Je nejvyšší čas připravit se na nejnovější trend ve firemní politice a tím je "páchání dobra". Nastupující generaci, která začne přebírat práci po mileniálech, totiž na rozdíl od předchůdců nezajímá možnost mít co nejvíce osobního volna, ale jakou firemní kulturu společnost, která je chce, vlastně má.

Volný čas je už samozřejmostí

"Vidím ty rozdíly naprosto zřetelně. Generaci narozenou mezi lety 1990 a 2000 zajímá nejvíc fakt, jestli firma dodrží jejich požadavky na rozdělení pracovního a soukromého života, a odmítají dělat pro práci cokoliv navíc. Často totiž viděli u svých rodičů − novodobých podnikatelů, že se dřeli na úkor rodiny a svého volného času, a hodlají žít jinak," říká Hana Potměšilová ze společnosti Revenium, která firmy učí, jak se zapojit do zajímavých dobročinných aktivit.

To naopak generace lidí narozených po roce 2000 už podle ní bere svůj volný čas automaticky tak, že v něm dělají věci, které je nejen baví, ale jsou společensky prospěšné. Cokoliv, kde mohou vypomoci, kde mohou uplatnit a předat to, co se už naučili, někomu potřebnému. Zajímá je proto, jak je firma vyspělá, jaké konkrétní lidi s jakými hodnotami zaměstnává, jestli je schopna nabízet podporu třeba nejen rodičům na mateřské, ale i těm ve vyšším středním věku, kteří se starají o své staré rodiče. A hlavně: kam firma dává peníze a jestli zaměstnanci mohou sami rozhodovat, do jakých charitativních strategií půjdou," popisuje svou zkušenost Hana Potměšilová.

Revenium pomáhá firmám právě v tom, jak nastavit charitativní věci tak, aby to dávalo smysl, a zároveň jak nastavit komunikační strategii dovnitř i vně firmy, aby spolu uměli mluvit zaměstnanci starší, mladší, zdraví či nemocní a chápali společenské hodnoty firmy stejně. "Například ve firmě Vodafone se nám dobře povedlo nastavit přístup k lidem se zdravotním postižením, protože diagnózy, které jsme dřív řešili u babiček a dědečků v pětašedesáti, se dnes týkají čtyřicátníků v produktivním věku," vypráví.

Ano, i o tom je "páchání dobra" ve firmách. A podle zakladatelky skupiny Holky z marketingu, která má přes patnáct tisíc členek, Pavlíny Louženské, je momentálním trendem přestat poměřovat práci výkonem a rozpomenout se na lidské hodnoty. Což pro firmy, které to rychle pochopí, znamená, že to značce pomůže do budoucna přežít a rozvíjet se.

"Ty nejlepší firmy neztrácejí vizi ani lidskost. Vezměte si, že za pár let budou všichni dnešní špičkoví manažeři v důchodu, v Americe jich je v důchodovém věku už dnes zhruba 63 procent. A už to nebudou data, čísla, statistiky a reporty, na které tato generace slyší a které budou přesvědčovat šéfy o pracovním nasazení zaměstnanců a tím i o dalším směřování firmy. To lidskost je investicí s nejvyšší návratností, takže firmám radím: chytněte dobro dříve, než s ním budete muset začít," říká Pavlína Louženská.

Voda v plastu? Passé, tam dělat nepůjdu

A ten čas už je tady. "Kamarád mi vyprávěl, jak jeho sedmiletý syn přišel s tím, že chce přestoupit na jinou školu. Když zjišťoval proč, tak se dozvěděl, že ta druhá škola nenabízí vodu v plastu, ale ve skle. Ano, takto přemýšlejí ti, kteří budou za deset patnáct let rozhodující pracovní silou, a stávají se jí už teď," řekl na HR Meetingu časopisu Moderní řízení Petr Skondrojanis z firmy Cocuma.

"Další kolega mi vyprávěl, jak byl na nějaké školní besedě s deváťáky, a zakončil to tím, že osmnáct z těch dvaceti lidí by z fleku zaměstnal. Generace Z je prostě jiná. Přemýšlí v souvislostech. Jsou samostatní a kreativní. A to, co stačilo u náboru doposud, je neuspokojí," řekl s následující historkou, kdy právě jeden z takto mladých čerstvých vysokoškoláků seděl na svém prvním pracovním pohovoru.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?