Jak říkají samotní zástupci tuzemských regionálních firem, už dávno neplatí, že by společnosti sídlící v největších českých městech měly větší prestiž. Spíše naopak − většina firem v regionech je hrdá na své výjimečné produkty a na svém umístění v menších městech vidí mnoho výhod. Ať už to jsou nižší provozní náklady, cesty do zaměstnání bez dopravních zácp nebo třeba čistší vzduch. Nicméně ve většině případů vidí v tomto ohledu i pár negativních faktorů.

Můžeme nabídnout i něco navíc

"V našem oboru pivovarnictví nehraje sídlo firmy, pokud jde o její prestiž, nejvýznamnější roli," míní Roman Havlík, ředitel pivovaru Svijany, který sídlí nedaleko Turnova v Libereckém kraji. Sídlo pivovaru v hlavním městě podle něj neposkytuje žádnou konkurenční výhodu. Spíše naopak. "Měli bychom sice dostupnější pracovní sílu, i když bychom nejspíše čelili také její významně vyšší fluktuaci, ale nákladové položky by byly z velké většiny vyšší. Pivovar je navíc do značné míry odkázán na místní zdroje, například na kvalitní podzemní vodu," popisuje Havlík. Za výhodu také považuje podstatně větší prostor pro růst firmy. Ve větším městě by podle něj už pravděpodobně narazili na určité meze dalšího rozvoje firemní kapacity.

Nicméně s problémy sehnat dostatek vhodných pracovníků se setkávají často. Většina zaměstnanců pracuje buď přímo ve Svijanech, nebo nedaleko nich. "Nedostatek pracovní síly je v současné době obecný. Ale v našem případě je navíc ještě umocněn tím, že se pivovar nachází ve spádové oblasti center s vysokou koncentrací podniků z automobilového průmyslu, ať už v Mladé Boleslavi, Liberci nebo Turnově, které kvalifikovaným pracovníkům často nabízejí nadstandardní podmínky," podotýká Havlík. Nicméně v posledních letech je podle jejich zkušeností novinkou to, že se do nedalekých vesnic stěhují velmi kvalifikovaní lidé z velkých měst a zajímají se o práci právě v pivovaru.

Za výhodu sídla v menším městě považuje i to, že mohou nabídnout zaměstnancům i něco navíc. "Pocit sounáležitosti podporuje řada firemních akcí v průběhu celého roku − od pravidelného teambuildingu v Českém ráji přes mnoho společných sportovních událostí až po oslavy významných životních událostí našich zaměstnanců a dva každoroční pivovarské plesy," vyjmenovává. "Zaměstnanci vítají i to, že ve firmě s více než 150 zaměstnanci stále panuje rodinná atmosféra.

Pražské brambůrky by nezněly tak dobře

Ve společnosti Petr Hobža Snack vyrábějící Strážnické brambůrky považují to, že sídlí mimo hlavní město, rozhodně za výhodu. "Máme regionálnost v názvu Strážnických brambůrek, a přece jenom by Pražské nebo Brněnské brambůrky nezněly tak dobře," podotýká Libor Hobža, výrobní ředitel společnosti. Přidanou hodnotu vidí také v tom, že oproti velkým společnostem se všichni ve firmě znají a potkávají se i mimo ni. V podniku totiž pracují zaměstnanci, kteří bydlí do 10 kilometrů od něj.

Nevýhodu jejich sídla v regionu ale spatřuje v nedostatku času na osobní setkávání s obchodními partnery. "V dnešní době to není tak významné, i když osobní prezentaci novinek preferujeme," uvádí Hobža. To, že pražské nebo brněnské firmy mívaly větší prestiž než ty regionální, platilo podle něj před dvaceti lety. Dnes už je na základě jeho zkušeností jiná situace a naopak regionální sídlo společnosti v potravinářském průmyslu považuje za lepší.

Cílíme na zaměstnance z regionu

V tuzemském textilním podniku Juta pracuje velmi málo zaměstnanců z jiných regionů. A pokud se přece jenom někdo takový najde, jde především o technické specialisty. Společnost sídlící od roku 1950 ve Dvoře Králové nad Labem nemá se zaměstnanci z jiných regionů dobré zkušenosti. "Pokud u nás nezapustí kořeny, nepořídí si rodinu nebo nekoupí byt či dům, tak v momentě, kdy se jim naskytne dobrá pracovní nabídka blíž ke jejich bydlišti, odcházejí," vysvětluje Jiří Hlavatý, statutární ředitel společnosti. I proto cílí ve společnosti při náboru výhradně na zaměstnance z nedalekého okolí.

Vedle pracovníků z regionu v Jutě zaměstnávají několik desítek Mongolů na dělnických pozicích, které získali v rámci státem vyhlášeného programu, a také přibližně 80 polských zaměstnanců. Posledním jmenovaným pracovníkům plně hradí náklady na dojíždění do podniku. Mongolským zaměstnancům zase zajišťují ubytování.

To, že firma sídlí mimo největší česká města, bere Hlavatý jako výhodu i nevýhodu zároveň. Nicméně podle jeho slov klady převažují, a proto své sídlo například do hlavního města přestěhovat nechtějí. "Jsme klasická textilní výroba s nízkou marží a vysoké výdělky odpovídající Praze bychom nezaplatili. Za další nespornou výhodu považujeme to, že patříme mezi společnosti s trvale nízkou fluktuací, což se velmi pozitivně odráží v našich výsledcích a dlouhodobé stabilitě," komentuje Hlavatý. "Mezi negativní faktory můžeme částečně považovat nedostatek vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří se nechtějí do malého města stěhovat, a nižší nabídku služeb vlivem nižší konkurence," dodává.

Oproti podnikům v Praze mají podle Hlavatého ve společnosti také příjemnou pracovní atmosféru rodinné firmy, a to i přesto, že se jejich obrat pohybuje kolem osmi miliard korun.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?