Většina firem na sociálních sítích řeší především to, jak efektivně oslovit veřejnost a vybudovat si publikum, které by se mohlo proměnit v zákazníky. Málokdy nastane situace, že by běžný podnik musel řešit nějakou rozsáhlou krizovou komunikaci kvůli stížnostem klientů nebo vadným výrobkům. Správa sociálních sítí tak probíhá spíš poklidně a hlavní diskuse se vedou nad obsahem. Problém ale může přijít z nečekané strany: od vlastních zaměstnanců, kteří si na Facebooku pustí pusu na špacír.

Několik takových příspěvků se dostalo až před české soudy, které musely rozhodnout, jestli firma může vyhodit člověka za to, co o své práci napsal na sociální sítě. A když bude zaměstnanec někoho urážet nebo diskriminovat svými postoji, může se s ním podnik rozloučit s odkazem na ochranu dobrého jména? Střet svobody projevu a oprávněných zájmů zaměstnavatele řešil třeba Nejvyšší soud, který v jednom ze svých rozhodnutí zjednodušeně konstatoval, že kritika firmy je přípustná, ale musí být adekvátní a pravdivá. Z pohledu Ústavního soudu jsou sociální sítě svým zásahem a pojetím srovnatelné s jinými masmédii, třeba televizí nebo rozhlasem. Jeho čtyři roky starý nález říká, že když někdo prezentuje své myšlenky veřejně a chce jimi cíleně oslovit veřejnost, podléhá takový projev veřejné kontrole. Tuzemské rozsudky a nálezy sice na jednu stranu zpravidla připouštějí, že zaměstnanec může psát o problémech ve firmě, problém je ale v tom, když při svém boji za pravdu přežene míru a věcná kritika se promění v aktivní poškozování dobrého jména.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Kde přesně je hranice, do které může zaměstnanec na sítích kritizovat svou firmu a neporušuje ještě zákon?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se