Po třinácti letech v čele představenstva ale nyní Zetsche definitivně skončil. Jeho éru uzavřel poslední výstup na valné hromadě koncernu koncem května. Post po něm převzal dosavadní šéf vývoje, Švéd Ola Källenius.

Přestože za dobu svého působení Zetsche firmu dokázal v nesnadných časech ukormidlovat, postavit ji na solidní základy a dosáhl mnoha historických úspěchů, bombastická rozlučka (alespoň z hlediska hospodářského) se Zetschemu nepodařila. Čistý zisk firmy se vloni propadl zhruba o 30 procent a i pro letošní rok jsou prognózy opatrné. Důvodem je nejen horšící se situace na celosvětovém trhu s auty, ale také interní problémy ve výrobě.

Källenius proto podle Zetscheho bude muset rychle zabrat, a to nejen co se týče snižování nákladů. Krom toho bude muset najít také odpověď na měnící se rámcové podmínky. "Všichni víme, že naše branže za deset let bude vypadat úplně jinak," řekl Zetsche počátkem letošního roku. "Na náš trh vstoupí celá řada nových konkurentů, navíc se zcela rozmělňují hranice. Najednou jste dodavatel a zákazník v jednom, nebo konkurent a kooperační partner zároveň," dodal. Zatímco v minulosti tak podle něj bylo důležité chránit oddělení vývoje, aby jej nikdo nekopíroval, dnes je nutné znalosti sdílet.

Odrost vlastní firmy

O tom, jak náročné a komplikované to je, když firma prochází velkou transformací, ví Zetsche své. A to přestože de facto žádné bohaté zkušenosti ze světa podnikání nemá. Do Daimleru totiž nastoupil hned po studiu a od té doby zde zůstal. Za oněch 43 let ale koncern prošel četnými změnami, na koordinaci mnohých z nich měl ale 1,90 metru vysoký manažer velký podíl.

Teoreticky je Zetsche původem z Istanbulu, prakticky se zde ale narodil jen shodou okolností v době, kdy se jeho otec (stavební inženýr) podílel na konstrukci nové vodní hráze nedalo Ankary. Necelé dva roky poté se již rodina s celkem třemi dětmi vrátila zpět do Německa, do města Oberursel v blízkosti Frankfurtu nad Mohanem.

Zde Zetsche také odmaturoval, studium elektrotechniky pak absolvoval na univerzitě v Karlsruhe. Do Daimleru nastoupil v roce 1976, kde zároveň pracoval na své diplomové práci. To v té době nebylo příliš běžné, ale pro Zetscheho to byl jeho sen. "Tuto možnost tehdy nabízely jen tři firmy a z těch mě Daimler zaujal nejvíce," vzpomíná v rozhovoru pro magazín Stern.

Nezvyklé zajisté také bylo (a zřejmě i dnes by ještě bylo), že ve své závěrečné práci de facto prokázal, že mechanický systém, který automobilka vyvinula s cílem stabilizovat výkyvy aut v zatáčkách, nebude fungovat. Namísto toho navrhl systém řízený počítačem, což v té době nebylo vůbec obvyklé (využití elektroniky v autech bylo ještě v dětských plenkách).

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?