Během posledních tří dekád je zjevné právě to, že tato rozpolcenost mizí. Dnešní zaměstnanci a hlavně mladí zájemci o práci chtějí být sami sebou doma i v práci. Nechtějí náročné přetvářky. Touží strávit velkou část svého života, kterou si zaměstnání bezpochyby přivlastňuje, v prostředí, kde se cítí dobře a nemusí nic hrát.

Zaměstnanci u kormidla

Český trh není pro zaměstnavatele ve všem příznivý. Podle nedávné čtvrtletní studie Komerční banky (Czech Economic Outlook, 2019) české hospodářství čeká další růst, což bude tlak na trhu jen zesilovat. Kritický nedostatek zaměstnanců už teď vede firmy k náboru v cizině, především v segmentech IT, inženýrství nebo retailu. Své sítě rozprostírají i mezi absolventy a juniorní uchazeče. Lapit tu správnou kořist ale není lehké: aktivní uchazeči téměř nejsou, a firmy proto odklánějí svou inzerci k sociálním sítím a přímému oslovování. A víc investují do propagace značky a outsourcingu.

S nezaměstnaností kolem tří procent si tak zaměstnanci mohou klást na zaměstnavatele stále větší nároky. Očekává se selektivní zvýšení mezd a tím i růst inflace. Ve veřejném sektoru už zvýšila vláda mzdy v lednu o 11 procent. Prognózy v soukromém sektoru jsou trochu skromnější. Po růstu přes šest procent studie Komerční banky očekává letošní zvýšení reálných mezd kolem 4,5 %. Do popředí se spíš dostává úprava benefitů.

I přes zlepšující se platové podmínky zaměstnanci spokojení nejsou. Podle nejnovějšího mzdového průzkumu pracovního trhu, který provedla v Česku společnosti Hays, by čtvrtina respondentů ocenila větší osobní či profesní rozvoj, víc flexibility, lepší pracovní prostředí a nové profesní výzvy. A nezůstává jen u slov a přání. V minulém roce tak změnila práci skoro polovina účastníku průzkumu (vzorek 21 000 lidí). Nehledě na to, že se u 70 procent z nich v nějaké míře zvýšila mzda, stále je většina (přes 77 procent lidí) otevřená tomu, práci v roce 2019 změnit.

Kde končí osobní život a začíná práce?

Zaměstnavatelé pochopili, že musí pracovat s kandidáty jako lidmi, v celé šíři jejich osobnosti a života. Do práce nepřichází totiž jen "kus" člověka, ta pracovní část. Přichází člověk celý. Může tak možná někoho šokovat, že se zaměstnavatelé začali zajímat i o témata, která donedávna byla považována za doménu ryze osobní soukromé sféry, jako je například domácí násilí. Jedná se o problém, který decimuje lidskou psychiku a fyzický stav a v tuzemsku není vůbec marginální. Podle výzkumu Akademie věd ČR se s domácím násilím setká za svého života každá třetí žena. Oběťmi domácího násilí samozřejmě nejsou jen ženy, týká se i mužů a stejnopohlavních párů. Ale prakticky pro všechny platí, že právě pracoviště vnímají jako bezpečné místo.

Pionýrem mezi firmami v Česku se stala telekomunikační společnost Vodafone, když letos k Mezinárodnímu dni žen zavedla směrnici na pomoc obětem domácího násilí. Směrnice platí od začátku dubna. Obětem jako jeden ze zaměstnaneckých benefitů v Česku nabízí deset dní volna, které zaměstnanci mohou využít na právní, lékařskou nebo poradenskou pomoc. Další volno nebo možnost pracovat odkudkoli mohou využít ti, kteří obětem domácího násilí pomáhají.

Firma si ale nehraje na znalce problematiky domácího násilí. Jak v pomoci, tak ve školení manažerů pomáhají odborníci z neziskové sféry, kteří s oběťmi pracují už dekády spolu s dalšími klíčovými aktéry, jako jsou sociální služby nebo policie. A budou to právě odborníci, kteří pomohou zaměstnancům projevy domácího násilí lépe rozlišovat a naučí je také na ně správně reagovat. Směrnice nemůže být jen formálním lejstrem. Aby byla účinná, musí se dostat zaměstnancům pod kůži.

Člověk se nedá půlit

To, že zaměstnavatelé čím dál víc přistupují ke svým zaměstnancům holisticky, dokazují i jiné benefity, které se dnes už možná dají označit za "tradiční". Antické mens sana in corpore sano (ve zdravém těle zdravý duch) umí konzultantské firmy už dlouho převádět do řeči peněz: vyplatí se mít zdravého zaměstnance, který je psychicky v pořádku. Proto ve firmách rostou benefity zaměřené nejen na tělo (například firemní posilovna nebo dotovaná zdravá strava), ale i − s trochou nadsázky − na duši. Ve Vodafonu jsme například zavedli asistenční program, který všem zaměstnancům umožňuje využít několik konzultačních hodin u psychologa nebo právníka.

Nikdo se už dnes nepodivuje nad systémy kafeterie nebo benefitních bodů, ze kterých si mohou zaměstnanci uhradit různé sportovní aktivity, pobyty v lázních, dovolenou, nákupy léků nebo i návštěvu divadla a kina. Některé velké firmy nabízejí svým lidem jako benefit i nadstandardní zdravotní služby.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?