočinku, což nakonec skončilo zdravotními problémy. Před rokem osmdesát devět nebývalo běžné, že měl někdo ve čtyřiceti infarkt.

A jak je to dneska?

Podnikatelé jsou pod velkým tlakem neustále. Když vlastníte firmu, pořád počítáte, budíte se v noci a žijete ve stresu. Myslíte na to, co se stane, kdyby se vám něco přihodilo, a podobně.

Co pacientům radíte?

Je to velmi individuální. Úplně nejdřív se pacienta zeptám, co ho baví. Jedna z mých rad zní: Sportujte. Ne každý však při sportu relaxuje, někoho to může i stresovat, zejména v kolektivních sportech, které vás nutí podávat dobrý výkon. Navíc, a to vím sám podle sebe, aby sport pomáhal, musí se dělat metodicky správně. I běhat se dá špatně a nakonec si ještě přivodíte zdravotní problémy. Nesportovcům radím, aby šli na procházku, ale trošku svižnější. Relaxovat se dá však i s knihou nebo na výstavě.

Jak sportujete vy?

Dlouhá léta jsem preferoval horské kolo, ale není to úplně ideální sport pro páteř. Navíc jsem výkonnostní typ, který si dává limity na rok, na týden, na měsíc. Což znamená, že mě to stresovalo. Nakonec jsem si kolo nechal jako doplňkový sport a chodím na box. Ovšem individuálně s trenérem, abych posiloval to, co potřebuji, a pak se také pod dozorem protáhl. Proto svým pacientům ve středním věku říkám − vyberte si sport, který vás baví, vezměte si kvalitního trenéra a cvičte pod dozorem.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?