Není nic příjemnějšího než vydělat na dobrém skutku. Zatímco při nákupu akcií zbrojařského koncernu či korporace vydělávající na tom, že prodává "poslední legální drogu" (jak ve filmu Lepší už to nebude Jack Nicholson nezapomenutelně ohodnotil byznys prodejců alkoholu), se u citlivějších povah může dostavit pocit viny, při investici do zeleného byznysu nic takového zdánlivě nehrozí.

Kdo by nechtěl pomoci matičce Zemi. Pro udržení dobrého pocitu je ale lepší příliš nerozebírat, co se za "zeleností" skrývá. Už proto, že hodnocení řady opatření motivovaných původně ohledy na životní prostředí se během relativně krátké doby může zásadně změnit.

Příkladem může být palmový olej využívaný k výrobě biopaliv. Ten byl ještě v minulé dekádě považován za důležitou zbraň proti růstu emisí CO2, plynu z velké části zodpovědného za probíhající klimatickou změnu. Biopaliva sice něco málo proti "globálnímu oteplování" udělala, ale za jakou cenu. V případě palmového oleje to bylo zničení velkých rozloh nenahraditelného tropického pralesa. Vzniklá "zelená poušť" (tedy plantáže s minimální biodiverzitou) dnes zabírá plochu srovnatelnou s rozlohou Nového Zélandu. Řada plantáží přitom vznikla kvůli evropské poptávce. A ta byla důsledkem bohulibého cíle snížit ekologickou stopu.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?