Většina týmu byla v té době starších než já. Ale šance zkusit nastavit flexibilní vnitřní fungování firmy, zbavit se administrativních brzd, které mi překážely v práci pro mezinárodní firmu, byla tak lákavá, že jsem do toho šla. S nadšením i zodpovědností. Uvědomovala jsme si už tehdy, že to, co mi chybí, je více let odžitých zkušeností. Postupně jsem zjišťovala, že těch strávených prací s lidmi. Přihlásila jsem se na studium managementu na mezinárodní škole a každodenní praxi konfrontovala s praxí spolužáků, manažerů z jiných oborů, nasávala jejich příběhy a podněty profesorů z různých koutů světa.

To, co mě praxe ani škola nenaučily, byla obhajoba sebe sama, mladé holky, v pozici šéfa týmu a zároveň konzultanta klientům, manažerům z korporací. Mojí motivací bylo odvádět práci, se kterou budu spokojená, bude přinášet výsledky a radost z odvedené práce týmu. To se dařilo. Předsudky vůči věku a genderu jsem prostě neřešila. S těmi klienty, se kterými jsme našli společnou řeč, jsme spolupracovali mnoho let, dokázali jít "na hranu", přijít s neotřelým přístupem k marketingu a komunikaci, získat pozici leadera, být o krok napřed. Byla to adrenalinová jízda na vlně nových zkušeností, úspěchů i zklamání, která se nastartovala už v mé pozici zaměstnance a na níž jsem jela 18 let do narození mé první dcery.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?